Sestra (Baxtrix, Wedry, Artix a Herdyn) - DONE

22. část

Pavel

Zrovna jsem šel do kuchyně si něco dát. Hledal jsem všude, ale nikde nic nebylo. Někdo klepal. 'Baxi, jdi tam prosím!' zařval jsem přes celý barák. Cestou si něco mrmlal. 'Co se stalo?! Pavle zavolej záchranku!' Slyšel jsem, jak zoufale řve Bax. Když jsem vykoukl na chodbu, abych věděl, co se stalo, viděl jsem Annie. Ležela v Baxově náruči. Z nosu jí valila krev a všude měla modřiny. 'Co tak čumíš?! Zavolej tu blbou záchranku!' Podíval se na mě očima plných slz. Rychle jsem na mobilu vyťukal číslo 155. 'Dobrý den. Pavel Mikeš *adresa*. Kamarádka přišla domů čela od krve. Prosím přijeďte!' Zakřičel jsem do mobilu. 'Hned jsme tam.' Řekla paní a zavěsila. Klepaly se mi ruce více než obvykle. 'Prý tady hned budou.' Oznámil jsem mu. V tu chvíli přišel Radek. 'Co se ji kurva stalo?!' Vykřikl, když ji spatřil.  Pak přijela záchranka. Radek jel s nimi. Já a Bax jsme jeli mým autem. 'Jsem ve stresu...' zašeptal do ticha. 'Neboj, bude v pohodě.' Uklidňoval jsem ho. 'To bude, ale stejně. Ani nevím, co se ji stalo.' Sklopil hlavu. Poplácal jsem ho po rameni. 'To se všechno zjistí. Neboj.' Přijeli jsme a utíkali k recepci, u které stala docela velká kočka.  'Brý den. Co si přejete?' Zeptala se mile. Jenom jsem na ni koukal. 'Kde leží Anna Vedralová?' Zeptal se Bax. 'Pokoj číslo 4.' Bax mě zatahal za ruku, abych šel.

Bax

'Co to s tebou bylo?' Zeptal jsem se Pavla,když jsme procházeli dlouhou bílou chodbou. 'No... Byla hezká.' Odvětil. 'Máš Míšu.' 'Já vím. Ale ty máš Annie a taky se občas na chvíli zakoukáš do jiné.' Pak už jsem jenom mlčel. 'Tady to je!' Zapištěl jsem jako malá holka. 'Já si jdu pro kávu.' Řekl Pavel a odešel. Vešel jsem. Na židli seděl Radek a držel Annie za ruku. 'Jak je na tom?' Sedl jsem si k ní a taky ji chytl za ruku. 'Je v pohodě. Nikdo neví, co se stalo. Asi ji někdo zbil a bůh ví, co ještě.' Řekl naštvaně. Pomalu otevřela oči.

Annie

Probudila mě bolest celého těla. Hlavně tedy břicha a hlavy. Pomalu jsem otevřela oči. Oslepilo mě silné světlo. Zakňourala jsem očima a všimla si, že jsem v nemocnici. Vedle mě seděl Bax a Ráďa. Oba mě drželi za ruce. 'Proč jsem tady?' Zachraptěla jsem. 'Šla jsi ven. Když jsi přišla, spadla jsi mi do náruče a omdlela. Pamatuješ si, co se stalo?' Řekl Bax. Všechny vzpomínky se mi vrátily. 'A-Ano.' Zakoktala jsem. 'Tak nám to řekni.' Podíval se na mě nadějně Ráďa. 'Šla jsem se projít. Procházela jsem zrovna nějakou špinavou uličkou. Nějací 2 kluci tam popíjeli alkohol. Řvali po mě, ať jdu k nim. Šla jsem dál a ignorovala je.' Začala jsem mít slzy na krajíčku. 'Jeden mě chytil za ruku a shodil mě. Zase mě držel. Druhý mě osahával. Začali mě svlékat. No... a...' V tu chvíli jsem se rozbrečela úplně. 'Kdykoliv jsem se o něco pokusila, kopli mě do břicha nebo uhodili do obličeje.' Vzlykala jsem. 'Annie...' zašeptal Bax. Oba dva mě objali. 'Je nám to líto.' Řekl Ráďa. Do pokoje vtrhl doktor. 'Dobrý den. Jak se cítíte?' Koukl na mě. 'Co se stalo? Bolí vás něco?' 'Ne.' 'Tak co se stalo?' Všechno jsem mu musela říct. 'Budeme vás muset odvést na gynekologii.' V tu chvíli jsem si uvědomila, že můžu být těhotná...

Čawko! :D další krátký díl je tady. Bude lepší, když budu psát takhle krátké díly. A hlavně to bude méně složité pro mě. Jinak jak si užívate den? Já celkem fajn, když mám ty narozky... :D zatím čaw.
Aneska04 <3