Cesta říší

Rozsudek

Poklidná jízda v tanku. „Co se může stát ?“ říkám si. Je krásné oranžové odpoledne a kolem se line jen pár domů. Zapálily jsme poslední cigaretu a nechali ji kolovat po tanku, všichni si dvakrát potáhli a byla pryč. Velitel odhodil zbytek z ní a než dopadl na zem výstřel nás ohlučil, všem to bylo jasné, komu ne ty to utvrdil výbuch prvního tanku v koloně. První co nás napadlo zaujmout bojové pozice a vést protiofenzivu. Pálili jsme vším co bylo po ruce, co bylo mrtvé vás v tu chvíli mohlo ještě zabít. Zůstal už jen náš tank, proti jednomu ale i pěšákům. Zničili jsme nepřítele, ale bylo tu mnoho vojáků rozházeli jsme dýmovnice poklopem ven. Velitel se snažil vylézt ale dostal zásah do prsou a hned po něm řidič do hlavy. Po tom co se dým více rozptýlil zkusili jsme to mi, nabíječe chytli hned vedle tanku a střelce na konci dýmu, jelikož do nich v slepotě dýmu vrazil. Běžel jsem dýmem jen s pistolí nic jsem neviděl, ale bylo mi jasné jak musím skončit jestli vyběhnu špatně, nebo do někoho vrazím. Než jsem se vzbudil z myšlenek opravdu jsem narazil a zděšením že mě někdo zastřelí jsem padl na záda odrazem…