Cesta říší

Setkání

Po tom co se stalo minulý týden nikdo moc nemluvil. Všichni si uvědomovali že to mohly být oni kdo umře. Máme nového nabíječe, moc toho neumí ale nabíjí pekelně rychle. Poslední dobou už jen jedeme není zde žádná věc co by nás zastavila. Pěchota i lehké tanky převálcujeme kdykoli, ale občas se na bojišti objeví něco co zničí tank a zmizí. Je to jako duch války, z dýmu vyletí střela zničí tank a po rozplynutí dýmu zde nic nezbyde. Opravdu nás to trápý nejsme schopni zjistit co to je a touto rychlostí nás zabije všechny. Jedeme polem, většina posádek spí, protože na spánek moc času není tak toho využívají. "Co se to tam mihlo v tom křoví ?" Ptá se řidič a já potichu prohledávám dalekohledem velitele křoví po naší levé straně. Po dlouhé pauze a hluku motoru, řvu do vysílačky a poté na spícího velitele tanku "Je to nalevo nevím co to je, ale je to velké a rychlé !" Všichni spozorněli, ale už pozdě nebylo to tam. "Přísahám viděl jsem tam obrovský tank a strašně rychlý." Nikdo mi moc nevěří. Poté ale přilétla rána od nikud jenom já zrovna tím směrem koukal a zahlíd přibližně obrys. Bylo to ono ! "To co jsem viděl, je to on, je tu a zabije nás !" Zmizel, byl tam viděl jsem ho, byl na naší 8 hodině, nikdo ho už nezahlédl. Přišli jsme o tank a dobré přátele, jen toto je nás schopné zastavit.