Krutá realita (DOKONČENO)

Cítím se divně...

,,Proč stojíme?" řekla jsem nechápavým výrazem-tak dobře jsem si užila tu rychlost a pak jen tak stojíme. ,,Už jsme tu" ušklíbl se, vystoupil a otevřel mi jako správný getleman dveře. Jen jsem se na něj usmála a otočila jsem se, abych jsem věděla jaké překvapení to pro mě přichystal. ,,Oh můj bože!" dala jsem si ruce před pusu a dále koukala na restauraci jménem Viki's restaurant. Sem jsem chodívala s mamkou. Léta jsem tu nebyla. Slzy se mi kutálely po tváři a při tom jsem měla radost. Šla jsem naproti Chrise a objala ho kolem krku. Pravděpodobně nevěděl o co se jedná, ale objetí mi oplatil. ,,Co se stalo?" špitnul mi do ucha a nepustili jsme se-pořád jsme byli v objetí. ,,Pak ti to povím" špitla jsem mu nazpátek a odtáhla se, na znamení toho, že by jsme měli už jít.

Sedli jsme si ke stolu pro dva. Rozhlídla jsem si to tu a vůbec se to tu nezměnilo. Přišel k nám číšník a podal nám menu. ,,Vyber si co chceš...nekoukej na ceny-dneska si to musíme co nejvíce užít." usmál se na mě a pak zabořil oči do menu. Hm....asi si objednám to co jsem si objednávala s mamkou. Odložili jsme menu a čekali až sem přijde číšník. Nečekali jsme dlouho a už se nás ptal ,,Tak co to bude?" usmál se na nás oba. ,,Prosím steak s hranolkama a ty?" řekl a kouknul se na mě. ,,Prosím, lasagna" usmála jsem se na číšníka. ,,Něco k pití?" zeptal se a něco si zapisoval do svého zápisníku. ,,Prosím colu..." kouknul na mě ,,A já vodu bez ledu, děkujeme" řekla jsem a on přikývl. Připomělo mi ty časy s mamkou. Cítila jsem jak se na mě Chris kouká. Jen jsem se usmála.

Chris

Prohlížel jsem si jí, musel jsem se usmát-v přítomnosti s ní se cítím víc jako já. Je tak roztomilá, když si to tu prohlíží. ,,Chrisi...." ozval se její krásný hlas. ,,Ano?" pousmál jsem se na ni. Ta holka mě dokáže celého změnit. ,,Díky" její oči se vpíjeli do těch mých a cítíl jsem zvláštní pocit. ,,Nemáš za co" chtěl jsem vzít její ruku, ale objevil se číšník s jídly. ,,Dobrou chuť" podívala se na mě a pak se pustila do svého jídla. Já jsem udělal totéž, ale přitom jsem musel sledovat Tori.

Tori

Cítíla jsem jak mě sleduje a na chvíli jsem se na něho koukla s plnou pusou. Ehmm...ostuda. Moje tváře se zbarvily do růžova. Jen se na mě koukal a usmál se. Takový ticho mezi náma nikdy nebylo. Byl to pro mě nezvyk. ,,Ehm...Chrisi já si jen odskočím". 

Prohlédla jsem si můj odraz v zrcadle a přemýšlela jsem. ,,Co se to se mnou děje?" zeptala jsem se sama sebe. Tori...všechno je v pořádku...nádech...výdech...a teď se tam vrať. A taky sem provedla, sedla jsem na moje místo a zase jsem se pustila do mého báječného jídla.

Nejdřív vám chci poděkovat za všechno: like, komenty a ještě že jste příběh  dále ještě četli. Nevím proč, ale dostala jsem se z #166 na #158 za dnešek! Moc vám děkuju!💗 DOUFÁM, že se vám můj příběh bude líbit nadále.
❤Mish❤