Krutá realita (DOKONČENO)

Nesnáším!

Probouzím se v měkké bílé posteli. Otevřu oči a prohlídku si svůj fialový pokoj. Z okna vidím moje miláčky - létající koně.....ne budou to jednorožci s křídly, kteří prdí třpytivé duhové obláčky...prostě zajímavější. Moje kouzelné víly mi vlétly do pokoje a položily mi na stůl moji úžasně voňavou snídani. Musela jsem se na ně usmát...ale úsměv se mi brzo vytratil. Na moje království snů zaútočil hnusný obr jménem Táta.

,,Victorie, zbuď se!" vytáhl ze mě peřinu. Zabručela jsem a otočila jsem se na druhou stranu, abych neviděla ten jeho vrásčitý obličej. ,,Victorie! Jdeš pozdě do školy." jen jsem se pohla. ,,Tak už dost na to nemám nervy" vzal mě a doslova mě přehodil přes rameno. ,,Tati! I hned mě pust" bušila jsem do jeho zad. Poslechl mě a bez žádného komentu odešel.

Šla jsem do koupelny, vyčistila jsem si zuby a provedla ranní hygienu. Vlasy jsem si umyla pozdě večer, takže je mám pořád malinově voňavé. Koukla jsem se do zrcadla a přemýšlela jsem jaký účes provedu. Koukla jsem na mobil. Sakra...je 7:47! Rychle jsem si udělala culík a běžela pro nějaký outfit. Ani jsem se nezastavila abych si vybrala outfit a hned jsem popadla to co jsem uviděla-roztrhané džíny a bílé tílko a k tomu dlouhý náhrdelník se stříbrnou sovou.

Vzala jsem tašku a klíče, hodila na sebe koženou bundu a letěla jsem hned na bus. ,,Do prdele!" zlostí jsem dupla jsem a koukala na můj bus, který mi před očima zavřel dveře a odjel.

,,Taky mi ujel" stoupl si přede mě nějaký týpek. Odkašlala jsem si ,,My...se známe?" na obličeji se mi objevil udivený výraz. ,,Vlastně ne...ale budeme" koukl na mě jako by mi chtěl vyčíst všechny podrobnosti co ukrývám v hlavě.

,,To se mi jenom zdá" řeknu si pro sebe a kouknu do země. Proč musel jít stejným busem jako já? Tak jo....prostě ho ignoruj Tori.

Rychle jsem utíkala do školy. Sakra...je za pět minut osm! Do skříňky jsem hodila mojí koženou bundu a vzala jsem si učebnice. Ale neee...naše milá Tori musí  samozřejmě na někoho narazit. ,,Hm...promiňte" ani jsem se nekoukla a šla jsem směrem ke třídě. Akorát zazvonilo a sedla jsem si do lavice.

,,Kde si byla?!" zeptala se mě Abby. ,,Zaspala jsem" pokoušela jsem se o úsměv a při tom jsem funěla jak splašená.

Tak ahoj tady máte ten nudný začátek 😂😂.  Doufám, že líbí. Nevím jak vy, ale mám pocit, že jsem Tori😂😂.

Budu moc ráda za like a koment.
A hlavně vám děkuju, že jste ten můj příběh vůbec otevřeli❤😂.