part sixty nine

4.7K 217 21
                                    

V minulém díle jste četli:

Měli krásný velký dům. Bylo divné, že tu bydleli jen oni dva, sami. Měli pro nás velký pokoj, který měl 3 manželské postele, 3 skříně, 3 stoly a 3 stoly se zrcadly. Asi byly na takovéhle ''návštěvy'' zvyklí.

Zůstali jsme v pokoji a vyskládali si věci z tašek do skříní a na stoly. Potom jsme šli dolů na večeři. U večeře jsme si s naší týdenní rodinkou povídali. Byly hrozně milí. Ptali jsme se jich, jestli už někdy byly v Londýně, jestli se jim Londýn líbí, a na různé takovéhle otázky. Byly vážně hrozně příjemní.

Po večeři nám ukázali koupelnu, která byla skoro stejně velká jako ten pokoj, který máme. Všechno tady bylo velké. Všechny tři jsme si hodily sprchu a zalehly do postele. Konečně po cestě v autobuse uvolnění a pohodlí. Chvíli jsem si psala s Harrym, potom jsme ale s holkama zhasly lampičky a šly spát. Byl to vážně náročný den.  

Ráno v 9 nás vzbudil budík, který jsme si včera nastavili. V 10 máme sraz s učitelkou na parkovišti, odkud si nás rodiny braly. Cesta z domu na parkoviště trvá asi 10 minut. Postupně jsme se vystřídaly v koupelně a udělaly ranní hygienu. 

Venku bylo celkem teplo a tak jsem si dala světlé rifle a tmavě modré tričko. Doplnila jsem to béžovým, až bílým, šátkem, jemně se malovala a vzala si hnědou tašku přes rameno. Dala jsem si do ní mobil, peněženku, menší kosmetickou tašku, kapesníky a prostě všechny potřebné věci. 

S naší týdenní rodinou jsme se sešli u stolu na snídani. Mluvili jsme s něma francouszky, samozřejmě. Naštěstí jsme všechny tři uměli dobře tímhle jazykem. Říkám to protože se ještě ani jednou nestalo, že bychom jim nerozumněli. Naštěstí. A doufám, že se nám to nestane. 

Na snídani jsme měli čerstvé francouzské bagety. Kelly, naše týnenní ''mamča'', nám řekla, že jim je každé ráno vozí nějaký poslíček z pekárny. Kdo si to tak objedná, tomu to vozí. Podle mně je to super, nikam se nemusí ráno chodit. 

Po snídani jsme nasedli do auta a jeli k autobusu. Naše učitelka už tam byla. Hned jsem zahlédla Harryho. Vystoupili jsme z auta a i s ''rodiči'' šli k ostatním. Když si učitelka zkontrolovala, jestli jsme tu všichni, naše rodiny odjeli. Viděla jsem, jak se Harry kouká kolem. Asi mě hledá. Zamávala jsem na něj a on si mě po asi půl minutě mávání konečně všiml. 

''Ahoj broučku'', řekl a věnoval mi malý polibek. 

''Ahoj Harry'', usmála jsem se. 

''Čaute holky'', řekl Harry Kate a Andy a usmál se na ně. 

''Ahoj Harry'', řekli obě. 

''Jaká je vaše rodina?'', zeptal se nás. 

''Úplně skvělá'', řekla Kate. 

''Co tvoje?'', zeptala jsem se ho. 

''Boží. Nemají žádné děti, mají velký dům a jsou hrozně v pohodě''

''Úplně jako ta naše rodina'', řekla Andy. 

''Tak jo mládeži, nastupujeme'', zavolala učitelka. Všichni jsme se vydali k autobusu a postupně všichni do něj nasedli. 

''Náš pokoj je v podkroví, takže ve středu budeme od našich francouzských rodičů daleko'', zešeptal mi Harry do ucha a drze se na mě usmál. 

''To je dobře'', řekla jsem a uchechtla se. Když jsme byly všichni v autobuse, vyjeli jsme. Učitelka nám oznámila, že jako první jdeme k eiffelovce. Z celého výletu tady, se nejvíc těším na tohle. 

Zastavili jsme kousek od eiffelovku a už i tak jsme ji úžasně viděli. Samozřejmě jsem si ji hned vyfotila. Šli jsme všichni společně blíž, na trávník před ni. Bylo to boží, vidět ji. 

''Bože, to je výška'', zakřičela Ashley. Převrátila jsem oči. 

''Možná bys tam bylo vylést a skočit'', řekl Harry potichu a já se začala smát. 

''Ale to by na těch pěti operacích zadku byla zbytečně'', řekla jsem stejně potichu a oba jsme se začali smát. 

Harry si mě vzal na záda a začal se mnou běhat po trávě. Smála jsem se jak blbá a bylo mi to jedno, že nás všichni sledují. Byla jsem v jednom z nejkrásnějším městě s člověkem, kterého miluju a měla jsem se skvěle. 

Udělala jsem si takovou tu typickou turistickou fotku v Paříži aka mám na dlani eiffelovku. Měla jsem tu ruku úplně mimo, ale to nevadí. 

Šli jsme všichni společně blíž k eiffelovce a s Harrym jsme udělali pár selfie, kde šla vidět i eiffelovka. Na pár jsme se usmívali, na pár jsme dělali ksichty. Jednu, kde jsme dělali ksichty, jsem poslala mamce jako MMS a k tomu napsala pár vět, že je to tady skvělé a tak. Podobné fotky jako s Harrym jsem udělala i s Kate a s Andy. Kate mi ukázala videa a fotky, že nás fotila a natáčela, když se mnou Harry běhal po trávníku. Byly to šílené fotky, ale boží.

Nakonec jsme šli i na eiffelovku. Byl to skvělý výhled, ale trošku jsem se bála. Ale byl to skvělý výhled. Viděli jsme na celou Paříž a to bylo boží.

Prošli jsme ještě pár památek, potom jsme se už vrátili zpátky na parkoviště, kde si nás vyzvedly naše rodiny a jeli jsme zase zpátky k nim domů. 

Taky byste chtěli být v Pařízi s Harrym? Do postav napravo na boku jsem přidala Kelly, jejich Francouzskou mamču a Billyho, jejich francouzského tátu.

Aaa, mám pro vás překvapení.

Tadááá, story nekončím!

Když jsem si přečetla všechny ty naše komentáře, řekla jsem si 'Páni, ně ta story vážně zajímá'.

A já vám to prostě nemůžu udělat, abych zkončila. Takže story pokračuje dál, nemám ponětí jak dlouhá bude, ale budu se snažit dojít na něco, co do téhle story dám.

Nevím ale, jestli díly budou tento týden každý den. Mám toho totiž nějak hodně, ale budu se snažit dát alespoň 3 díly! :)

Doufám, že máte alespoň trošku radost, že story pokračuje. Protože já mám z těch vašich komentářů ohromnou radost! ♥

A taky hrozně moc děkuju za překročení hranice 50 000 přečtení! To je prostě neuvěřitelné!

Jste nejlepší, nejlepší!!! :-*

Mr. IrresistibleKde žijí příběhy. Začni objevovat