Cesta říší

Mobilizace

Jmenuji se Hans Waffen. A toto je můj příběh. V druhé tankové divizi jsem zastával funkci radisty/pomocného střelce na vozidle Panzerkampfwagen III. Pomocný střelec... no žádná sláva a radista jsem jen proto, že jsem se naučil morseovu abecedu. Právě si myslíte jako já, že druhá světová válka je procházka růžovým sadem, ale opak je pravdou. Bohužel mi mnoho přátel umřelo a krví by jste nenaplnily ani oceán. Začalo to tím že jsem dostudovával devátý ročník základní školy, když Hitler vydal rozkaz absolutní mobilizace. Nevěděl jsem do čeho jdu, proto jsem se ani nebouřil. Nejdříve nás dovezli ke štábní komisi, která rozdělovala kam který voják půjde. Já jsem byl přidělen ke druhé tankové divizi, nejdříve jsem si myslel že je to jen nějaký krutý omyl. Ovšem v hloubi duše jsem se moc těšil až zasednu do obrněného vozila, které je nezničitelné ! Když jsme dorazily s pár jinými hochy byla už tma. Celou noc jsem snil o tom, že se budu vozit ve slavném německém "Tigeru". Bohužel ráno jsem zjistil nepěknou věc. Dostal jsem funkci "pomocného střelce" a co to jako je ? To znamená že budu nabíjet ?! Naštěstí ne, bylo to pouze místo vedle řidiče u kulometu, ale z Tigeru se vyklubal malý rychlý tančík jménem Pz. III. No co jsem si taky najivně myslel? Do Tigerů se dostávali pouze tankové špičky a to já nováček rozhodně nejsem. Po měsíci výcviku jsem byl schopen boje, komunikace a boje z blízka. Klasický tréning pro mladého tankistu. Ze skladů jsem dostal bodák seitengewehr 98, ruční pistoli a uniformu. Nic víc, nic míň.