Almost

1.3K 128 7
                                    

Pohled Kim:

S Nickem se samozřejmě nic převratného nestalo, odnesli jsme to jen šílenou kocovinou, ale také novým přátelstvím.
Demi byla naprosto nadšená, když jsem se vrátila k ní domů.
,,Je vás plnnej net.''hlásila vesele, div skoro neposkočila. ,,Nepochybuju o tom, že už ty fotky viděl.''
Zavibroval mi náhle telefon. Vrhli jsme po sobě s Demi pohled.
,,Vezmi to!''vybídne mě.

Je to Justin.

,,Haló? Ehm jo, můžu tě vidět. Kdy? Hned? Ale já.... No dobře. Ahoj.''
Zavěsím a Demi se na mě v očekávání podívá:,,Tak co říkal?''
,,Chce mě hned vidět.''odpovím. ,,Dorazí sem za pár minut.''
Demi mi pomohla se trochu ustrojit,ale ne zas moc nápadně.
Justin zazvonil za pár minut na dveře.
,,Ahoj.''
Stál tam a mě se najednou zmocnila panika. No tak, Kim, hlavně dýchej. Bude to v pohodě, holka.
,,Pojď dál.''řeknu mu. ,,Demi teď odešla do studia.''
Justin vejde dovnitř a jdeme spolu do kuchyně.
,,Dáš si kafe? Nebo čaj?''
,,Čaj, díky.''řekne a sedne si ke stolu.

Pohled Justina:

,,Dáš si kafe nebo čaj?''
Oh můj bože, jak já bych si teď dal tebe.
,,Čaj.''řeknu a sednu si na židli, abych nervózně a nepozorován zaryl svoje nehty do mých stehen. Ovládej se!
Sedne si naproti mně a zeptá se:,,Proč si sem vlastně přišel?''
Protože na tebe nemůžu přestat myslet? Protože já jsem měl být ten, co tě měl včera večer líbat a nejspíš z tebe i vyšukat duši. Sakra, na co myslím. To ten blbej výstřich.
,,Vlastně jsem se ti přišel omluvit.''
Jo, zvládl jsem si vymyslet výmluvu.
,,Nebylo ode mě hezký to, že jsem ti ani neřekl, že budeš u Demi. Posral jsem to, ale...''
Zarazil jsem se.
,,Ale?''
Kim čekala odpověď a já se k ní nějak nemohl dokopat.
Nakonec se nadechnu:,,Ale od Vánoc prostě.... Myslím, že chápeš, proč tě nechci vidět.''
,,Když mě nechceš vidět, proč si teda přišel?''
Nemůžu jí dát odpověď.
,,No jasně,''zvedne koutky ve falešný úsměv a vstane ze židle, aby šla směrem k lince a nalila do šálku vodu. ,,Zase jsme tam, kde vždycky. Řekneš větu a nedokážeš ji dokončit.''
To pro mě byla poslední kapka. Všechna ta bolest a vztek.. vyplulo to napovrch.
Vstanu naštvaně ze židle a chytím ji za ramena, abych si ji otočil k sobě. Silně se k ní natisknu, až je celá natlačená u linky.
,,Nemůžu se dívat na to, jak si z někým jiným.''řeknu ji hrubě, až skoro dominantně a přitáhnu si ji ještě blíž, aniž bych povoloval svoje sevření. ,,Ty si pro mě všechno a já se nenechám okrást. Nerad prohrávám.''
V tu chvíli se jí tvrdě přisaju na rty. Ach ano.

Ruce jí držím tak, aby s nimi nemohla hýbat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ruce jí držím tak, aby s nimi nemohla hýbat. Chvíli se vzpouzí, ale pak mi polibky začne oplácet a já cítím, jak moc ji chci. Chci ji, jen sám, pro sebe. Jsem sobec, ale jen kvůli ní.
Povoluju sevření a čekám, že její ruce klesnout na moje záda. Místo toho mě ale odtáhne od sebe.
,,Vypadni.''řekne tiše a ja nechápu, co tím myslí.
,,Vypadni!''sykne znova a já neváhám a nasupěně odcházím

Pohled Kim:

I když jeho polibky byly víc než sladké, copak jsem mohla? Je s ním ona a ačkoli po něm strašně toužím... nemám právo se mezi ně plést.
Po jeho odchodu jsem se s pláčem sesypala na podlahu.

My IdolKde žijí příběhy. Začni objevovat