Tlačítko "zpět"

1.9K 144 6
                                    

Pohled Justina:

,,Hej Biebsi!"
Ryanův hlas se linul chodbou směrem ke mě do pokoje.
,,Bro?"zavolal jsem zpátky.
,,Já, Lil, Fredo a Hails čekáme venku. Jdeš s náma kalit, ne?"
,,Moc se mi nechce."přiznal jsem. ,,Nemám poslední dobou náladu."
,,To si děláš srandu?"zasmál se Ryan, jakobych právě řekl nějakou blbost, která nemá obdoby, jakože sloni padaj z nebe. ,,Vždyť je Halloween, kámo. Bar je plnej sexy holek v koženejch převlecích."
,,Nemám náladu."
Už jsem se chtěl vrátit zpátky do pokoje a se svojí kytarou zpívat ty řádky, které jsem před pár dny dopsal, ale Ryan vyběhl schody a chytil mě za rameno.
,,Nemysli si, Justine, že nevím, o co, nebo spíš o koho, jde. Já to moc dobře vím. Koukej...nemůžeš být pořád zavřenej tady uvnitř. Jo...někdy je fajn vypadnout od reality, ale ty už seš od ní trochu moc daleko, kámo. Pojď s náma dneska ven a slibuju ti, že se nebudeš nudit.'
Nemohl jsem už říct ne. Ačkoli se mi moje nora ve vile líbila a cítil jsem se v ní dobře (snad proto, že tady mám ty vzpomínky), musel jsem začít žít. No a...zároveň jsem si slíbil, že jí zítra zavolám.

Pohled Kim:

Ležela jsem v posteli zavalená hromadou učebnic. Biologie už mi začíná prožírat mozek, zatímco dějepis už si razí cestu k mým játrům. Vidíte? Už ani nevím, co to melu.

Jake - Už ti z toho taky tak hrabe?

Musela jsem se zasmát. Díky Jaku, ty a messanger jste top.

Já - Hrabe? Už ani nevím, jak se jmenuju.

Jake - Už chci víkend! Ta chata bude top!

Já - Že váháš.

Upřímně, zajímalo by mě, co ne víc smutnější. Jestli to, že v šestnácti jsem pořád panna nebo skutečnost, že zítra nebudu z historie královny Viktorie vědět ani kulový. A proč teď myslím na svoje panenství? Sakra, už mám fakt dost. A co dělám teď? Ležím s hlavou zabořenou v polštáři a křičím:,,Proooooooč?'
Když se konečně vykřičím, beru do ruky telefon. Vlastně ani nevím proč, ale displej svítí na kontaktech.

Blázínek Jay

Nervózně se kousám do rtu. Už pár dní přemýšlím nad tím, jestli mu mám zavolat. Je to týden, co jsme si volali naposledy. Bojím se...bojím se, že viděl ty fotky s Jakem. Nevím proč se tak bojím...mezi mnou a Jakem nic není, natož pak mezi mnou a Justinem. Přesto moje prsty nervozně svírají kousek mých kalhot.

Zpět

Hodím mobil na druhý konec postele a s vědomím, že mám málo času se vrhám na slíbenou historii královny Victorie.

My IdolKde žijí příběhy. Začni objevovat