Memories

2.1K 162 4
                                    

O čtyři měsíce později:

Pohled Kim:

Můj život je jako jedna velká horská dráha. Jednou nahoře a pak zase dole. Pořád nahoru a dolů.
,,Kim?"
Běžela za mnou Amber. Na zádech měla školní tašku a těžce oddechovala.
,,Kim!"
Zastavila jsem a počkala na ní. Všimla jsem si, že v ruce drží papír.
,,Kim, mám pro tebe něco.'řekla a dala mi do ruky onen papír. ,,Odešla si že třídy tak brzo, že ti to učitelka ani nestihla dát. "
Podívala jsem se na ten papír a přečetla velké písmo:,,Třídenní zájezd do New Yorku?"
,,Ano!"usmála se pišně Amber. ,,Několik lidí ze třídy vybrali a my dvě jsme mezi nimi."
Na tváři se mi objevil úsměv:,,Můj vysněný New York."
,,To bych řekla."zasmála se Amber. ,,Myslíš, že ti to vaši zaplatí?"
,,Nevím.."posmutněla jsem. ,,Ale táta třeba jo."
Cestou domů jsme si s Amber podívali o tom zájezdu. Byla jsem z toho naprosto vedle. New York byl vždycky můj sen a nyní se tam konečně podívám. No...vlastně za tři týdny, ale co na tom sejde.
Doma jsem ležela na posteli a přemýšlela. Hodně se toho v mém životě odehrálo. Špatného, ale i dobrého. Mezi to špatné bohužel patří rozchod s Austinem. Moc nám to neklapalo a já v něm prostě pořád viděla spíš kamaráda, než kluka. Taky se teď hodně připravuju na přijímačky na gympl. Bohužel se ve mně ale taky zmítají pocity, které mi příliž dobře nedělají....

Pohled Justina:

Vzbudil jsem se o půl třetí odpoledne. Hlava mě bolela jako střep a vedle mě ležela nějaká bloncka. Ta narozeninová party se asi trošku víc vymkla kontrole.
Vzal jsem si prášek a sedl si ke stolu. Na jídlo teď nemám ani pomyšlení, navaluje se mi jen při představě, že bych teď něco jedl.
Prohrábl jsem si vlasy a zívl. Bylo mi zle. Sakra, už nikdy nebudu pít.
Objevila se za mnou ta holka, co jsem se s ní dneska přistihl v posteli. Objala mě kolem krku a políbila mě na tvář:,,Byl si úžasnej, ale už musím jít. Moje číslo máš, zavolej."
S těmi slovy popadla svoji kabelku a odešla z domu. Byl jsem zase sám. Dvacet tři let a sám. Sakra. To je vážně realita?
Hodil jsem svým tělem na gauč a prohlídl si instagram a Twitter.
#HappyBirthdayJustinBieber

Ten hashtag byl všude. Usmál jsem sám pro sebe. Miluju svoje Beliebers.
Koukal jsem se do stropu. Cítil jsem se zvláštně. Prázdně. Jakobych stál ve slepé uličce a nevěděl, jak z ní ven. T
Zeď tak vysoká, že ji nelze přeskočit.
Asi se ptáte, co se stalo, že jsem byl v posteli s cizí holkou. To máte tak...se Sel to skončilo snad rychleji, než začalo. Prostě jsme se shodli na tom, že už mezi námi žádná chemie není, že už se nemilujeme tak, jako dřív. Takže teď jsem zase sám, mladej a sám.
Nevím, co se s mým životem stalo. Prostě jsem sám a tak to je. I když vím, že sám být nechci, prostě to tak je. Vzpomínky jsou ale někdy silnější, než vaše vlastní já.

Great Bday party, guyyyys!!

Napsal jsem na Twitter.

Hailey Baldwin likenul váš tweet.

Ach, ta moje Hailey.

Alfredo Flores retweetnul váš tweet.

Heh, Fredo.

Vzal jsem z gauče a šel si dát sprchu. Přemýšlí se při ní dobře. Pak jsem si vyfoukal vlasy, něco na sebe hodil a pospíchal do studia. Máme nahrávat nový písničky pro další album. Moje pocity dávají průchod novým nápadům..

My IdolKde žijí příběhy. Začni objevovat