Random HoO Things #2

Nico in Hogwarts

Kapitola jedenáctá : Návštěva

Když se Will uráčil se mě slézt [a že mě to stálo slov a polibk- TO JSTE NESLYŠELI!] (A/N 3:D), tak jsme šli do Velké Síně. Moje vlasy vypadaly jako kdybych zrovna vstal z postele, což byla vlastně pravda (A/N to jsem ale vážně nečekala). V síni byl někdo, koho jsem vážně nečekal. Nějaký kentaur a Paní O'Leary! Co tu dělala? S Willem jsem k ní poběžel a fena nam šla naproti [páni tolik vyděšených pohledů, asi si mysleli že jdu na sebevraždu].
,,POČKAT!" zakřičel ren poloobr, Hagrid.
Už bylo pozdě. Paní O'Leary na mě skočila a málem utopila ve slinách [měl bych ji pořídit kartáček na zuby].
Všichni ostatní nevěřícně zírali. Těmi ostatními myslím většinu pátého ročníku z Nebelvíru, měli jsme totiž jako třetí hodinu volno. Neměli slov [jsem prostě úžasný] (A/N Apollone? Jsi to ty?).
,,Jaks to dokázal?" zeptal se mě Hagrid, stále ohromený. Já neodpovídal. Nechtěl jsem se utopit. Když že mě fena slezla, postavil jsem se a snažil se to vydýchat.
,,Kde jste k ní přišli?" zeptal jsem se já.
,,Byla v Zapovězenym lese. Jakto, že se k tobě chová... takhle," ukázal Hagrid.
,,To je lehké. Je moje." ušklíbl jsem se samolibě.
,,To není možné!"
,,Ale ano," hladil jsem Paní O'Leary.
,,Copak tě sem přivádí?" zeptal jsem se jí.
,,Radši ji odvedu," otočil jsem se zpět k učitelům a naskočil na ní.
,,Wille, sedni si." vyzval jsem ho. On se neochotně vyškrábal na hřbet feny a aniž bych čekal na odpověď, odcestoval jsem stíny. Málem se do něj nevešla.
Objevili jsme se u Kerbera, kde jsem ji s Willem nechal, ať si pohrají [3:D].
,,Nico už žádné používání tvých schopností!" ukázal na mě Will výhrůžně.
,,A jak se chceš dostal do Bradavic?" koukl jsem se na něj pohledem "tos ňák nedomyslel".
,,No... tak nás vrátíš zpět a pak máš utrum!"
,,Jasně mami," protočil jsem očima a chytl ho na pas. ,,Tak jdeme," řekl jsem svůdně (A/N ano, jdeme se přenášet stíny a ty ho tu svádíš, to už na to klidně hupsněte).
Když jsme stíny přicestovali, udělalo se mi trochu špatně.
,,Nico, jsi v pořádku?" podpíral mě Will. Ostatní na nás jen dívali. Sedl jsem si a pak se opět postavil.
,,Jo, jasně. Pojďme teď do třídy, budeme mít dvě hodiny nějaké obrany proti černé magii neboli mě" zachectal jsem se a nechal jsem mou ruku vklouznout do té jeho. On mi dal pusu na líci a ta zahořela. Nejsem zvyklý dělat tyhle věci na veřejnosti, i když to byly maličkosti (A/N takže to máme chápat tak, že o samotě... "zdivočíte?").
Vydali jsme se ruku v ruce do učebny a už dál nic neřešili.

_

Taaaak, ještě jednou se vám omlouvám, že včera nic nebylo, čas mě tlačil. Teď to napravuji :)

Doufám, že jste se po celém týdnu čekání dočkali toho, co jste chtěli :D tak? Splnila jsem vaše očekávání? Chcete tu Cheirona? :D

Zasmáli jste se aspoň trošililililinku? :3