He loves me!♥

14. část- Další překvápko?!

"Copak je princezno?" zeptal se mě když mě slyšel jak vzlykám.

Odtrhla jsem se od něho a pohladila si bříško.

"Harry, to dítě bude normální." řekla jsem tiše a usmála se.

Čekala jsem na Harryho reakci. Docela dost dlouho.

Harry na mě vykulil oči. Objal mě a  zatočil se mnou.

"Budeme.. em.. skoro normální rodina." usmál se.

"Jo to budeme.."

"Gratuluju!" ozval se Niall.

"Nialle!" skočila jsem mu kolem krku.

Niall se zasmál.

"Tak jedeme?" zeptal se potom.

Přikývla jsem pořád s úsměvem na tváři.

"Harry já jsem tak strašně šťastná." řekla jsem když jsme odjížděli od doktora.

"Jo, já taky." usmál se a zalesklo se mu v očích. Viděla jsem že se mu chce brečet a tak jsem ho pohladila po tváři.

Zbytek cesty probíhal v tom smyslu, že jsme si pustili a přepínali písničky. Samí veselý!

Byla jsem opravdu šťastná. Komu se může tohle poštěstit? A nejvíc na tom je, že já jsem ještě před týdnem Harryho brala jako bratra. A teď je z něj táta mého dítěte.

Už jsem čekala na to, až to řekneme rodičům. Zítra. Ano. Celkem se těším, mám z toho ale také dost velkou trému.

24. Prosince

Takže dneska večer jim to řekneme.

Bylo 9 hodin ráno a já nad tím pořád musela přemýšlet. Ležela jsem v posteli a ne a ne vstát.

"Dobré ráno Lily. Snídani do postele? Táta s Harrym už zdobí stromeček. Nechceš se k nim přidat?" přišla do pokoje mamka.

"Díky. Ani ne. Mami?" dala mi tác na peřinu a já se zakousla do lahodnéhi toastu s máslem a šunkou.

"Ano zlatíčko?"

Koukala se na mě tak nevinným pohledem. Opravdu jsem nevěděla jak jí to dnes večer povíme. Nechtěla jsem ji zklamat. Ona mi vždycky ve všem důvěřovala a podporovala.

"Povím ti příběh. Byla jedna holka které bylo 16 a žila normální život. Jednou se její bratr opil, znásilnil jí a ona otěhotněla. Bratr už ji totiž miloval. Ona si chtěla nechat dítě vzít, ale než to stihla udělat, zamilovala se do něj taky. Myslela si že to dítě bude postižené tak šla na testy. Tam jí zjistili, že dítě bude normální a naprosto v pořádku. Nic ale neřekla rodičům a plánovala jim to říct na Vánoce. Kdyby to byla tvoje dcera, myslím tím sebe, co by jsi jí na to řekla?"

Máma se chvíli zamýšlela. Pak se nadechla ale hned zase ústa zavřela.

"No.. Tohle by bylo dost komplikované. Hlavně vím, že vy byste to s Harrym nikdy neudělali a ty bys mi to hned řekla."

Tím si nebuď jistá matko.

"Takže proč to řešit?" zeptala se s úsměvem.

"Jasně, proč to řešit.." usmála jsem se a dojedla poslední sousto.

"Díky mami."

"Za co?"

"Za všechno. Mám tě moc ráda a i když o tobě řeknu něco hnusnýho, tak to tak nemyslim."