† Halucinace †

149 11 7
                                    

ELIZABETH TAYLOR

Zády jsem se přitiskla na zeď a pozorovala tu postavu jak se ke mně blíží... Pomalu, ale děsivě se přibližovala a za sebou nechávala černou šmouhu s kapkami krve.
Odvrátila jsem od ní pohled a dívala se na dveře vedle sebe.

Najednou mi někdo zašeptal do ucha moje jméno. Je v tom slyšet chtíč po mně, ale ne ten s láskou, ale ten s pocitem nebezpečí a smrti.
Byl to tajemný a chraptivý ženský hlas. Naskočila mi husý kůže. Mam v očích slzy, když v tom se zatřepala celá země a mě se víc zakryly střepy do chodidel. Zasyčela jsem bolestí a spadla na zem rovnou na kolena do nichž se zakryly taky střepy. Nemohla jsem se udržet ani na těch kolenech ... Spadla jsem na zem, ale už jsem necítila žádné střepy. Vidím jen tmu a vítr jako by tu někdo byl a tvořil tu vítr...

SOPHIA FORKS

,,Kde je Elizabeth ! Volám jí jak debil a ona to nezvedá !" Ani se jí nedivím kdybych uviděla jeho obličej na telefonu zakopala bych ho hodně hluboko do hlíny a zalila betonem plus to místo nechala vysvětit papežem.

,,Co s ní je ? Jestli se nedostaví za hodinu má padáka ! "
Tak tohle bych neriskovala. Zrovna povýšila.

Dala jsem si svůj zrzavý kudrnatý pramen vlasů za ucho.
Chytla jsem se jednou rukou za paži a podívala se váhavě na Eda.

,,Mám pro ni skočit ? "Podíval se na mě jako na nejhoršího člověka na zemi. Váhavě jsem se nadechla a rychle ze sebe vypustila větu.

,,Ehm ... Na kontrolu jestli žije nebo tak něco. Nikdy nevíte co se může novinářce stát. Přece jenom je sobota a ona si asi trochu vyrazila... Možná -" přerušil mě v mém trapném přesvědčování Ed.

,,Stop. Hlavně jdi jinak nám to vyfouknou a budem mít úplný nic." Rychle jsem vyšla z jeho kanceláře a šla k mému stolu.
Ze židle jsem vzala svůj světle hnědý kabát a šla k výtahu.

O 15 min. Později

Vzala jsem to tou nejrychlejší cestou co znám a jsem tu za 15 minut ! To je best!

Na zvoncích hledám její příjmení. Když ho najdu zazvoním na
Stříbrný tlačítko vedle jmenovky.

Chvíli čekám, ale nic ... Zkouším to znovu a znovu ale stále nic.

Už to pomalu vzdávám, když v tom se otevřou vchodové dveře a z nich vyjde starší paní asi 75 tipuju. Šedé, kudrnaté a kratke vlasy k tomu ten tipický Duchcovský oblek. Ach jo... Jak já nemám ráda ten jejich styl.

,,Pojď dovnitř. Bydlím hned nad ní a štve mě ten zvonek. Holka ani nedokáže otevřít dveře. Kam to spějeme." Obrátila se a za sebou nechala otevřené dveře. Vešla jsem do nich váhavě.

,,Bydlí v 4- tém patře. A vyřiď jí ať se utiší. Sousedé si stěžují na hluk a bouchání věcí ! Vyřídíš jí to ?" Přikývla jsem a pospíchala za ní do 4 patra kde bydlí. Hned jsem uviděla její dveře malinko pootevřené, ale přesto nešlo vidět žádné vniknutí do domu vypáčením zámku a tak.

Pohotově jsem otevřela a uviděla jí ! Viděla jsem ji na zemi  celou od krve. Krev se vsakovala do jejích vlasů a oblečení.

Dala jsem si ruce před pusu a bych nevyjekla.  Rychle jsem si k ní klekal a bych zjistila kde má to místo odkud  krvácí... Ale  nemůžu žádné najít. Prostě krev odnikud ...

,,Záchranka ? Jo potřebuju vás na ulici Nelson 1637 a pospěště nevím od kud krvácí, ale vypadá to velice zle." Schovala jdem mobil do kapsičky u kalhot a snažila se jí nějak pomoc.

Po nějaký době se rozletěly dveře a v nich záchranka. Odnesli jí do auta a jeli do nemocnice. Ovšem tu bylo spousta lidí ... Ale ta paní co mě pustila tu nebyla.

Když sanitka zmizela zavolala jsem Edovi a řekla mu tuhle situaci. Vyváděl že přišel o nějaký blbý přepadení v obchodě, ale co říct ... Nikdo ho nemá rád. Sebestředný parchant.

Pořád mi vrtá hlavou ta paní. Jdu znovu do domu kde všichni bydlí i Liz.

Vyšla jsem do 5 poschodí přímo nad byt Liz. Tady má být ta stará paní. Vypadala jako ten typ co je drbna v paneláku, takže si tuhle situaci nemohla nechat ujít. Což mi příjde divné, že nechala.

Zaklepala jsem na její dveře, ty dveře jsou staré a v částečně pokročilém rozpadu. Zkusila jsem to znovu... ty dveře se jenom víc rozsypaly na malinky kousky.

Vešla jsem teda do toho bytu. Je tu všechno hrozně staré a přes nábytek je prostěradlo aby na něj neusedl prach, za to na tom prostěradle je celkem hodně prachu. 

Šla jsem dál bytem, ale nikoho jsem tu nenašla... Pomalu jsme se dostala z toho bytu zase na chodbu. Stálá tam paní asi 40 let s copem zapleteném do drdolu, v kalhotách a obyčejném tričku.

,,Co tam hledáte ? " Podívala jsem se za sebe na ten byt a pak na ni.

,,Paní ... Teda jednu starší paní asi přes 70 let s krátkými kudrnatými vlasy a s modrým kostímkem... Není tu někdo takový ? Viděla jsem jí dnes a říkala, že bydlí nad moji kamarádkou co jí odvezli do nemocnice. "
Ta paní se vyjeveně dívala a pak se probudila z tranzu. Je to děsivé.

,,Víš tady už nikdo nežije nejmíň těch 30 let. Ta paní tady byla daleko před námi ...  Nevím jak jsi ji mohla vidět a mluvit s ní, ale vidět takhle svoji kamarádku není nic příjemného. Asi sis něco představila a uvěřila jsi tomu. Se stává. Tak nashle a dávejte pozor."podívala se na mě a potichu zavřela dveře od svého bytu.

No, ok ... Nemůžu marnit čas, jedu za Liz ... Snad má štěstí a oni zjistí odkud přišla o tolik krve.

Není to to co jsem od téhle kapitoly čekala, ale snad ujde.

Jak se daří ve škole ? 😏 já se to snažím zvládnout a nejde mi to😅

Btw, jsem hrozně moc ráda že se k nám na Wattpad připojila moje kamarádka TwixxyCz tak tě tu vítám😎😏

Pa 😘

Angel Dark [ Andy Biersack ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat