Angel Dark [ Andy Biersack ]

✝ Vražda ? ✝

ELIZABETH TARNER

Celou noc jsem nespala. Bojím se najednou i svého zvuku srdce.

Sedím na posteli přikrytá peřinou s kruhy pod očima. Jsem jako zombie. Ještě, že je sobota a nemusím do té strašné práce. Ale s mým štěstím se něco hned z rána pokazí.

Podívám se na digitální hodiny co mám na nočním stolku.

,,6:39 skvěle" cítím se jako malá holka co se bojí strašidel. Bojí se vylézt z postele, bojí se mrknout aby jí něco neoslepilo, bojí se všeho i sebemenšího zvuku.

Po chvilce jsem se přemohla a zvedla se z postele sice váhavě, ale nějak jsem to zvládla. Jdu ke dveřím od pokoje, když na nočním stolku začne vybrovat a hrát můj mobil. Promnu si oči a jdu k němu. Bez toho abych se podívala kdo to je zvednu hovor.

,,Co je ?!" Řeknu otráveným hlasem.

,, Elizabeth Tarner ! Okamžitě přijeďte, přiběhněte nebo přijďte co já vím, ale buďte tu ! " Vyvalila jsem oči a stála jsem s mobilem u ucha jako kamená socha.

Než jsem se stihla vzpamatovat kdo mi volá ten dotyčný zavěsil. Podívala jsem se s kým jsem to vlastně volala a radši bych vrátila čas a nezvedala to.

Šéf.

Jako zombie jsem se došourala do koupelny a tam udělala ranní rutinu co asi máme všichni. Umýt obličej a bla bla bla ty blbosti... Jak já nesnáším svůj život !

40 minut později... Už v práci

Došla jsem jako mrtvola s kruhy pod očima do práce. Vycházím z výtahu kde jsem málem usla, nebudu tenhle fakt popírat. Nevím jestli jdu, ale pohybuji se takže je to dost pravděpodobné. Procházím chodbou směrem od výtahu. Je tu spousta fotek slavných herců, režisérů, moderátorů v a to všechno v rámečcích.

Když procházím chodbou a hned se mi vynoří vzpomínky na střední školu. Nepopsatelný.

Posadím se na židli ve svém rohu což obsahuje stůl, židle a počítač + tunu papírů a jeden telefon. Položím si hlavu na stůl a čekám kdy mě zabijí zaživa.

,,Hej Liz máš jít za E ... šéfem, jó a varuju tě, chce tě v terénu sice nevím proč, ale chce tě tam." Zvednu hlavu ze stolu a před sebou vidím Sáru.

Sára Wilson dokonalá vlesprdel Eda Milera mého idiotského šéfa. Bruneta co má v hlavě hovno jako nejretardovanější blondýna, a to proti nim nic nemám, ale tohle přesahuje meze retardace.
Falešná jak moje sestra... A já nemám sestru. Jenom bratra. Doopravdy nevím jak mám říct, že je skutečná kravka.

Stejně to s Edem dělaj, když už jsou skoro všichni doma a je nikdo nemůže vidět ani vyrušovat.

,,Jo hned jdu" zvednu se že židle a projdu kolem Sáry. Přemáhám se abych jí nepodkopla nohy a ona se nezkácela na zem jak domeček z karet.

Zaklepu na dveře Eda a vejdu dovnitř. Za mnou hned jde Sára a zavírá dveře.
Ed ukáže rukou abych se posadila. Jsem tak unavená že jsem si vážně sedla na tu židli kde to na 100% dělali víckrát než 5x.

,,Liz chci tě v terénu jen tě tam potřebuju nic těžkého. Pokud ti to půjde budeš hlásit už natrvalo" řekne Ed. V luxusním saku a s dokonalým úsměvem se postaví a opře se rukama o drahý stůl.

,,Bereš to ?" Sára si za mnou povzdechne.

,,A dostanu přidáno ? Mám to brát jako povýšení ? A ...obnáší to 24 hodin denně být v práci ?" Položím mu několik otázek a čekám na odpověď.

Zajímalo by mě jestli to spolu ráno dělali nebo si to nechávají na večer ? Počkat, proč toto řeším momentálně teď ?

,,Na všechno ano. Dostaneš přidáno a je to povýšení. Bohužel pro tebe budeš muset být k dispozici 24 hodin denně. Seznámíš se se svým kameramanem a pak půjdeš makat. Můžeš jít ... " Zvedla jsem se a otočila se na patě, udělala hnusnej obličej na Sáru, která mi úplně beze slova naznačila " jdi taky doprdele krávo". Usmála jsem se na ni pohrdavě a odešla.

Sedla jsem si zase za svůj stůl a točila jsem se na židli jako malé dítě, které se nudí. Takhle jsem se točila minimálně deset minut a dívala jsem se do stropu až mě někdo zastavil. Nejspíš moje kamera.

,,Hej zdar ... Jsem tvoje kameramanka ! Jmenuju se Sophia Forks a ty si ...?" Wow mám doopravdy vlastní kameramanku! Vypadá sympaticky ... Zrzka s modrými oči, nechápu jak někdo takhle hezký může existovat ! To ona má být ve zprávách a ne já ! Wow ...

,,Já jsem Elizabeth Tarner ... Ráda tě poznávám " podala jsem jí ruku kterou přijala.

,,No já si půjdu pro kafe a chceš taky ?" Přikývla jsem.

,,Okej ..." To bylo rychlé. Odešla k automatu na kafe co je zastaralý, ale všichni ho mají rádi. Víc než Eda a Sáru.

Kdy budu moct domů ? Sedím na té židli a koukám na hodiny co visí nad vchodem do kanceláře Eda. Zajímavé je, že ještě nevylezla Sára. Já se tak nudím, že přemýšlím i nad těmahle věcma !

20:17

Nakonec jsem přežila dnešek, ale málem jsem se pozvracela, když si kolega předemnou ulevil. Myslela jsem si že to nepřežiju a budu mrtvá. Celou dobu se mi Sophie smála a pak zase litovala.

Teď jdu domů pěcha. Jasně vzala bych si taxík, ale moje peněženka je :
1. Vyždímaná
2. Zapomněla jsem si ji nahoře na stole a vracet se tam teda nebudu nestojím o to je tam načapat jak to dělají o jakýkoliv stůl v tom patře takže ... Ne díky, nemám zájem.

Procházím okolo různých panelových domů. Lampy mi svítí v tmě na cestu a auta co projíždí kolem mě na tom mají taky podíl. Najednou slyším hluk za mnou. Otočím se ale tam nic. Ignoruji to a jdu dál, ale najednou se ozve křik, mužský křik. Rychle se otočím a vidím vybíhat nějakýho chlapa z tý uličky. S hrůzou v očích se schovám za strom co tu je.

Ten chlap běží směrem ode mně, ale když jsem se zaměřila na jeho ruce držel v jedné z nich zakrvácený nůž !

,,Pane bože !" Vykřiknu, když ten chlap zmizí na konci ulice. Rychle vylezu ze svého 'úkrytu' a běžím do té uličky od kud vyběhl.

,,Dohajzlu ! ...KURVA !" běžím rychle ke kaluži krve ve kterých se koupe chlap asi 35letý.

Srdce mi bije tak, že za chvilku asi skolabuju....

Já vím sorry 😬 No nemám moc času a hodně se snažím ho najít ale skrátka nwm.
Vyšla jsem tak nějak z formy protože škola a známky.😅

Tahle kapitola se mi upřímně moc nelíbí, ale co na tom aspoň něco je.

:*
Nevím kdy bude další díl :( snad brzy

PS: HAPPY HELLOWEEN!!!!!!!👻🕸🕷🎃🕯