Pojedeme na výlet | BTS

Kufr je na hovno!

Dneska je to týden po tom, co jsem úspěšně dokončila maturitu. Kluci s Heou se mi po dlouhé době ozvali a pogratulovali mi. Od mého návratu jsme spolu komunikovali čim dál míň, až jsme se úplně odcizili. Vůbec si nepíšeme.

Dokonce si připadám tak sama, že jsem si i začala psát deník. Zapisovala jsem si veškeré události, které se za celý rok staly a je v něm zaznamenaný i můj návrat do Čech. Všechno, co se stalo v Koree a před ní, jsem zapsala do své knížky se jménem 'Školní výlet'.

Zrovna jsem ležela na zahradě v houpací síti. Bylo jaro a já už jsem měla prázdniny. Vedle sebe jsem měla deník, který jsem otevřela a začala si číst.

Den návratu z Koreje:

Milý deníčku: S mamkou jsme přijely do domu a já si vše vybalila a naskládala do skříně. V mém pokoji se nic nezměnilo. Ani ten odporný smrad starýho salámu za postelí. Je to takový můj talisman.

Na telefonu jsem si zapla wifi, což byla možná životní chyba. Přišlo mi okolo stovky zpráv od kluků a Hey, kde mi nadávali, že jsem jim nic neřekla. Radši jsem to ignorovala, protože se mi z toho chtělo brečet.

Mamka mě zavolala do kuchyně, kde jsme se domluvily o mém návratu na střední. Dodělám si poslední ročník a pokusím se odmaturovat. Pak už si prej můžu dělat co chci. Třeba se i vrátit do Koree, ale to nepřipadá v úvahu. Zůstanu v Česku a založím si rodinu. Zítra se zase ozvu..

Nad tím textem jsem se musela pousmát. Pořád to všechno cítím stejně. Akorát už jsem vyspělejší. Zanedlouho mi bude 20 a já pořád nevím co se životem. Asi budu mít 50 koček a do konce života budu sama. Aspoň už nikomu neublížim. Bože.. Co to zas je za myšlenky. Zavrtěla jsem hlavou, abych všechny vyhnala z hlavy a lépe se uvelebila v houpací síti. Během chvíle jsem se ponořila do říše snů.

Mezitím v Koree.. (Pohled Hey)

"Vy imbecilové co tu zas plánujete?!" Přiběhla jsem do obýváku, kde byly všude poházený mapy, hromada papírů, kukly, propisky.. Počkat co? Kukly? Bože.. To zas bude nápad století tohle.. Plácla jsem se přes čelo a dřepla si na sedačku. "To jdete vykrást banku nebo co?" Nadzvedla jsem obočí a sledovala ty jejich zamyšlený xichty. "Máme super tajnej plán!" Vyjekl Taehyung a vycenil zuby. To jsem se toho zas dozvěděla.. Povzdechla jsem si a vstala jsem.

Po cestě do kuchyně jsem zakopla o Namjoonovu hlavu. Ten vůl ležel pod gaučem a měl venku jen hlavu. "Ježiši co tam děláš?!" Vykulila jsem na něj oči. "Testuju, jestli bude jednodušší použít šátek na oči, nebo kufr." Vycenil zuby a nehybně tam ležel. Absolutně nechápu co zas vymejšlej, ale jejich nápady už mě ani nepřekvapujou. Na to tady žiju už dlouho. Sice si tu někdy připadam jako v mateřské školce, nebo u tajných agentů jako třeba teď, ale někdy dokážou bejt i normální. Ale to málo kdy.. "Tak to jo.." Udělala jsem takovej ten výraz, že mě to moc zajímá a úplně vim o co jde a odešla jsem do kuchyně.

Wow.. Jin jedinej neplánuje.. "Jine, nevíš co zas plánujou?" Usmála jsem se a posadila se na židli. "Vim, ale nepovim.. To je tajný.." Zůstala jsem na něj koukat s poker facem. "Musíme koupit 2 letenky a pak 3 letenky.. Kufr je na hovno!" Vyjekl Namjoon a začal pobíhat po kuchyni. Ok.. Tak teď už absolutně nevim, o co go.. "Už jste to domluvili se 3. stranou?" Mrkl na něj Jin. Namjoon jen přikývl a někam se vytratil.

- Pohled Taehyunga -

Kookie byl celou dobu jen zalezlej v pokoji. Musím ho nějak rozveselit, ale o tom plánu se dozvědět nesmí, protože to bude pro něj překvapení.

Vyběhl jsem schody a namířil si to rovnou do našeho pokoje. Rozrazil jsem dveře a vešel dovnitř jak největší pán. Kookie ležel se sluchátkama v uších a koukal do zdi, takže si mě nevšiml. Natáhl jsem si na hlavu jeho spodky a na pusu jsem si dal rudou rtěnku, kterou jsem šlohl Hee.

Začal jsem odpočítávat. „Tři...dva...jedna!" Sundal jsem mu sluchátka a on se na mě vyděšeně podíval. Bylo vidět, že mu cukaj koutky. Začal jsem zpívat a tancovat Sistar Shake it. Musel jsem pořádně kroutit zadkem, aby z toho mýho kdákání vůbec poznal, co to je za písničku. To už Kookie nevydržel a dostal záchvat smíchu. „To je můj Jungkookie jakýho znam!" Vyjekl jsem a skočil na něj do postele a začal ho lechtat. Kookie se kroutil jak žížala a smál se. Přestalo mě to bavit, tak jsem si lehl vedle něj. „Už kvůli tomu nebuď smutnej.. S klukama pro tebe máme překvapení, ale ještě nevíme, kdy ho dostaneš." Šťouchl jsem ho do ramene. Jemu se rozzářily oči, jak malýmu dítěti. Všichni přece víme, že Kookie má rád překvapení. „Díky Tae.." Zamumlal a usmál se. „Za co?" Koukl jsem na něj. „Že si mi zvedl náladu.. Vždycky jsi při mě, když se něco stane.." Kdo by taky mohl být proti tý dětský tvářičce Sušence.. „Od toho jsou přátelé.." Vycenil jsem zuby a začal se zvedat. „Pak se přijď najíst.. bůhví, kdy jsi naposledy jedl.." Mrkl jsem na něj ode dveří a on jen s širokým úsměvem přikývl. Jsem na sebe hrdej.

Vrátil jsem se zpátky za ostatníma. „Mistr V je zpátky!" Upozornil jsem na sebe. Všichni ke mě zvedli své pohledy a propukl výbuch smíchu po celém dormě. Chvíli jsem přemýšlel co se děje a pak mi to došlo. „Oh já zapomněl.." Zvedl jsem se a šel jsem vrátit Kookiemu trenky a Hee rtěnku, kterou jsem si musel smýt.

- Pohled Nam -

Probudil mě prudký vítr, který silně rozhoupal síť. Co nejrychleji jsem se zvedla, vzala věci a přesunula se do domu, protože se podle všeho blížila bouřka. Mamka ještě není doma, ale nijak mi to nevadí, protože mám bouřky ráda. Zalezla jsem si do pokoje, pustila si písničky a tancovala choreografie, které jsem se naučila podle YouTube. Začalo mi hrát Cypher a mě se vybavila vzpomínka, jak jsme s Heou rozesmívaly Yoongiho. To ještě byli nejlepší kamarádi. Ten čas hrozně letí. Zapla jsem si Twitter a hledala to video. Musela jsem si to pustit. Po chvíli koukání jsem si všimla, že mi po tváři stékají slzy. Honem jsem si je utřela. „Joo, vybrala sis to sama.." Zamumlala jsem si pro sebe a podívala se na novější příspěvky. Namjoon s Hobim maj fotky na letišti. Je sice divný, že jen oni dva, ale tak mě to už může bejt jedno. Pokrčila jsem rameny a položila telefon na stůl. Zapla jsem si notebook a lehla si s ním do postele.

•---------------------------------------•
~Annyeong~
Už jsem tady zas :dd Jelikož většina z Vás chtěla druhý díl, tak jsem se rozhodla, že bude. Je to takový menší dárek k Vánocům.

Rozhodla jsem se, že nový příběh, který mám napsaný v počítači zatím vydávat nebudu a budu psát toto. Tenhle příběh mi tak přirostl k srdci, že jsem ráda, že jste ten druhý díl chtěli.. :d

Doufám, že se Vám bude druhý díl líbit a uvidíme se u další části.. ❤️

Veselé Vánoce 🎁
~사랑해❤️~