14.

2.3K 84 0
                                    

Ráno došla chůva a já mohla vyjít na to další a poslední kolo. Doufám, že vyhraju a nebudu si muset hledat novou práci, Dojela jsem tam o něco dřív, chtěla jsem je poprosit o makeup, který mi s radostí udělali. Ještě, že tu byly ty vyučené stylistky. Sice bych to zvládla sama, ale řekněme si, od nich to je pořád hezčí.

Z pohledu Justina:

Včera v prvním kole postoupily Adél a Taylor tak jsem zvědavý, kdo vyhraje. Strašně moc to přeji Adél, protože už dlouho chtěla být modelka a konečně se dostala tak daleko. Už byla na několika soutěžích, ale nikdy ji nevyhrála, z čehož byla nehorázně smutná a já ji tak znovu nechci vidět.

Dojeli jsme a Taylor už tam byla, což jsem si docela divil, vždycky chodila pozdě. Adél chtěla, abych jel s ní, abych jí mohl být oporou, a já to dělám rád. Je strašně moc vystresovaná a divím se, že včera vůbec zaspala.

Adél šla první a potom až Taylor. Udělali i nějaké fotky, podle kterých budou posuzovat, kdo má větší talent i na fotky a ne jen jak chodí a celkově se hýbou. Za deset minut má být vyhlášení, tak jsem docela napjatý. Strašně moc chci, aby to Adél vyhrála.

"A práci modelky získává" Na chvilinku se odmlčeli, aby nás ještě víc napjali. Už jsem chtěl objímat a gratulovat Adél, protože jsem čekal, že to vyhraje, ale neuskutečnilo se to. "Taylor Clark, hrozně moc blahopřejeme" Zakřičeli a odešli z podia.

Viděl jsem na Adél, že má slzy na krajíčku, tak jsem ji hned objal. Nesnáším, když brečí. Po chvíli se uklidnila a domluvili jsme se, že radši pojedeme domů. Jsem smutný i za ni, protože má na to talent.

Jeli jsme domů a Adél byla zamlklá, což se moc nestávalo. Hned jak jsme dojeli domů, tak si zalezla do ložnice a nevycházela.

"Adél, nerad tě vidím smutnou" Zašeptal jsem se jí do ucha smutně, když jsem si lehl vedle ní do postele. Jen tak ležela a koukala se do stropu.

"Jen je mi líto že jsem nevyhrála tu práci. Tak strašně moc jsme ji chtěla" Řekla a trošku se pousmála, i když jí do úsměvu vůbec nebylo. Začal jsem ji lechtat, aby se konečně začala smát a už doopravdy.

Dohodli jsme se, že půjdeme do klubu, abychom se oba trošku odreagovali a na chvíli vypli. Po chvíli, co jsme přišli, jsme byli oba dva na mol, možná jsme to trošku přehnali víc s tím alkoholem. Pořád jsem mohl trošku přemýšlet, což bylo dobrý.

Adél se mi nějak ztratila, tak sem ji šel hledat, aby se jí nic nestalo. Vím, jaké jsou tu prasata a udělali by něco, co by se jí klidně nemuselo líbit. Dole nikde nebyla, tak jsem šel nahoru. Otevřel jsem první dveře, nic, nikdo tam nebyl. Druhé nic, čekali mě poslední dveře.

Pomalinku jsem je otevřel, protože jsem tam něco slyšel. Nakoukl jsem hlavou dovnitř a to co jsem viděl, tak mi hned bodla do srdce nehorázná bolest, kterou jsem už nikdy nechtěl cítit. Skláněl se nad ní nějaký chlap, kterému mohlo být tak třicet.

Rázem jsem vystřízlivěl, jako bych vůbec nepil, a nemohl věřit svým očím. Nikdy bych si nemyslel, že by mě mohla podvést, ale stalo se. Cítil jsem slzy v očích, ale nepustil jsem je ven. Slíbil jsem si, že už nikdy nebudu brečet kvůli holce.

Hned ho ze sebe shodila a chtěla něco říct, ale já odešel. Nemohl jsem se na ni dívat. Nikdy bych tohle od ní nečekal. Vypadá nevinně, ale zdání klame. Vím, že byla opilá, ale to ji neomlouvá. Slyšel jsem za sebou křik, ať zastavím a vyslechnu ji, ale nereagoval jsem na to. Už od ní nechci nic slyšet.

Naštvaně a zklamaně jsem došel domů a vytáhl kufr. Začal jsem její oblečení házet do toho kufru. Nechci, aby tu se mnou bydlela. Svatba se ruší, kterou jsme chystali. Rozhodně s ní nebudu, když mě podvedla. Nikdy jí to neodpustím. Začínám si myslet, že je semnou něco špatně, když mě holky, které miluju, jen podvádějí.

Slyšel jsem bouchnutí vchodových dveří zrovna, když jsem zapínal kufr. Snesl jsem ho dolů ke dveřím, kde pořád stála a koukala na mě se strachem v očích. Musel jsem být děsivý, když mám černé oči a funím, jako rozzuřený býk.

"Nečum na mě a vypadni z mého domu" Štěkl jsem na ni a ona jako ze stáhnutým ocasem, popadla kufr a utekla z domu. Čekal jsem, že mi to bude chtít vysvětlit a ne že uteče jako nějaký zbabělec.

Věděl jsem, že je to teď blbé načasování, ale budu si muset promluvit s Taylor. Celých šest let jsem přemýšlel, jestli mě doopravdy podváděla s Raynem nebo ne. Měli bychom si to vyříkat, i když to už asi nic nezmění, ale chci vědět pravdu.  

He is perfect [JB]Kde žijí příběhy. Začni objevovat