He is perfect [JB]

11.

Z pohledu Taylor:

Ráno jsem se probudila brzo. Justin ještě spal, tak jsem se rozhodla, že se půjdu osprchovat a pak udělat snídani. Osprchovala jsem se a pak šla dolů. Nachystala jsem vafle. Nechala jsem roztát v mikrovlnce čokoládu.

Nalila ji na vafle a dala na to ještě jahody a šlehačku. Vše dala na talíř a šla do pokoje. Justin už byl vzhůru, hned se na mě usmál. Podala jsem mu talíř a on si ho s poděkováním vzal.

"Justine jak to teď mezi námi je?" Prostě jsem se na to musela zeptat. Nemohla jsem déle čekat. Potřebuji vědět, na čem jsem, ale taky jsem se docela bála odpovědi. Co když si to rozmyslel a nechce se mnou být?

"Jsi jenom moje a já jen tvůj" Řekl a usmál se. Takovou odpověď jsem nečekala, musela jsem se usmát. Celý den jsem byla jen s Justinem.

O půl roku později
Z pohledu Taylor:

Vše je jako z pohádky. Poslední půl roku byl nejlepší. Ptáte se, co za ten půl rok stalo? Tak koupili jsme si rodinný domeček, kde spolu žijeme. A můj vztah s Justinem je lepší, než kdy dříve. Nevěřila jsem, že ho, můžu milovat ještě víc, ale doopravdy to jde a pořád láska k němu roste.

Teď je večer a já se s Justinem koukáme na horor. Já takový posera se dívá na horor. Křičím při každé scéně a věřte, že v tomhle horou je jich tu víc než dost. Většinu se schovám do Justinova ramene, a když se kouknu, je tam další scéna.

Po tom co skončil horor, jsme se rozhodli, že se půjdeme projít do parku. Vyšli jsme a šli ruka v ruce, tak jako vždy.

Z pohledu Taylor:
Po procházce

Ležím s Justinem v posteli a mazlíme se.

"Přemýšlel si někdy o budoucnosti?" Zeptala jsem se, když jsme ležely oba na zádech a dívali se do stropu.

"Po pravdě ještě moc ne" Tím mě docela zaskočil. Já nad budoucností přemýšlím každý den a on určitě ani jednou.

Ráno jsem se probudila docela pozdě. Dneska mám jít na gynekologii. Nedostala jsem to už měsíc a pořád nic. Někdy mi je špatně. Doufám, že nejsem těhotná.

"Prosím paní Clark pojďte dovnitř" Řekla doktorka a já šla dovnitř. Byla to útulná, malá ordinace. Dala jsem si kabelku na židli a posadila se na druhou.

"Tak co vás trápí?" Zeptala se a sedla si za počítač.

"Už jsem to měsíc nedostala" Řekla jsem upřímně.

"Tak se na to podíváme. První vás zkontroluji a pak uděláme ultrazvuk" Usmála se na mě. Já jen přikývla, svlékla se a šla na to sedátko. Zkontrolovala mě a pak šla udělat ten ultrazvuk.

Dala mi gel na břicho a rozetřela ho. Začala jezdit po břichu. Tvářila se zvláštně a někdy až zamyšleně. Pak mi řekla, že si ten gel mám setřít kapesníčky a taky jsem tak udělala. Šla jsem za paní doktorkou si sednout znovu na židli.

"Takže paní Clark jste těhotná. Jste ve druhém měsíci těhotenství" Řekla a já nevěděla, jestli mám být šťastná. Jasně chtěla jsem mít děti, ale ne takhle brzo, ale rozhodně za žádných okolností nepůjdu na potrat.

"Děkuji, naschledanou" Řekla jsem ze slušnosti a odešla pryč z ordinace.

Přemýšlela jsem, zítra má Justin narozeniny. Takže mu dám dort a tam bude ultrazvuk. Hned jsem vyzvedla dort a dala ho do lednice. Má zákaz chodit do lednice. Justin byl v práci, takže mám čas přemýšlet. Nevěděla jsem, jestli je to s tím dortem dobrý nápad. Mohla bych mu tím zkazit narozeniny.

Bylo už osm a Justin měl dojít. Slyšela jsem bouchnutí dveří a hned se v obýváku objevil naštvaný Justin.

"Zlato co se stalo?" Zeptala jsem se nechápavě. Nikdy jsem ho neviděla, tak naštvaného. "Ty se ještě ptáš? Vypadni z tohoto domu a už se nevracej" Zakřičel na mě. Bála jsem se ho. Ale nebála jsem se o sebe, ale o to malé v mém bříšku. Nikdy na mě tak moc nekřičel. Věděla jsem čeho je schopný. Tak jsem utíkala nahoru a vzala si kufr. Došla jsem dolů a podívala jsem se na Justina se slzami v očích.

"Řekneš mi aspoň, co jsem provedla?" Řekla jsem přes vzlyky a docela se divím, že mi rozuměl.

"Vypadni" Zařval na mě a já radši šla. Vůbec nechápu, co jsem udělala. Třeba se nějak dozvěděl, že jsem těhotná a chtěl se mě takhle zbavit.

Nevěděla jsem, kam mám jít. Šla jsem na letiště. Koupila jsem si první letenku, kterou jsem viděla a byla do Staffordu, tam začnu znovu.

Z pohledu Justina:

Byl jsem tak naštvaný, že jsem měl co dělat, abych jí něco neudělal. Celou dobu mě podváděla s Raynem, který se mi sám přiznal. Ona by mi to nikdy neřekla a hrála by si, že se nic neděje.

Dostal jsem hlad, tak jsem se podíval do lednice. Viděl jsem dort, ale nějak moc jsem se nedíval, co na něm je a vyhodil ho. Už od ní nic nechci.

Musím začít nový život. Hlavně to musí být bez Taylor, kterou už nikdy nechci vidět. Nebudu říkat, že lituju toho, že jsem se s ní dal dohromady, protože bych lhal. Byl to nejlepší půl rok mého života, ale to skončilo.