Terra

Kapitola XVII.

   „Worrene, odveď prosím Troye na pokoj. Musím jít ještě najít Verču. Je to tady moje, zatím jediná kamarádka a neodpustila bych si, kdyby se jí něco stalo."

   „Ne El. Ty odvedeš Troye k nám. Sama jsi zraněná a v ošetřování jsi lepší než já. Navíc to tu znám a tuším, kde by mohla být."

   „Ale Worrene..."

   „Neboj se, nejsi jediná, kdo už má na svědomí více lidí." Pustil Troye, šel za mnou, dal mi letmý polibek na čelo a odešel. Povzdechla jsem si a odvlekla Troye na pokoj. Opatrně jsem ho položila na svoji postel. Vypadal, že každou chvílí omdlí.

   „Tak jo Troyi, budu potřebovat, aby ses přetočil na levý bok. Musím ti vyhrnout triko a vydezinfikovat ti tu ránu, abys do ní nedostal infekci." Troy jen přikývl a přetočil se, jak jsem mu řekla. Na jeho výrazu bylo vidět, jak ho to bolí. Bylo mi ho líto. Vyhrnula jsem mu triko a přede mnou se objevila ještě horší rána, než kterou jsem zahlédla za budovou. Vypadalo to, že se Natalia moc trefit neuměla. Nepoškodila mu naštěstí nic kromě svalů. Zašla jsem do koupelny, sáhla po ručnících, několika ubrouscích, dezinfekci, obvazech a jehle s nití. Ta rána se musí zašít. – pomyslela jsem si. Všechno jsem to donesla k posteli a položila na zem na jeden z ručníků.

   „Musím jít za Verčou." Zasýpal Troy a snažil se posadit.

   „Ne Troyi. Worren už pro ni šel. Neboj on se o ni postará, věř mi. Navíc, jsi ztratil hodně krve, doufej, že nebudeš potřebovat transfúzi." Troy odkýval a lehl si do původní polohy. Druhým namočeným ručníkem jsem mu otřela okolí rány. Objevila jsem několik dalších menších jizev na jeho zádech. Někdo ho musel mučit. Vypadalo to jako jizvy po biči. Přestala jsem nad tím přemýšlet a vrátila se k boku.

   „Tak jo teď mě prosím tě nezabij. Bude to štípat, pálit a hodně bolet." Troy opět pouze přikývl a do pusy skousnul kus polštáře. Neměla jsem mu to za zlé. Stejnak pak budu muset vyhodit to povlečení. Je celé od Troyovy krve. Už jsem neměla ručníky a tak jsem vzala prostěradlo a kus z něj odtrhla. Namočila jsem ho do dezinfekce a opatrně přiložila k ráně. Troyovi steklo pár slz a já se mu nedivila. Na tak citlivém místě to muselo být hrozné. Pak jsem si vzpomněla na tu červenou krabici na chodbě. Rychle jsem se zvedla a běžela ke krabici, která ležela v rohu chodby. Byl na ní bílý tlustý kříž. Rychle jsem vzala stříkačku a lahvičku se sedativy. V tu chvíli jsem zaslechla, jak na mě volá povědomý hlas.

   „Heej, to jsou moje věci, nesahej na to!" byla to Ashley. Neuvědomila jsem si, že jsem u jejího pokoje. Otočila jsem se na ni, a když mě spatřila celou od krve, zmlkla, povytáhla jedno obočí a nechápavě se na mě podívala.

   „Ta krev není moje jasný? A potřebuju to pro Troye. Leží u mě v posteli a krvácí. A to dost."

   „Tak tohle se dělo za budovou. No každopádně Natalia vypadá, že ta už asi nevstane. Co jí Troy udělal? A nechceš pomoct?"

   „Troy jí neudělal nic. To já. A jo když už se ptáš." Ashley vešla za mnou do pokoje a zavřela dveře. Otočila se na moji postel a dívala se na Troye, jak se souží v bolestech. Já jsem mezitím vzala stříkačku, nasadila jehlu a vrazila jí do víka skleničky. Nabrala jsem dostatečné množství na to, aby necítil ani jediný vpich a aby to vůbec vydržel. Natočila jsem si jeho pravou ruku a na předloktí spatřila několik čerstvých vpichů přímo do žíly. Tam bych se netrefila ani, kdybych byla profesionální doktor. Otočila jsem mu ruku na zápěstí a vrazila mu jehlu do žíly. Vmáčkla jsem obsah stříkačky a zalepila mu to kusem náplasti. Během několika vteřin tvrdě usnul.

   „Nechci nic říkat, ale takhle by mu to nemělo krvácet, pokud ho nebodla někam hodně hluboko." Nechápala jsem to. Furt ta rána krvácela a nevypadala, že by s tím chtěla skončit.

   „Víš co, pusť mě k tomu. To, že jsem neměla ráda rodiče, neznamená, že jsem se o ně nezajímala. Otec byl špičkový chirurg. A já to odkoukala. Neptej se, laskavě odkud." Odstoupila jsem od postele a nechala pracovat Ashley. Vzpomněla jsem si na Verču.

   „Zvládneš to tu Ashley beze mě? Musím jít najít Worrena a Verču. Kdo ví, kde jsou."

   „Já bych to tu sama zvládla, ale ty tu zůstaneš. Všimla jsem si tý nohy, ty bys to sama nezvládla a navíc, kdyby se Troy probudil, musíš ho utišit, zatím co já budu dál dělat svoji práci." Povzdechla jsem si a zašla pro krabici, která byla ještě pořád na chodbě, před Ashleyiným pokojem. Položila jsem ji k posteli a šla si sednout vedle Ashley.