Poslední dryáda

Kapitola třetí - Bojuj lépe!

Bren von Aern nikdy nepatřil mezi elfy, kteří se za něčím ohlíželi. Aby dosáhl svého, byl schopný jít i přes mrtvoly a to jeho instruktorka dobře věděla. Stáli na cvičišti ve městě El Tauris a on byl připraven ji porazit... nebo si to alespoň myslel. Nebyl natolik starý, aby se na ni dokázal podívat kritickým a zkušeným okem bojovníka, čímž mohl odhalit její taktiku a slabiny. Ona však moc dobře věděla, co udělá. Proto se, když se na ni začal hnát s jedenapůlručním mečem v pravé ruce, stočila doleva, přikrčila se, když po ní máchl svou zbraní a nacvičeným pohybem svým mečem Reathunte ho odzbrojila. S vítězným úšklebkem sledovala, jak se jeho překvapený výraz měnil na zlostný a pak promluvila drsným hlasem bojovnice: „Zase mrtvý Brene. Po kolikáté už je to dnes? Měl bys na sobě víc zapracovat, porazila by tě i malá lidská holčička. Jsi tak průhledný a útočíš tak nesmyslně složitě," s uspokojením sledovala, jak v něm narůstá zlost. „A málem bych zapomněla, kdybys uměl lépe bojovat, ještě bys měl oko..." moc dobře věděla, že tímhle ho vyprovokuje a o to jí šlo. Potřebovala, aby útočil nejen tělem, ale hlavně srdcem, emocemi.

Povedlo se. Její svěřenec se rozběhl a provedl falešný útok na levé rameno, který stočil na nohy. Byl by ji porazil, kdyby ho neměla tak přečteného. Takto stihla vyskočit a z výšky mu záštitou meče uštědřit pořádnou ránu do hlavy. Zavrávoral a ublíženě se na ni podíval jediným hnědým okem. Přes cvičiště se rozezněl ženský hlas: „Neměla byste mu dávat tolik zabrat, madam de Edwin. Přeci jen je ještě mladý, alespoň na naše poměry," oslovená se otočila a spatřila Flee, jednu z Poslů, s rudými tvářemi a modrýma očima.

„Pro tebe Vinde, Flee," Vinde de Edwin oslovila svou známou a poté se otočila na Brena. „A tohle je Bren von Aern, jeden z mých novějších svěřenců," čekala, že Bren něco řekne, ten byl však zahleděný jen na jedinou věc – na Flee. I ona opětovala pohled jeho jediného hnědého oka svýma modrýma. Vinde si lehce a hraně odkašlala, aby na sebe upozornila.

„Nechtěla bys mu ukázat, jak se to má správně dělat, Flee?" Vindeina slova byla doprovázená úšklebkem, jenž jí byl tak moc vlastní. Tázaná odpověděla s mírným úsměvem: „S vá- s tebou vždy, Vinde."

Obě elfky se postavily na opačné konce cvičiště a zaujaly pozici. Reathunte se ve Veindeině ruce zablýskl, jako by byl rád, že se konečně postaví opravdovému protivníkovi. Pomalu kolem sebe začaly kroužit a pozorovaly pohyby té druhé. Vinde čekala, až se dostane do pozice zády ke slunci a poté zaútočila. Mrštně se sehnula a odrazila se od země jako divoká kočka, která je připravena k útoku. Flee vzhlédla a podívala se přímo do slunce, čímž byla na chvíli oslepená a toho Vinde, jež stále ještě letěla, využila. Dopadla za ní a zkušeným pohybem jí přiložila ostří ke krku tak, aby jí neublížila, ale dostatečně pevně na to, aby se nemohla pořádně hýbat.

Flee však nebyla tak hloupá, aby ji tento tah vyvedl z míry. Levým loktem zasáhla Vinde pod žebra a nastejno s oním pohybem se sklonila, aby jí ostří neublížilo. Poté se otočila, aby spatřila vykolejenou Vinde, která však rychle popadla dech a znovu vyrazila. Zkřížily své meče a provedly sérii výpadů a obranných úskoků, během kterých se snažily jedna druhou odzbrojit. Fleein meč a Raethunte kolem sebe kroužily a v jednom klíčovém momentě obě provedly podobný výpad, kterým udeřily do meče té druhé. Vzduchem prolétla sprška jisker a pak se ozvala dvě tlumená žuchnutí, jak jejich meče spadly na zem.

Obě elfky se ztěžka posadily na zem a vydýchávaly se. Bren k nim přiskočil s měchem vína a obdivně na ně zíral, za což si vysloužil nechápavý pohled od obou. „T-to...bylo to úžasné, já..." zmateně koktal a stále z nich nespouštěl oko. Vindesi povzdechla a pak si bohatě zavdala vína. Vstala, sebrala ze země Reathunte apromluvila: „Flee, byla bys tak laskavá a dělala Brenovi protivníka?"spiklenecky na svou známou mrkla. „Ráda bych se podívala na jeho styl z pohledutřetí osoby," dodala ještě s nevinným úsměvem na tváři. Flee ji zatímpropalovala pohledem, z kterého dokázala jasně vyčíst podráždění z výběrujejího protivníka. Vinde si dokázala domyslet, na co přesně druhá elfkamyslela. Proč bych měla bojovat s takovýmštěnětem? Kdybych neznala tvou pověst a nechtěla tě urazit, odejdu, Vinde. Staršíelfka jí rozuměla, ale věděla, že Bren potřebuje motivaci. A z jeho předchozích pohledů jí bylo jasné, že právě Flee by tou motivací mohla být.