Nekonečná cesta/ Petr Lexa

Část 90- Pokec

Uvnitř se bavili, ale po zaklepání to utichlo.
"Luku, jdi tam prosím tě," řekl někdo z nich.
Nerozpoznala jsem kdo.
V tom se dveře otevřeli.
"Ahooooj, už jsme Vás očekávali," řekl Luke když nás viděl.
Já jsem ho objala.
"Ahoj Lukuuu," řekla jsem s úsměvem v objetí.
Když se odtáhl tak si chlapecky plácl s Petrem.
"Heeej Luku, kdo to je?" zeptal se Ash.
"Očekávali jo?" zeptala jsem se se smíchem.
"No, spíš očekával no," řekl a zasmál se.
Luke pokynu, rukou a my jsme vešli dovnitř.
Kluci se na nás koukali a usmívali se.
"Takže kluci, Alexu a Petra si určitě pamatujete z hovoru," řekl a kluci přikývli.
"A s nimi je tady ještě Lukáš, on a Petr tvoří kapelu a Lidka, která je tu prostě s Alexou," řekl.
Kluci k nám přišli a přivítali se s námi.
"Rádi Vás poznáváme," řekli potom všichni sborově.
"Chceme Vám ještě jednou poděkovat," řekl Petr.
"To, že jste nás vzali takhle na turné je fakt něco úžasnýho, nikdy by nás to nenapadlo, že dostaneme nějakou takovou příležitost. Ani nevíte jak jsem šťastná, že Vás konečně potkávám," řekla jsme s úsměvem a měla jsem slzy v očích.
"Hromadnýýýý objetíííí," zvolal Calum a všichni se kolem mě, Lukáše, Lidky a Petra sesypali.
Stáli jsme takhle asi 2 minuty.
"Tak co budeme dělat?" zeptal se Ash.
"Mohli bychom si připít a něco si o sobě říct," řekl Mikey.
"Dobrý nápad," řekla jsem.
Sedli jsme si tedy do kroužku.
Já seděla vedle Petra a Lidky.
Vedle Lidky seděl Ash, její nejoblíbenější, ale ona má Honzu takže to brala kamarádsky.
Myslím, že kdyby neměla tak by jí asi ranila mrtvice. (Zdravím Lidku :D)

...

Seděli jsme v kolečku a povídali si.
Dozvěděli jsme se o sobě hodně informací.
Kluci byli poněkud zklamaní když zjistili, že má Lidka kluka, ale pak jsme se tomu společně zasmáli.
"Jak dlouho jste vlastně spolu?" zeptal se Calum.
Tohle téma se mi moc rozebírat nechtělo.
"No od té doby co jsme si řekli, jestli spolu budeme chodit je to už skoro 2 roky, ale dá se říct, že zároveň jenom 7 měsíců," řekl Petr.
"To nechápu," řekl Mikey.
Omluvně jsem se na Petra podívala a šla na balkon.
Nechci to slyšet znova.
To, že jsem si to prožila mi bohatě stačilo.
Byla vcelku teplá noc a ten výhled byl taky úžasný.
Měla jsem svetřík takže mi to stačilo.
Po chvíli jsem slyšela dveře na balkón.
"Si v pohodě?" zeptal se mě známý hlas.
Patřil Lidce.
"Jo, jen prostě jsem neměla sílu na to tam sedět a poslouchat to, chci to mít uzavřený, alespoň z téhle části," řekla jsem.
"Jasný, chápu... Můžu tu být s tebou?" zeptala se mě.
"Jasně, ty vždycky," řekla jsem.
Společně jsme tedy sledovali noční město.
Byla jsem ráda, že je tady se mnou.
Tu holku mám fakt ráda!
Vždycky tady pro mě byla.
Jak jsme tam tak stáli tak jí zapípal mobil.
"Promiň," řekla.
"V pohodě... Honza?" zeptala jsem se.
"Jo, už se mu stýská," řekla a uchechtla se.
"A silně mu to leze na mozek," dodala a otočila na mě mobil.
Tam byla Honzova fotka - viz. media.
"No jo, to je prostě typickej Macák no," řekla jsem se smíchem.
Lidka se taky zasmála.
"Pozdravuj ho," řekla jsem.
"Jo, kdyby se ti stýskalo tak kdykoliv můžeš odjet a zase se vrátit, jasný?" dodala jsem.
"Vážně?" zeptala se.
"Joo," řekla jsem.
"Děkuju," řekla a objala mě.
"Není za co, prosím tě," odpověděla jsem.
"Ale jo, jaká jiná kamarádka by mě vzala na turné mojí oblíbené skupiny a udělala pro mě strašně moc dalších věcí?" řekla.
Nic jsem neodpověděla.
Jenom jsem se usmála.
Na balkón vtrhli kluci a všichni se kolem mě sesypali.
"Proboha, co blázníte?" zeptala jsem se se smíchem.
"Promiň, nevěděli jsme co se stalo," řekli.
"V pořádku, jen jsem to prostě nechtěla znovu slyšet," řekla jsem.
Kluci se ode mě odtáhli.
"Jdeme dovnitř?" zeptala se Lidka.
Všichni zase vběhli dovnitř.
Nedivím se, v tílkách jim musela být zima. Přeci jen jsme v Anglii.
Zůstal tam akorát Petr.
"Dobrý?" zeptal se.
"Dobrý, ty?" odpověděla jsem.
"Jo," řekl.
"Promiň, že jsem tě v tom nechala, ale ..." nestačila jsem doříct.
Petr se mi totiž přisál na rty.
Líbali jsme se.
Když jsme se odtáhli tak řekl:
"Já to chápu."
Vzal mě za ruku a šli jsme dovnitř.

...

"Petře? Myslíš, že by šlo, aby jste nám zazpívali něco z vaší tvorby anglicky?" zeptal se Calum.
Okamžitě jsem si vzpomněla na L.A.
"No, my už jsme se jednou pokoušeli zpívat naší písničku anglicky. Musíte brát ohled na to, že text úplně nesedí jak to není česky," řekl.
"Lukáši? Nástroje už přišli?" zeptal se Petr.
"Jo, chcete to zahrát?" zeptal se Lukáš.
"Klidně, ale musíš to trošku protahovat podle našich slov, zvládneš to?" zeptal se ho nazpět.
"Jo, chytím se," řekl a zasmál se.
"Tak já jdu pro klávesy," řekl Petr.
...
Chvilku jsme se tam předtím rozezpívávali a já si v mobilu našla text, kdyby nám něco náhodou vypadlo.
"Tak co, můžeme?" zeptal se Lukáš.
"Já jo, co ty Alexo?" zeptal se Petr.
Já jsem přikývla.
Kluci už tam seděli na sedačce a divím se, že neměli mísy s popkornem.
Když Lukáš rozezníval tóny a my jsme začali zpívat tak někdo zhasl a namířil na nás lampu.
Musela to být Lidka, protože kluci seděli.
Zpívali jsme to oba od srdce a drželi jsme se za ruku.
Občas jsme se dlouze podívali jeden druhému dlouze do očí.
Nevnímala jsem okolí.
Jako bychom tam byli jen my 2.

Poslední slova...
A konec písničky...


Pokojem se ozval potlesk.
"Wow, to bylo neskutečný," řekl Mikey.
"Ten text..." nedořekl Calum.
"Prostě skvělý," řekl Ash.
"No a já nemám slov," řekl Luke s úsměvem.
"Vážně jsme si vybrali s sebou ty pravý lidi, vy to tam rozjedete. Co kdyby jste tohle zpívali?" zeptal se Ash.
"Myslíš?" zeptal se Petr.
"Jo," řekl Ash.
"Určitě," dodal.

"Lidi, už je docela pozdě tak my si půjdeme lehnout. Uvidíme se zítra," řekla jsem.
"Jojo, dobrou," řekli všichni kluci.
Celá naše čtveřice se odebrala do našeho pokoje.
Každý jsme šel do svého pokoje.
U všech byli koupelny.
My jsme si s Petrem dali společnou sprchu jako je u nás zvykem a potom jsme si šli lehnout.
Ještě jsem projížděla sociální sítě.
Na facebooku jsem měla 3 nové žádosti o přátelství.
Od Caluma, Ashe a Mikeyho.
Luka už jsem dávno měla.
Samozřejmě jsem to přijala.
Potom jsem otevřela instagram kde jsem měla strašně moc upozornění.
Všimla jsem si, že mě někdo označil ve statusu.
Rozklikla jsem to a tam bylo video jak s Petrem zpíváme.
Dal to tam Luke.
Označil nás, proto mi vzrostli followeři :D
Mezi nimi byli i kluci.
Pod Lukovo video jsem do komentáře dala několik smajlíků.
Potom jsem zamkla telefon a podívala se na Petra.
Měl ruku kolem mého pasu a spokojeně oddechoval.
Zavřela jsem oči a nechala se unést za Petrem do říše snů.


Další díl je tady :)
Doufám, že se Vám líbil :)
Na této story chybí už jen opravdu málo k 30K přečtení...
N.E.U.V.Ě.Ř.I.T.E.L.N.Ý.
A k tomu skoro 3,5K votes

Díky moc! :)
Neskutečně si toho cením :)

Mějte se, smějte se a čáááu :)