Nekonečná cesta/ Petr Lexa

Část 85- Koncert?!

No, ráno bylo jako každé jiné.
Vstávání, velká snídaně a odchod na pláž.
Akorát, že dnes byl s námi i Luke. :D
...
S Lukem byla na pláži sranda.
Poznalo ho tam jen pár lidí.
Udělali jsme si všichni společně spoustu fotek.

"Kam se vlastně chystáte na turné, Luku?" zeptala jsem se.
"Máme tentokrát tour po Evropě, myslím, že bychom měli být i v Praze," řekl.
"Vážně? Tak to se potom ozvi ať si stihneme koupit lístky, že jo Alexo," řekl Petr.
"Jojo," řekla jsem.
Luke se uchechtl.
"A VIP lístky by se Vám nelíbili?" zeptal se.
Nějak jsme ho s Petrem nepochopili.
"No, že bych Vám zařídil VIP lístky," řekl.
"To po tobě nemlžeme chtít," řekl Petr.
Přikývla jsem.
"To nebyla otázka," řekl.
"Né, vážně... to nejde," řekla jsem.
"Jde, takže prostě počítejte s tím, že budete mí VIP lístky na náš koncert," řekl.
"Děkujeme," řekla jsem a objala ho.
Samozřejmě z přátelství.
"Nepůjčíme si šlapadlo?" navrhl Petr.
"Jasně proč ne?" navrhla jsem.
"Luku pojď taky," řekla jsem.
"Fajn," řekl a usmál se.
Šli jsme si tedy půjčit šlapadlo.
Petr to zaplatil a mohli jsme vyrazit na moře.
...
"3"
"2"
"1" 
"Teeeď," řekl Petr a spolu jsme se po skluzavce sklouzli do moře.
Vzhledem k tomu, že jsem byla nadechnutá a chvíli vydřžím mít otevřené oči tak jsem se vydala ke dnu.
Chtěla jsem vědět, jestli tady nejsou nějaké mušle.
Cítila jsem, že jsem narazila na dno.
Otevřela jsem tedy oči a pátravě se rozhlédla.
Jsou tady!
Vzala jsem jich několik do ruky a plavala nahoru.
S dechem jsem vystačila tak, tak.
Když jsem vyplula nad hladinu tak jsem se řádně nadechla.
"Lásko, jsi v pohodě?" zeptal se Petr a pomáhal mi na šlapadlo.
"Jo jen jsem měla menší problém s dechem," řekla jsem a ušklíbla se.
"Bože, já se o tebe někdy fakt dost bojím... Bojím se pořád," řekl vystrašeně.
Já se zasmála i když to moc vtipný nebylo.
"Neboj se, jsem v pohodě," řekla jsem a dala mu pusu.
Petr šel pomoc Lukovi šlapat.
Já jsem si v zadu lehla a opalovala se.
...
Na šlapadle jsme jezdili asi 2 hodiny.
Potom jsme šli rovnou do hotelu.

Petr chce natočit nový video, já musím jedno sestříhat a Luke nevím.
Přišli jsme na pokoj, šli do sprchy no a pak každý z nás zasedl na místo.
Já s macbookem do postele a Petr seděl na posteli, ale před kamerou.
Seděli jsme tak, abychom jeden druhému nepřekáželi.
Petr natáčel Prasečí otázky.
"Čau lidi....."

Byla docela zábava po očku sledovat jak to natáčí.
Vypadá to úplně jinak než finální verze, protože tady musí dělat ty všechny kraviny, úskoky,... bez to, aby jsme viděli vlaky, ledničky a další věci.
Já jsem teď stříhala taky Ask.
...
Ozvalo se klepání na dveře.
To bude asi Luke.

Zvedla jsem se a šla otevřít.

Byl to on.
"Neruším?" zeptal se.
"Vůbec ne, pojď dál," řekla jsem.
Petr už měl taky dotočeno takže v pohodě.
V ruce nesl i notebook.
"Chtěl bych Vám někoho představit," řekl a ukázal nám monitor.
Objevili se tam 3 klučičí hlavy.
No jo.
Ash, Mikey a Calum.
"Alexo, kluky pravděpodobně znáš. Kluci tohle je Alexa a tamto Petr," řekl.
Petr přišel a pozdravil je.
Vydali jsme se sednout si ven.
Já jsem si sedla Petrovi do klína a povídali jsme si.
...
Na balkon jsem nám dala pití a rovnou jsem si vzala skleničku s vodou, že se napiju.
"Hele, Luku... víš jak si říkal, že skvěle zpívají?" řekl Mikey.
"No?" zeptal se Luke.
"Co kdyby nám na tour dělali předskokany?" řekl Mikey.
Když jsem to slyšela tam jsem vodu vyprskla.
Díky bohu, že přede mnou nebyl mac/notebook a že tam nikdo neseděl.
"Cože?" řekla jsem.
"To je vtip?" zeptal se Petr.
KLuci se začali smát z toho jak jsem vyprskla tu vodu.
"Ne, vůbec to není špatný nápad," řekl Ash.
Calum a Luke kývyli.
"Tak co, přijali by jste to?" zeptal se Calum.
"No, my nejsme skupina. Já jsem jednotlivá zpěvačka a Petr má svojí skupinu," řekla jsem.
"No jo, jenže česky Vám budou rozumět akorát doma a vy dva anglicky umíte ne? Máte nějaký cover?" zeptal se Luke.
"U mě na YouTube," řekla jsem a najela na můj channel.
"To je ten channel?" zeptal se Luke.
Přikývla jsem.
"Co to sakra je? Ty si neřekla, že máš tolik odběratelů," řekl tak vysokým hlasem, že to byl spíš výkřik.
"Heeh, no tak pár jich tam je no," řekla jsem.
"Páááár?" zeptal se Luke.
"Nech to být, tady je ten cover," řekla jsem.
Luke zkopíroval adresu a poslal jí klukům.
Potom si to sám pustil, i když nás slyšel včera zpívat.
"Musíte jeeet," zvolal na druhé straně Mikey.
"Kliiid," řekl Petr.
"No tak, pojedete, že jo?" řekl Calum.
Podívala jsem se na Petra a ten se usmál.
"My se domluvíme v Čechách jo? Ten jeden koncert by nás, ale nezabil," řekla jsem.
"No, ehm... My jsme mysleli, jakože celý tour na 2 měsíce, ehmmm..." řekl Ash.
Já jsem jen vykulila oči.
"Aha," řekl Petr se smíchem.
"A kdy to je?" zeptala jsem se.
"No, je to myslím tak nějak od 8. října do 20. prosince?" řekl Ash a uchechtnul se.
"Aha, akorát před Vánoci," řekla jsem.
...
S kluky jsme volali do té doby, než jsme šli na večeři.
Zajímalo by mě, kolik je u nich hodin, vypadali vcelku ospale.
Když jsme ukončili hovor tak jsme šli na večeři.
Musím Vám říct, že Petr a Luke by si mohli podat ruce.
Jí úplně stejně.
Dneska si oba přinesli 2 talíře.
Vždyť se za chvilku nebudou vejít do dveří, jestli to takhle půjde dál.
No, nechala jsem to být.
...
Po večeři jsme se domluvili, že půjdeme na pennyboard.  (Zdravím Věrku :D :D :D )
Luke ho díky bohu měl.
Vyrazili jsme tedy.
Projeli jsme si část města, dali jsme si zmrzlinu.
Vlastně jako každý večer.
Potom jsme vzali pennyboardy do ruky a vydali se projít jen tak po pláži.
Já s Petrem jsme se drželi za ruce.
Doufám, že se Luke necítí nějak blbě.
"Luku? Jsi v pohodě?" zeptala jsem se.
"Jo jsem," řekl.
Nevypadal tak, ale nechtěla jsem se vnucovat a dál to rozebírat.
Vydali jsme se směrem na hotel.
Byla jsem po dnešku docela unavená.
Editování videa, potápění, být na pláži, hovor a teď večer ve městě mě to prostě zmohlo.
"Tak dobrou Luku, zítra," řekla jsem a usmála se.
"Dobrou," řekl Petr.
"Dobrou," řekl a zašel k sobě.
Vešli jsme do pokoje.
"Nezdál se ti nějaký divný?" zeptala jsem se Petra.
"Nevím, ani se mu nedivím... Musí to mít hodně těžký, všude ho poznávají lidé, nemá moc klidu," řekl.
"To je fakt," potvrdila jsem.
"Jdu spár, jsem unavená," řekla jsem.
Převlékla jsem se do věcí, vyčistila si zuby na spaní a zapadla do postele.
Po chvíli jsem vedle sebe uvítila prohýbající se postel a ruku kolem pasu.
Petr mi dal pusu do vlasů a řekl:
"Dobrou princezno."
"Dobrou princi," odpověděla jsem.
Potom jsem se s úsměvem na tváři vydala do říše snů...


Další díl je tady :)
Snad se líbil  :)
Officiálně Vám můžu říct, že "překvápko" pro Vás je hotovo.
Brzy se jej dočkáte :)
Děkuju, že stále čtete můj příběh :)
Budu ráda za votes i komentíky ♥
Mějte se, smějte se a čááu :)