Nekonečná cesta/ Petr Lexa

Část 87- Natáčení klipu, nová písnička

PROSÍM PŘEČTĚTE SI TO, JE TO DŮLEŽITÉ...

Někteří/všichni z Vás ví, že jsem Vám slibovala překvapení.
Nikdo (skoro :D) nevěděl o co jde.
Rozhodla jsem se Vám to konečně říct a ukázat.
Když jsem vydala kapitolu 73 tak jsem psala, že Alexa připravuje novou písničku.
Vůbec by mě to nenapadlo, ale jedna holčina mi napsala nápad a já na něm hned druhý den začala pracovat.
Byla to Barule5691 (promiň, blbne mi označení)
Napsala mi, že by chtěla písničku slyšet, že bych ho mohla napsat.
Nebylo to nejlehčí, ale napsala jsem to.
Potom mě napadlo však ještě něco.
Kamarádka - NinaJlkov -krásně zpívá, tak jsem se jí zeptala, jestli by to pro mě  a hlavně pro Vás nenazpívala.
Souhlasila.
Strávili jsme na tom několik hodin - hledali jsme nějakou cover písničku, kam by alespoň trochu zapadal text.
Našli jsme.
O asi 2 týdny později jsme to nahráli, ve středu 11.5.
Finální verze písničky vznikala ještě při dotáčení, poslední úpravy textu.

PROSÍM, BERTE OHLED NA TO, ŽE NEJSEM ŽÁDNÁ TEXTAŘKA, ALE SNAŽILA JSEM SE O:)

A TAKY, ŽE JE TO NATÁČENÉ NA MOBIL.
TEN HLAS TAM NENÍ TAK SKVĚLÝ JAKO VE SKUTEČNOSTI, ALE I TAK SI MYSLÍM, ŽE TO JE DOST SUPER.
A ASI POSLEDNÍ BOD - JSOU TAM 2 REFRÉNY ZA SEBOU A V TOM JEDNOM CHYBÍ 2 SLOVA, TAK TO PROSÍM PŘEHLÉDNĚTE, ALE UŽ TO BYLO FAKT NÁROČNÝ NA HLAS I "ZPĚVAČKU"

BUDU RÁDA, KDYŽ MI NAPÍŠETE KOMENTÁŘ SEM POD DÍL, JESTLI SE VÁM TO LÍBÍ, URČITĚ TO POTĚŠÍ I NINU.
NEBO JAKÝ NA TO MÁTE NÁZOR :)
MÁM TO NA YOUTUBE NEVEŘEJNĚ, TAK KDYBY NĚCO NEŠLO TAK SE OZVĚTE, ALE VŠE BY MĚLO JÍT.
(OBRAZOVKA MÁ BÝT ČERNÁ)

JE TO POUZE PRO ÚČELY WATTPADU :D :D :D

CHCI VÁM TÍMTO OFICIÁLNĚ PODĚKOVAT ZA 20K PŘEČTENÍ, JE TO NEUVĚŘITELNÝ ♥
JE TO PRO MĚ NEUVĚŘITELNÝ ČÍSLO ♥
A TEĎ ZPĚT K DÍLU... 

---O něco málo dní později---

Nesnáším vstávání.
Ale dnešek má i něco pozitivního.
Dneska je první natáčecí den.
Natáčíme mojí novou písničku Zapomnění, kterou jsem nazpívala před pár dny.
V klipu se mnou hraje i Petr, protože je to o nás dvou.
Právě jsou 4 ráno a my vstáváme.
Dneska to bude dlouhý den, čeká nás hodně práce.
...
Je ještě tma.
Což potřebujeme.
Sedíme doma, kde se natočí scéna, jak zvedám telefon a najednou upadne, když zjistím co se stalo.
Vzhledem k tomu, že potřebujeme tmu tak jsme hned šli na další scénu.
Teď se bude natáčet scéna jak jedu autem, se slzami v očích.
Tenkrát mě vezl Denis, ale to tady nebude.
Dojeli jsme na prázdnou silnici.
S námi už tady byli i kameraman a producent.
Řekl mi co a jak a šli jsme to natočit.
Jedna kamera na mě mířila od čelního skla a u spolujezdce seděl kameraman.
...
Natočili jsme to víckrát, tak snad budou záběry v pořádku.
"Vypadá to dobře," řekl Dalibor (producent).
"To jsem ráda," odpověděla jsem.
...
"Akce," řekl Dalibor.
Udělalo se pár záběrů, jak Petr leží v posteli, hadičky, všechno.
V tu chvíli se mi chtělo normálně brečet.
Bylo to tak reálný.
Maskérka ho skvěle nalíčila.
Tyhle záběry tam budou problikávat.
...
Teď vcházím do pokoje já.
On tam sedím.
V klipu tam bude hudba, ale my na sebe mluvíme, aby to bylo vidět na kameru.
Je detailně zabraná na Petra, který se ptal - kdo jsi?
I když jsme to teď jen hráli, bylo to tak skutečný.
Fuj!
Nepřeji nikomu, aby tohle zažil.
Potom jsem vyběhla z pokoje, sjela po stěně dolů a dala si hlavu do klína.
...
Vzhledem k tomu, že vše se točilo několikrát tak je právě teď 6 večer.
Dotáčíme poslední scénu pro dnešek a to část pro refrény.
Tam sem seděla a prohlížela si naše fotky a videa.
Petr tam měl otevřené naše fotoalbum, které jsem mu dala a držel se za hlavu.
...
"Myslím, že pro dnešek už to stačí, dobrá práce, minimum chyb... prostě super," řekl Dalibor.
"To jsme rádi, tak zítra," řekla jsem.
Petr se potom taky rozloučil.
Po tomhle náročném dni jsme se vydali domů.
Bylo akorát 9 večer a my jsme odemykali Petrův byt.
U nás jsou totiž ostatní a hlavně bychom je rušili když vstáváme tak brzo a děláme rachot.
"Já oficiálně umírám," řekla jsem a odpadla na gauč.
"Já taky," řekl Petr a padl hned vedle mě.

"Dám si sprchu a pak jdu spát," řekla jsem a vydala se do koupelny.
Dala jsem si rychlou sprchu a umyla si vlasy.
Potom jsem vylezla v pyžamu s turbanem na hlavě z koupelny.
Petr tam zašel a já si začala sušit vlasy.
Trochu jsem je vyfoukala a šla si lehnout.
Po chvíli se vedle mě prohnula postel, byla mi dána ruka kolem pasu a oba jsme úplně vyčerpaní usnuli.
...
"Miláčku, vstávej," řekla jsem na Petra a dala mu pusu na čelo.
Něco tam zamručel, ale vstal.
Chápu ho, taky jsem vyčerpaná, ale to zvládneme.
"Dobré ráno," řekl když se zvedl z postele.
Šli jsme se obléct.
Dali jsme si rychlou snídani a vyrazili na natáčení.
Tentokrát je právě 6 ráno.
Né, že by to bylo skvělý, ale co naděláme.

Každou chvíli by sem měli přijet kameramané a producent, protože budeme točit scénu jak popadnu kufr a začnu do něj házet věci.
No a na konec téhle scény je tam Petrova fotka v rámečku a já po ní přejedu prstem.

"Stejně je to zvláštní," řekl Petr.
"Co myslíš?" zeptala jsem se.
"Tohle všechno... znovu," odpověděl.
"Ani nevíš jak je to náročný," řekla jsem.
"Vím," řekl a dal mi pusu.
V tom se ozval zvonek.
Tak, jde se na to...
...
"Vždyť víš co máš dělat," řekl Dalibor.
Já jen přikývla.
"Akce," ozvalo se mým pokojem.
Začala jsem házet věci do kufru a nakonec tam dala fotku, po které jsem přejela prstem.
Jak jsem řekla.
"Stop," ozvalo se.
"Skvěle, ale pro jistotu ještě několikrát kdyby se někde něco pokazilo."
...
Po hodince jsme tuto scénu měli.
Byla to snad ta nejlehčí část.
Další nás čekala scéna jako bych byla v L.A.
Petr bude stát v dáli, na pláži, ale tady v ČR a začne ke mě mluvit.
Bude tam detailní záběr na jeho pusu, kterou řekne:
"Vzpomněl jsem si."
Tam se rozbrečím a padnu mu kolem krku.
"Můžeme?" zeptal se Dalibor, když jsme byli na místech.
Využili jsme jednu pláž u nějaké přehrady.
"Jdeme na to," řekl kameraman.
"Teď," zavelil.
...
"Já jsem spokojen," řekl kameraman.
"Takže to je všechno?" zeptala jsem se.
"Já myslím, že ano," řekl Dalibor.
"Super," řekl Petr.
"Okamžitě to dovezeme ke střihači, který hned začne pracovat," řekl Dalibor.
My s Petrem jsme se usmáli.
"Tak moc děkuju," řekla jsem.
"Není zač, bylo mi ctí spolupracovat s tak nadanou zpěvačkou," řekl jeden z kameramanů.
Usmála jsem se.
"Doufám, že to nebyla naše poslední spolupráce," řekla jsem a potřásla si s kameramany rukou.
"To je na Vás," řekl kameraman, který tomu velel.
Potom jsme se rozloučili a já s Petrem jsme vyjeli domů.
Bylo kolem půl páté a my jsme dorazili domů.
"Konečně," řekla jsem.
Zbývá mi už jen dvě písničky, ale ty už umím. 
Jde jen o nahrání.
Petrovi zbývají 3 a klip už má hotový.
Zítra se bude vydávat.
On ho natočil, než jsem se stihla vrátit z L.A., protože to měli připravený.
"Nekoukneme na nějakej film?" zeptal se Petr.
"Můžeme," odpověděla jsem.
Nejdřív jsme si ale dali společnou sprchu, jako vždy.
Když jsme vylezli tak tam Petr zapnul Fakjů pane učiteli 2.
Ten film jsem hooodně dlouho neviděla.

Lehli jsme si do postele a dívali se.
Petr usnul někdy v půlce filmu.

Já jsem zaklapla macbook, dala ho na noční stolek a vzala si mobil.
Projela jsem sociální sítě.
Něco jsem olikovala a tak.
Napsala jsem na sociální sítě, že klip je dotočen a dala tam jednu fotku a to s autem.
Podívala jsem se na YouTube na ohlasy na poslední video, které vyšlo předevčírem.
Líbilo se.
Potom jsem odložila mobil a rozhodla se si taky lehnout, protože jsem byla fakt unavená.

Díl je tady ♥
Vše už jsem Vám napsala nahoře.
Děkuju ♥
Potěší votes a určitě do komentáře napišt názor na Zapomnění ♥
Mějte se, smějte se a čááu :)