My Life Is Vadim

30.časť- Svadba a koniec?!

O pol roka neskôr......
Pohlad Vadima:
Dnes je den před svadbou. Jo asi se ptáte co se za ten půl rok stalo. Nic takého. Jenom to,že když jsem bil s klukama ( s Atim,Martinem,Vláďou a Blazerem) v klubu stretnul jsem se z Míšou. A bil jsem opilej a no ja sem se sní vyspal. Jo lituju to ale bil jsem opilej. Kate to neví a to je lepší,protože by mi už neodpustila.
Jo a dnes mám rozloučku ze slobodou. Jsem strašne rád,že si jdu brát takovou skvělou holku jako je Kate.
.....

Je okolo 20:00. Zachvíli by mněli přijít kluci. Přijedou Ati,Martin,Vláďa,Ment a DenisTv. Pujdem do klubu ale teď si budu dávat pozor abych zas neudelal blbost.
... Cŕŕ.....Cŕŕ....
Jo kluci jsou už tu. Šel jsem otevřít. Ze všema jsem se pozdravil. Už jsme šli. Směrem do klubu jsme delali blbosti. A taky v klubu. Jo celkem dost jsem toho vypil ale teď jsem bil opatrnej. Nespal jsem z nikím.
:-D. Domů jsem přišel okolo 1:30. Hned jak jsem přišel domu tak jsem se převléknul a šel spát.
Pohlad Kate:
Dnes mám sraz z babami. Teda povedané/Napisané presnejšie,že mám rozlučku zo slobodou. Hrozne sa na zajtra teším. A asi sa pítate čo sa udialo za ten pol rok? Nič. Len prípravi na svadbu atď....
20:30.
Rozlúčku zo slobodou mám u mňa doma. Do klubu sa mi fakt nechce. Akurát prišli baby---> Ája ( Fallenka), s Ájou sme BFF, Zuzka ( organizátorka s tábora), Maky, Carrie,Verča Spurná, Natyla a Zuzka ( kamoška). Baby budú umňa spať tak určite si priniesli veci aj na zajtra....
Boli sme v obývačke a zabávali sa. Púštali sme si pesničky,lakovali nechty,robili si navzájom s vlasami,popíjali víno a proste samé blbosti,čo robia baby. Okolo 1:00 sme šli spať.
Druhý deň:
Ráno ma zobudila Zuzka---> organizátorka.
Ps: Zuzku s tábora budem volať Zuzike alebo Žužu a tu druhú Zuzku,kamošku, budem volať normálne Zuzka.
Potom sme spoločne zobudili aj ostatné baby. Obliekla som si krásne biele svadobné šaty:

Mala som k tomu aj biely dlhý závoj bol až skoro po zem. Vlasy mi robila Ája a líčila ma Carrie. Vlasy som mala vo vysokom cope/culiku a vo vlasoch korunku. Ája mi ešte pripla závoj. A nalíčená som bola takto ⬇⬇⬇⬇⬇:

A ktomu ešte červený rúž.
Každá z nás sme boli už nachystané tak sme mohli vyraziť. Prišli sme ku kostolu a Vadim bol už pri oltári takže sa čakalo len namňa.....
K oltáru ma viezol Vadimov otec lebo ten moj už nežije. Keď ma priviezol k Vadimovi tak odišiel.
,,seš přenádherná" pošeptal mi do ucha Vadim.
,,dakujem ty tiež" odpovedala som mu. Vadim mal na sebe čierny oblek a biele tenisky.
Po dlhom kecaní kňaza prišlo na povedanie si svojho ,,áno".
Kňaz sa ma už pítal či si berem Vadima za manžela ale keď vtom....

Koniec..... Na dnes to stačilo :-D

Ale né nebudem sviňa a neukončím to ..... :-D

Pohlad Vadima:
Stojíme před oltářem a mame si říct své ano. Už se knez ptá Kiti,či si mně vezme ale když vtom se rozleteli dveře. V nich stála Míša.
Míša: Kiti! Neber si ho! Je to hajzel! Raz somnou spal a teraz som sním tehotná. Radím ti! Neber si ho! Podviedol ťa!
Ona si snad delá srandu! Doprdele! Co teď? Co bude teď?
Kiti: Váďo? Povedz,že klame.
Já: no... Neklame,ale bil jsem opilej. Promiň.
Nahrnuli se jí slzy do očí.
Kiti: ne Vadime! Tentokrát ti to neodpustím. Spravil si to po druhý krát! Nemienim odpúštať! A ja blbá som ti verila!!!!
Já: ale Kiti. Lasko.... Prosim....
Knez: tak slečno Kate, berete Vadima za svého právoplatného manžela?
Ona řekne ne. Už to vím....
Kiti: ne!
Dala mi facku.
Kiti: zbohom!
Řekla mi a běžela prič. Chtěl jsem utekat za ní ale byla rychlejší. Když jsem za ní utekal tak jsem po ceste našel jednu botu a závoj. Nemam šanci jí doběhnout! Nastoupila do auta ....
Jediný co mi teď po ní ostalo jsou spomínky,bota a závoj.
Pohlad Kiti:
Rozleteli a vnich stála niaka blondína. Ano ta blondína,čo sa na tábore bozkávala s Vadimom.
Ona: Kiti! Neber si ho! Je to hajzel! Raz somnou spal a teraz som sním tehotná! Radím ti! Neber si ho! Podviedol ťa!
Ona si snaď robí srandu. Ako mohol? Snaď si len vymýšla.
Ja: Váďo? Povedz,že klame!
Pevne som verila,že povie,že ta baba klame,ale už na Vadimovom výraze som videla,že neklame. Ten hajzel!
Vadim: noo.... Neklame,ale bil jsem opilej. Promiň!
Ja: ne Vadime! Tentokrát ti to už neodpustím! Spravil si to už po druhý krát! Nemienim ti odpúštať! A ja blbá som ti verila!
Vadim: ale Kiti.. Lasko..... Prosím.
Vtom do reči skočil kňaz.
Kňaz: tak slečno Kate, berete si Vadima za svého pravoplatného manžela?
Vedela som čo teraz odpoviem. Už ma sklamal po druhý krát a to mu tak lahko neodpustím.
Ja: nie!
Dala som mu facku.
Ja: zbohom!
Povedala som a utekala som preč. Vedela som,že Vadim zamnou beží ale ja som neprestávala utekať. Po ceste som stratila botu a závoj. Ani som sa preto nevracala lebo by ma Vadim dohnal a to nechcem. Nastúpila som do auta a frčala preč. Plakala som.... Už od toho čo mi povedal,že neklame mám uplakané oči. Šla som autom popri lese......
A zrazu len velký náraz a buchot. Nič nevidím len čierno-čiernu tmu. Už nepočujem tlukot mojho srdca. Čo? Ja zomieram? Nie! Prosím. Skúšam otvoriť oči.... Nejde to! Pohnúť rukou... Márne. Vidím malé svetielko. Otváram oči? Nie.... To je ako keby nejaké znamenie. Nie! Už upadám NAVŽDY do hlbokého spánku.
Opúšťam ludí,ktorích mám rada. A hlavne opúšťam človeka,ktorí mi urobil ranu na srdci,proste ma dvakrát zranil a bolí to,ale aj napriek tomu ublíženiu a tolkej bolesti ho stále milujem aj keď už medzi živími zrejme niesom.......
Pohlad Vadima:
O pár dní neskôr:
Stale myslim na ten den. Ano na ten co nám skazila Míša. Přisahala mi že jí to neřekne ale řekla. Najradeji bych vraždil. Kdyby nebilo Míši nic by se nestalo. Bili bychom šťastní. Stale nad Kate přemýšlim. Z mého přemyšlení mně vyruší telefon. Někdo mi volal.
Zdvihnul jsem to.
,,ano?" ozval jsem se
,,dobrý den. Je při telefonu Vadim Tkačenko? Aneb snoubenec Kate While?" ozvalo se z mobilu. Ja vubec nevím co se deje.
,,ano. Co potřebujete?"
,,vaše snoubenice havarovala,je ve vážnem stavu a ona....."
Skočil jsem mu do reči
,,kdo ste? Co je s ní?"
,,já jsem doktoř. Vaše snoubenice už zde není mezi živíma"
Cože?! Si zemně dela srandu?
,,jakže není mezi živíma?!"
,,zemřela...."
,,prosím řeknite,že si deláte srandu...."
,,ne nedelám. Je mi to líto"
Řeknul a já to vypnul. Takže ona... Je mrtvá?!
Do očí se mi nahrnuli slzi. Proč mně opustila? Proč? Proč to musela být ona?
Já ji chci opět políbit a obímut ale ono to nejde. Chci být sní. Ale ono to nejde. Už nikdy nebudu milovat holku jako bila Kate. Kate bila jiná jak ostatní holky. Bila nejlepší. Pořád ji miluju,ikdyž vím,že mezi náma živíma není......

Koniec.....

Ták to je koniec tejto fanfikcii. Dúfam,že sa vám páčila. Som rada,za vašu veškerú podporu. A inak budem písať novú fanfikciu. inak pribeh you...very much som vymazala lebo ma nebavila písať. Tak to je odomňa všetko a užite si zvyšok dňa.... Ahojte!