Nucená láska

25.kapitola

Brzy ráno nám zazvonil budík. Museli jsme vstát a obléct se do práce jako každý jiný den. Po pár dnech jsem se oficiálně Stephanovou sekretářkou. Chtěl abych byla i vlastníkem firmy, ale to jsem odmítla. Dále jsme uspořádali rozhovor s novináři a kterým jsem odpověděla na všechny otázky. Po náročné práci jsme si objednali jídlo domů, kde jsem jen připravila stůl na zahradě a v klidu, jen my dva, jsme se najedli. Pod nohama nám běhali dva malý psíci.

"Stephane?"

"Ano?" Otočil pohled na mě a tak se přestal dívat, kam ty dva uličníci běží.

"Můžu si vybrat svatební šaty?"

"Samozřejmě, co to je za otázku?"

"Já jen, jaký vymyslíme datum?"

"Víš co, vymysli si to jak budeš chtít. Je to na tobě. Já bych si tě vzal i na ulici. Jen když tam budeš se mnou," chytla jsem ho za ruku.

"Už jsem datum vymyslela,"

"Kdy?"

"21.7.2016,"

"Dobře. Udělám si tady pro tebe místo" zažertoval a psal do telefonu. Pak ho odložil.

"Dobře. Budeme se brát," usmála jsem se a zakousla se do salátu.

***

Přes den jsem zavolala matce, Willy a Stephan svým rodičům. Uspořádali jsme rodinou oslavu. Uvařila jsem a hotové jídlo vyskládala na obrovský stůl na zahradě.

"Ahoj," otevřela jsem dveře a tam byla máma. Objala jsem ji. Náš vztah se o mnohem zlepšil.

"Přinesla jsem drobnost," podala mi francouzské víno.

"Páni. Děkujeme mami," objala jsem ji znova a odvedla ji na zahradu. Jako další přišli Andrew a Tatiana Smithovi. Jako dárek nám přinesli dárkový koš plný dobrot. Poslední se objevila Willy se svým přítelem Markem.

"Ahoj zlato," objala mě, že jsem začala pochybovat, zda mi ještě budou fungovat plíce.

"Ahoj. Ahoj Marku."

"Ahoj Kath. Tady pro vás něco máme," podal mi dárkovou tašku. Kolem nás proběhli štěňata.

"Ty jsou sladký," Willy si vzala Bellu do náruče a začala se s ní mazlit.

"Pojďte, jdete jako poslední," odvedla jsem je na zahradu, kde si už všichni povídali. Byla to nejlepší oslava za celou dobu. Mám ty lidi ráda. Moc ráda.

***
Byla jedna ráno, když pomalu všichni odcházeli až tu nebyl nikdo. Sklidila jsem a špinavé nádobí naházela do myčky, nebo ho špinavé nechala ležet ve dřezu, kde počká do rána.

"Pojď spát," objevil se mezi dveřmi Stephan jen ve spacích kalhotech.

"Jo už jdu," utřela jsem si ruce do utěrky a položila ji na linku. Najednou stál Stephan u mne. Naklonil se ke mně a spojil naše rty. Pak mě vyzvedl do náruče.

"Co blázníš, vždyť jsem těžká. Pusť mě," řekla jsem, ale nepustil mě. Mířil do ložnice, kde mě položil na postel. Přitáhla jsem si ho k sobě do vášnivého polibku. Moje ruce putovali po jeho vypracovaném břiše. Cítila jsem každý jeho sval. Jeho ruka se mi dostala pod šaty, které mi následně přetáhl přes hlavu. Začal mě líbat na krku a posouval se níž. Naše spodní prádlo za chvíli zůstalo na zemi. Užívali jsme si celou noc, a vůbec jsme nešli spát.

***
Druhý den ráno jsme nevstali z postele. Rozhodli jsme se, že nepůjdeme do práce a dáme si den volna. Možná víc než den. Probudila jsem se dřív než on a tak jsem ho sledovala, jak roztomile spí. Pak jsem ho jemně políbila na rty a jeho oči se pomalinku otevřely.

"Dobré ráno," zašeptala jsem.

"Dobré," políbil mě na čelo a přitáhl si mě k sobě, že jsem ležela na jeho hrudi. "Takhle bych se chtěl probouzet pořád."

"To ti můžu splnit," usmála jsem se a najednou jsem si všimla malé jizvičky na jeho břiše. "Neřekl si mi, že tě operovali," přejela jsem po ní lehce prstama.

"Nebyl důvod, nic to nebylo. Nemluvme o tom," ano, ale dá se na to zapomenout? Na ten strach, bolest a utrpení? Musím. Musím zapomenout kvůli nám.

"Dobře," podívala jsem se mu do očí a on zas do těch mých. "Miluji tě," vyslovila jsem.

"Taky tě miluju," natáhla jsem se pro polibek plný lásky. Líbal mě vášnivě, až se to spojilo v něco víc. Líbal mě po celém těle až mi z toho běhal mráz po zádech. Každý jeho dotek mi způsobil příjemné šimrání. Po skončení našeho vášnivého sexu se svalil vedle mne a oddechoval.

"Nepůjdeme se na snídat?" Ano, vážně mám docela hlad.

"Myslíš že v jednu hodinu odpoledne se snídá?" Zasmál se.

"Dobře, tak si dáme oběd," zvedla jsem se a popadla jedno jeho tričko, které se válelo na zemi a oblékla si ho.

"Sluší ti," zahihňala jsem se jako malá puberťačka a odešla z ložnice. V kuchyni jsem si z lednice vyndala bílý jogurt a posadila se ke stolu.

"Kde jsi?" Ozval se hlas za mnou.

"Snídám," zasmála jsem se. Z ošatky si vzal jablko a posadil se naproti mě. Vstala jsem a hodila kelímek do koše a lžičku do myčky. "Musíme si najmout uklízečku," prohodila jsem a opřela se o linku. Stephan vstal a hodil ohryzek jablka do koše. Přešel ke mně a chytl mě za boky.

"V tomhle tričku jsi hrozně sexy, víš to?"

"A víš že ty jsi bez trička taky hrozně sexy?"

"Uklizečku by jsme mohli najmout," přitáhla jsem si ho k sobě a vášnivě ho políbila. Chytl mě za zadek a vyhoupl na kuchyňskou linku. Obtočila jsem kolem něj nohy. Jeho ruka se mi dostala pod tričko. Stáhla jsem mu kalhoty a líbala ho na krku. Přirážel a mě za chvíli polil pocit rozkoše.

"Víš, že celou tu dobu to je bez ochrany?" Řekl a já se na něj tak podívala.

"Počkat, ano chci děti, ale není to moc brzo?" Zděsila jsem se a seskočila z linky.

"Teď jsem si to uvědomil," přikryl si dlaněmi obličej.

"Hej, nic se neděje," vzala jsem jeho ruce a odtáhla je od obličeje. "Když by se to stalo, tak si ho necháme. To víš, že bych byla ráda, kdyby to bylo později, ale jestli se to stane tak to nevadí. Miluju tě a jednou chci být máma," řekla jsem.

"Jsi úžasná." Políbil mě a já se nechala unášet v pocitu lásky. Chci dítě, vím to, chci s ním založit rodinu a jestli to bude teď, nebo někdy jindy mi je jedno. Hlavně že budu s ním...