Friendship or Love?[Matthew Epsinosa,Nash Grier,Jack&Jack,JB]

8.Kapitola

O měsíc později:

Za ten měsíc se toho změnilo docela dost. Ze začátku mě můj otec pořád otravoval a vyhrožoval mi, že si mě najde, že najde i mámu a že jí zabije. Bála jsem se neskutečně moc. Pak to přestalo. Ze dne na den. Nevím jak je to možné, ale prostě to přestalo. Jsme v LA a je to tu boží. Po docela dlouhý době jsme viděli Jacky, Madison, Nath a Hayese. Juss odjel asi týden po nich. Volal mu Scooter Braun, že sním chce spolupracovat po tom, co slyšel jeho písničku. Jess sním nejela i když se jí Juss ptal jestli sním chce jet. Od té doby jsme ho neviděli, ale je slavnej. Nikomu z nás se neozval. Matt s Nashem se taky proslavili, ale po LA. Přes Youtube a Viny. Tak nějak všichni jsme teď „ti slavní". My s holkama jsme slavní jen přes Youtube. Kluci jezděj hodně na tour. Hayes jezdí s Nashem a Jackové spolu vymetají každý kousek světa. Zrovna před dvěma týdny odjeli. Madison zpívá, ale má pauzu takže je s námi doma. Ano přesně tak, přestěhovali jsme se z Virginie do LA. Je to tu nádherný. Rodiče jsme neviděli už pěkně dlouho a Patrick s Ell, ty se odstěhovali do New Yorku. Máma se vrátila zpátky do Virginie, protože je to s Markem v New Yorku nebavilo. Prý tam byl moc ruch. Někdy jezdíme všichni pohromadě a máme něco jako hromadný tour. Potkali jsme tady v LA jednoho fakt hustýho kluka. Je s ním fakt sranda. Jmenuje se Aaron Carpenter. Jeho strejda je náš manager, když jezdíme všichni pohromadě. Zařizuje nám města kde bychom měli vystoupit. Docela nás překvapilo, když jsme na net hodili příspěvek, že budeme v San Diegu a do hodiny to bylo vyprodaný. Aarona strejda nám vymyslel jméno Magcon. Nejlepší na tom je, že sledujeme nějaké talenty z různých koutů světa a když jsou hodně dobří a všichni je schválíme, jdou k nám. Takže si představte parku teenagerů ve vile v LA. Je nás..... no je nás hodně. Taylor,Aaron,Cameron,Nash,Hayes,Jackové,Matt,Já,Beth,Nath, Madison,Hayese holka Danielle,Jess a když se někdy ozve Juss tak i on, ale to všichni pochybují. Nikdo tomu nechce věřit, ale už i Jess se smířila s tím, že Jusse už prostě neuvidí jako toho stejného člověka. Bydlíme všichni spolu v naší „Magcon vile" a máme psa. Luckyho. Je to zlatý retrívr, ale je ještě štěně, takže dělá hroznej bordel.

„Em?" zakřičel na mě Tay, když jsem seděla v obýváku a hladila Luckyho na břiše. „Hmm..." zamumlala jsem a čekala co mi řekne „chytrého". „Asi jsem to spálil." Řekl s nevinným pohledem a já vyskočila z gauče a běžela jsem do kuchyně, kde bylo zakouřeno jak v hospodě. „Taylore! Ty už se ke kuchyni nepřibližuj!" křikla jsem na něj se smíchem. „Tak jo." Řekl a smutně sklopil hlavu. „Jsi jak přerostlí mimino." Smála jsem se mu a i na něm bylo vidět, že se chce smát. Dolů přišla Jess a měla červené oči. „Jess..." vzdychla jsem a běžela jsem k ní. Objala jsem jí a hladila jí po vlasech. „To bude dobrý holka uvidíš. Najdeš lepšího." Povzbudivě jsem se na ní usmála a odtáhla se od ní. „Em má pravdu. Najdeš lepšího třebaa..... třeba mě!" vykřikl Tay nadšeně a Jess se i přes slzy usmála. „A nebo mě." Seběhl schody Aaron. Když jsem Jess poprosila, jestli by udělal oběd, protože Caniff se prostě uráčil nám zapálit dům, šla jsem nahoru a otevřela jsem noťas. Najela jsem na Tweeter a projížděla twete od kluků. Těšilo mě, že milují své fanynky. To my všichni, ale nejvíce mě potěšil tweet od někoho, od koho bych to v životě nečekala. Byla k tomu fotka naší „rodiny" ještě než k nám přišli Aaron, Tay a Cam a k tomu bylo v popisku napsáno: „Guys moc mi chybíte. Miluju vás, ale nejvíc mojí princeznu. @Jessica_W ♥."

Musela jsem se smát na ten monitor jak debil, ale bylo mi to jedno. Retweetla jsem to a napsala jsem: „Taky nám chybíš bro. Vrať se nám. @justinbieber" Noťas jsme zaklapla a šla jsem dolů za ostatníma. V tom mi zazvonil telefon.

Já: „Ano?"

Matt: „Ahoj krásko.Jak pak se máš?"

Já: „Docela v pohodě zrovna jdu s Luckym na procházku. Co děláš ty?"

Matt: „Zachvíli vystupuju. Už se těším až přijedu. Vem sebou i Jess, aby jí bylo líp."

Já: „Jak můžeš vědět, že jí bude líp?" docela nechápavě jsem se koukla před sebe a sešla jsem dolů. Jess se na mě podívala nechápavě a já jenom mávla rukou.

Matt: „Nevím, ale myslím si to." Zasmál se a já prostě věděla, že něco udělal.

Já: „Matte co jsi provedl." Začínala jsem se bát.

Matt: „Nic. Už musím jít. Miluju tě pá."

Já: „I já tebe." Stihla jsem ještě říct a pak jsem zavěsila.

Byly jsme s Jess v parku a já pustila Luckyho. Jess šla koupit zmrzlinu a já si sedla na lavičku. „Ehm.. Je tu volno madam?" zeptal se mě nějakej týpek s černou mikinou a kapucí. Vypadal jak bezďák. Znechuceně jsem se na něj podívala a řekla mu „Ne není. Odpal." Řekla jsem a ignorovala ho. Mluvil divně jak kdyby měl zácpu. „Tak fajn tak já myslel, že mě po tak dlouhý době přivítáš trošku jinak." Řekl a já už podle hlasu poznala kdo to je. Sundal si kapuci a já mu skočila kolem krku. „Bože Jussi tak hrozně jsi mi chyběl." Řekla jsem a pořád ho mačkala. „Ty mě taky, kde je Jess? Matt říkal, že budete tady." Řekl a rozhlížel se kolem. „Počkej... Matt? Ty jsi sním mluvil?" zeptala jsem se nechápavě a koukala na něj. „Jo před chvílí." Řekl a já si mezitím zpátky sedla na lavičku a zapískala jsem na Luckyho. Než jsem se otočila jestli Jess už jde tak jsem viděla Jusse na zemi. „Bože už mi to nedělej." Řekla Jess a brečela. Pomalu se oba zvedli ze země a Juss jí konečně normálně objal a po sakra dlouhý době políbil. „Tak strašně moc jsi mi chyběla." Řekl a víc jí k sobě přimáčkl. „Jess jestli chceš jít tak jdi, já se ještě projdu a pak dojdu domu." Řekla jsem a objala ještě jednou Jusse. „Je ti jasný, že teď už nikam nepojedeš, žejo?" řekla jsem mu a odtáhla jsem se od něj. Lucky mi poslušně seděl u nohy a hrozně rychle dýchal. „Pojedu, ale už jenom s vámi na Magcon. Jste všude." Řekl a zasmál se. „A kdo řekl, že tě vezmeme?"řekla mu Jess, ale to já už se vzdalovala a oni šli taky pryč.

Když jsem se asi po hodině procházela v parku začalo se stmívat. Šla jsem takovou černou uličkou a začala jsem se sakra bát. Zazvonil mi telefon. Sms: Otoč se. Neznámí číslo. Bála jsem se, ale i tak jsem se otočila. Na zemi ležela růže. Bílá, moje oblíbená. Na ní papírek, který jsem rozbalila. Pokračuj po růžích. Stálo v něm. Pokračovala jsem dál a našla jich asi 17. Další mě zavedla na pláž pod palmy. Sem jsme vždycky chodívali s Mattem. Na palmě byla 18.růže a ta byla červená. V ní byl zase lísteček. Koukej na západ slunce a vzpomínej. Sedla jsem si na mé obvyklé místo. Chodila jsem sem často od té doby co jsem neviděla Matta. Měl se vrátit až za dva týdny, a proto jsem čekala, že přijel Patrick. Vzhledem k tomu, že jsme se pěkně dlouho neviděli. PO chvíli jsme vedle sebe ucítila člověka. Nic jsem neříkala a ani on. „Krása co?" řekl a já nevěděla kdo to je. „Jo. Smím přítelem jsme sem chodívali často." Řekla jsem a ani jsem nevěděla proč to vykládám nějakýmu týpkovi. „A kdo byl ten šťastný?" zeptal se a já se usmála. „Matthew Espinosa." Řekla jsem a dál koukala na moře, které se krásně třpytilo pod paprsky skoro zapadlého sluníčka. „Tak ten musel být určitě šťastný také." Řekla a chytl mou tvář do své teplé ruky. Přes tu tmu mi chvíli trvalo, než jsem poznala kdo to je, ale jakmile jsem spatřila nádherné kaštanově hnědé oči, nevydržela jsem to a mé slzy okamžitě zamokřili mé tváře. „Chyběl jsi mi. Miluju tě." Řekla jsem a políbila mého přítele, který se mi vrátil po dlouhé době. „Ty mě taky. Taky tě miluju." Řekl a polibek mi opětoval. „Už nikam nejezdi prosím." Řekla jsem a opřela se o něj. „Neboj se. Bez tebe už nikam." Řekl a ještě dlouhou chvíli jsme koukali na západ slunce a na třpytící se moře. Lucky nám ležel u nohou a já byla znovu nejšťastnější na světě.