15.kapitola

594 45 8
                                    

"Emily, jsem doma!"uslyšela jsem mamčin hlas ze spodu domu a to mě donutilo vylézt z postele. Schody jsem seběhal snad po čtyřech a hned jsem mamce skočila kolem krku.
"Emily, dobrý, neviděly jsme se jen dva dny,"začala se mamka smát a setřásla mě ze sebe.
"Chybělas mi, potřebuju si s někým popovídat,"zasmála jsem se a mamka se na mě jen překvapeně podívala.

"Kdo jsi a co jsi udělala s mojí dcerou?"

"Mamiii,"zaúpěla jsem a ona se opět rozesmála.
Já se k ní samozřejmě přidala, a tak jsme prostě jen stály na chodbě a smály se.
"Tak pojď, pomůžeš mi s vybalováním a pak mi všechno povíš,"řekla mamka po chvíli smíchu a já ji následovala směrem do její ložnice.

"..no a teď prostě nevím, co mám dělat,"dopověděla jsem mamce svůj příběh.
"Běž za Honzou, on ti poradí lépe než já,"usmála se na mě a já přikývla.

"Vrátím se brzy, slibuju,"usmála jsem se zpět na ni a na svém mobilu našla Honzovo číslo.
Vytočila jsem ho a počkala, než mi hovor přijme.
"Ano Em?"ozval se z mobilu Honzův hlas.
"Jsi doma?"zeptala jsem se ho a pomalu vyšla z domu.
"Jsem ještě ve studiu, přijdeš za mnou?"zeptal se na oplátku on mě.
"Dobře, tak za patnáct minut jsem tam,"odpověděla jsem a položila hovor.

Když jsme přišla před budovu, ve které měl Honza studio, uviděla jsem před ní stát Áju.

"Čau Emily,"falešně se na mě usmála.

"Ahoj,"odpověděla jsem jí a chtěla jít dovnitř.
Ona mi však zatarasila cestu.
"Co děláš?"křikla jsem na ni a ona se jen ušklíbla.
"Jdeš za Honzou,že?Tak ho pozdravuj. A vyřiď, že to s ním dneska bylo nádherný,"mrkla na mě a poté mi uvolnila cestu a prostě odešla.

Otočila jsem se za ní s tím, že jsem ještě něco chtěla říct, ale můj hlas mě zradil.

Proto jsem se pouze nadechla a vykročila směrem ke studiu.
Snažila jsem se zadržet slzy, což se mi úspěšně dařilo, ale jakmile jsem uviděla Honzu, už se to prostě nedalo.
Seděl na sedačce, vypadal neskutečně zničeně a nejspíš o něčem přemýšlel.
"Pozdravuje tě Ája, mám vyřídit, že to dneska bylo nádherný,"špitla jsem a on odvrátil svůj zrak od zdi.
"Cože?"vyděšeně se na mě podíval.
"Slyšel si dobře,"odpověděla jsem a jedna neposedná slza opustila moje oko.

"Emily.Přísahám, že kromě natáčení videa jsme nic nedělali.Věř mi prosím,"řekl Honza a přišel ke mě.
"Já..promiň,"řekla jsem tiše a sklopila hlavu k zemi.

"Em,"Honza obmotal jednu svou ruku kolem mého pasu a tou druhou mi zvedl hlavu.
Koukali jsme jeden druhému do očí a mlčeli jsme.

Honza se pomalu nakláněl, aby mě políbil, ale přerušil nás jeho mobil, který hlásil novou příchozí zprávu.

"Achjo,"povzdechl si a vytáhl z kapsy mobil.
"Kdo ti píše?"zeptala jsem se ho, když si přečetl zprávu a mobil schoval zpátky.

"Linda. Mám prý přijít brzo domů, potřebuje mi něco říct,"odpověděl mi a teď už udělal to, co chtěl udělat předtím.
Naše rty do sebe dokonale zapadaly a zdálo se, že pro sebe byly stvořené.

"Tak půjdeme domů?"řekla jsem, když jsem se odtáhla z polibku.
Honza přikývl a posbíral si všechny své věci.

*Mezitím, pohled Karla*


"Ahoj,"pozdravil mě hlas mě velmi dobře známe dívky, která se usadila naproti mě.

"Tak co?Povídej?"zeptal jsem se jí a svůj zrak zvedl od mobilu směrem k ní.

"Mám dobrou a špatnou zprávu,"řekla, "kterou chceš slyšet první?"
"Tu špatnou prosím,"řekl jsem.
"Tvůj plán nevyšel. On se nejspíš nenechá zviklat, je jí až moc věrný,"usmála se na mě a pokračovala, "a ta dobrá zpráva. Řekla jsem jí, aby mu vyřídila, že to s ním dneska bylo nádherný. A hádej co?"podívala se na mě.

"Brečela?"zeptal jsem se.
"Brečela,"odpověděla mi a škodolibě se usmála.
"Jsi skvělá,"pochválil jsem ji a plácl jsem si s ní.

"Tak já zase půjdu, musím na vlak,"řekla a postavila se.

"Ahoj Kájo,"objala mě.

"Ahoj,"řekl jsem a pak už jen sledoval její blonďaté vlasy, které mizely v dáli.

Ahoj všem:)
Jak se máte dneska?:) Doufám, že mnohem lépe než já.

Každopádně, chci se vám předem omluvit, že vůbec nevím, jak teď budu zvládat psát díly. Jsem v poslední době strašně unavená a navíc jsem si včera narazila prst, ukazováček,který při psaní používám nejvíc, tudíž se mi špatně píše. Snad mi to prominete a na další díl si počkáte:)

Mám vás ráda<3
xx

New town, new life. [POKRAČOVÁNÍ KLUK Z VLAKU]Kde žijí příběhy. Začni objevovat