New town, new life. [POKRAČOVÁNÍ KLUK Z VLAKU]

10.kapitola

Menší zprávička před dílem. Chci vám jen říct, že už se těším, až mě někteří z vás budou chtít zabít:D

"Emily, vstávej,"uslyšela jsem hlas vedle svého ucha, který mě probudil.
"Ještě pět minut mami,"řekla jsem a snažila se znovu usnout.
"Em,"ozval se znovu ten hlas a já poznala, že mamka na mě rozhodně nemluví.
Ten někdo, kdo se mě snažil vzbudit, mě pohladil po tváři a já se rozhodla, že se pokusím otevřít oči, abych se podívala, kdo to je.
"K-Kájo?Co tady děláš?Kolik je hodin?"koukala jsem překvapeně na člověka, co seděl vedle mě.
"Přišel jsem se tě na něco zeptat,"usmál se na mě, "a je devět."
"Devět?Proč mě budíš tak brzo?A co potřebuješ?"podívala jsem se na něj.

"Chtěl jsem tě vidět. A zeptat se tě, jestli budeš mojí přítelkyni,"opět se na mě usmál, jenže můj úsměv v tu chvíli ztuhl.
"No..já.."snažila jsem se ze sebe dostat nějakou odpověď, ale moc mi to nešlo.
"Em?Děje se něco?"
"Já..asi to nejde. Promiň, ale myslím, že bude lepší, když zůstaneme kamarádi,"dostala jsem ze sebe nakonec a Karlův výraz se okamžitě změnil z veselého na smutný.

"Fajn, jak chceš,"řekl po chvíli ticha, "kamarádi,"usmál se na mě nakonec a já mu úsměv opětovala.
"A teď radši odejdu, ať můžeš jít zase v klidu spát,"zasmál se, zvedl se z mé postele a odešel z pokoje.
Ještě chvíli jsem se pokoušela usnout, ale jelikož mi to nešlo, nakonec jsem to vzdala a šla si dolů udělat snídani.

*O pár hodin později*

"Emily,je tu Honza!"zakřičela na mě mamka zespodu a tím mě vyrušila z přemýšlení.
Rychle jsem seběhla schody a skočila mu do náruče.
"Co se stalo?"zeptal se mě překvapeně, ale v jeho hlase byl znát smích.

"Nic, to už tě nemůžu ani obejmout?"trošku jsem se odtáhla, abych mu viděla do očí.
"Ne, nesmíš,"podíval se na mě přísně, ale poté jsme oba vyprskli smíchy.
"Nechcete jít do pokoje?Neslyším televizi!"zakřičela na nás mamka, což nás donutil smát se ještě víc.
Vzala jsem Honzu za ruku a táhla ho ke mě do pokoje.
"Máš to tu pěkný,"řekl, když jsme vstoupili dovnitř a zavřel za námi dveře.
"Díkyy,"zasmála jsem se a skočila na postel.
"Film?"

"Film!"řekl Honza a posadil se vedle mě na postel.
"Vybíráš?"podíval se na mě, ale já zakroutila hlavou.
"Prosím,"podala jsem mu notebook a mezitím, co vybíral film, jsem ještě zkoukla své sociální sítě.
"Mám,"promluvil po chvíli Honza a já odložila mobil.
"Ale notaaak,"podívala jsem se na něj, když jsem si všimla názvu filmu, který jsem znala z vyprávění ostatních.
"Neříkej mi, že se ti náš minulý společný horor nelíbil,"mrknul na mě a film pustil.
Ze začátku to bylo opět naprosto o ničem, bez děje, bez smrtí, krve či leknutí. Během 15 minut se to ovšem změnilo.
"Honzo.."zašeptala jsem a zavrtala se do jeho hrudníku.
Místo odpovědi jsem obdržela jen polibek do vlasů, díky kterému jsem se jemně usmála. Svůj zrak jsem opět přemístila k filmu. Honza mě hladil po ruce a já se po dlouhé době cítila šťastná.

"Em?Můžu se tě na něco zeptat?"zeptal se mě Honza, když skončil film a odložil notebook.
"No?"přikývla jsem a čekala, co potřebuje.
"Co po tobě včera chtěl Karel?A dneska?Viděl jsem ho od vás odcházet.."podíval se na mě a v jeho očích bylo nepatrně vidět..zklamání?
"Včera mi řekl, že mě miluje. Prostě jen tak, z ničeho nic. Políbil mě a já spolupracovala, což jsem nejspíš nechtěla, ale nevěděla jsem, co dělám. A dneska se přišel zeptat, jestli budu jeho přítelkyni,"odpověděla jsem a Honza sklopil hlavu.
"Tak to gratuluju,"řekl potichu.
Zvedla jsem mu hlavu a podívala se mu do očí.
"Odmítla jsem ho, nemohla bych s ním být,"usmála jsem se a Honzovi se na tváři také vytvořil nepatrný úsměv.

Než jsem se stihla rozmyslet, co říct dál, Honza mě už svíral v objetí. Obmotala jsem svoje ruce něj a položila si hlavu na jeho rameno.
Naši krásnou chvíli přerušilo až zaklepání na dveře a následný příchod mamky. Trochu jsem se od Honzy odtáhla a otočila se na mamku.
"Emily, musím odjet do Nymburka, potřebuju si tam něco dořešit, takže se vrátím až zítra, dobře?"usmála se na mě a já přikývla.
"Mimochodem, sluší vám to spolu,"řekla ještě před tím, než zavřela dveře.

Otočila jsem se zpět na Honzu, který se na mě usmíval.
"Tvá mamka se mi líbí,"zasmál se a já s ním.
"Ty jí očividně taky,"řekla jsem, "a to hodně."
"To je dobře,"mrknul na mě, "dáme další film?"
Přikývla jsem a zabrala si notebook, abych mohla vybrat další film. Jelikož mě ale nic nenapadalo, klikla jsem prostě na první film, který mi vyjel a pustila ho. Opřela jsem se o čelo postele vedle Honzy a položila si notebook na kolena.
"Ukaž,"natáhl se Honza pro notebook, "vezmu si ho k sobě, kdyby ses zase náhodou bála,"zasmál se a já ho bouchla do ramene, ale zasmála se s ním.
Podala jsem mu ho a při podávání, se omylem naše malíčky dotkly. Projel mnou elektrický proud a zvedla jsem svůj zrak směrem k Honzovi. Jen se na mě usmál, položil si notebook na kolena a natáhl ke mě ruku. Já mu do ní vložila tu svoji, on propletl naše prsty, a poté už jsme se šli doopravdy dívat na film.

Tadaa, ahoj všem:)

Jak jste spokojeni s dnešní částí?Já jen doufám, že mě opravdu nikdo z vás nebude chtít zabít:D

Jinak bych se chtěla zeptat, je tu někdo, s kým se potkám v Brně na utuberingu a craftconu?:)
xx