New town, new life. [POKRAČOVÁNÍ KLUK Z VLAKU]

5.kapitola

Hned na začátek info, protože vím, že když je na konci, nikdo z vás ho nečte:D

Bod číslo 1. Pořád se mě můžete na cokoliv zeptat a vážně bych byla ráda, kdyby se někdo na něco zeptal:D
Bod 2. Chci vám všem popřát krásný nový rok. Zažijte v novém roce všechno, co chcete, a nebojte se do něčeho jít, většinou se to vyplatí(díky Niki, if you know what i mean:D:*). A teď už k části!:)

*Z pohledu Menta*

Když jsem přišel domů ze školy, hned u dveří na mě čekala Linda.
"Dneska jsem potkala tu tvoji Emily,"usmála se na mě.
"Není moje."
"Je to skvělá holka, drž se jí,"mrkla na mě a odešla.
Povzdychl jsem si a šel do svého pokoje.

*Z pohledu Emily*

Když jsem přišla ke škole, Anet už tam čekala.
"Ahoj,"pozdravila jsem jí.

"Ahoj."odpověděla bez zájmu a pořád se rozhlížela po okolí.
"Bože, tak kde je?"nadávala a pořád se dívala do mobilu.
"Ehm, já jsem tady.Na koho ještě čekáme?"

"Na kamaráda, chci vás seznámit,"odpověděla mi a konečně zvedla hlavu od mobilu.

Stály jsme tam ještě 15 minut, bylo ticho a obě jsme zíraly do mobilů.

"Ahooj!"zakřičel někdo za námi a já leknutím málem upustila mobil.
Otočila jsem se a uviděla za sebou někoho, kdo mi byl až moc známý.
"Emily?"
"Pavle?"
"Jéé, vy se znáte?Super, tak to jste mi ušetřili práci. Tak já jdu, mějte se hezky."

"Ale počkej..ty jsi po mě něco chtěla ne?"křikla jsem za Anet, která už pomalu odcházela.
"Ne!"zakřičela zpátky a zmizela nám z dohledu.
"Ehm, jak se máš?"zeptala jsem se Pavla, který na mě pořád zíral.
"Já?Jo, docela fajn.Nějak jsi nám zkrásněla,"usmál se na mě.

"Díky,"řekla jsem potichu, ale vím, že mě slyšel.
Bože. Doufala jsem, že přesně tomuhle trapnému setkání se vyhneme.
"Hele,já, asi budu muset jít..tak..ahoj,"řekl Pavel a otočil se k odchodu.
"Ahoj,"špitla jsem a pozorovala postavu, která mi mizela z dohledu.
Super, takže můžu jít zase domů. Pomalu jsem se tedy vydala k domovu, ale pak mě napadlo, že bych se vlastně mohla stavit za Honzou.Takže jsem místo našeho domu zazvonila na zvonek domu vedlejšího. Dveře mi otevřela Linda.

"Jé, ahoj. Pojď dál,"počkala, než vejdu dovnitř a pak za mnou zavřela.

"Honzo!Někoho tu máš!"zakřičela a odešla, nejspíš, do svého pokoje.
Zůstala jsem stát na chodbě a čekala na Honzu.
"Bože, kdo zase otr-Em?"podíval se na mě, když došel z pokoje.

"Promiň, že otravuju, ale měla jsem být venku s..no, jednou spolužačkou a pak se to všechno zkomplikovalo a já ještě nechci chodit domů, tak mě napadlo, jestli bych tu nemohla chvíli zůstat?"usmála jsem se.
"Jasně, pojď se mnou,"oplatil mi úsměv a společně jsme šli k němu do pokoje.

"Zrovna jdeme s Gejmřejem natáčet GTA, tak se někam posaď a můžeš se dívat,"zavřel za námi dveře od pokoje a usedl k počítači.

Já se tedy posadila na postel a pozorovala, jak hrají.

Mezitím mi zapípal mobil.
Někdo mi napsal zprávu.

Zvláštní.
Nikdo, kromě operátora mi většinou nepíše.
"Nechtěla by jsi jít ven?"stálo ve zprávě.
Od Kovyho.

"Promiň, nemůžu. Musím pomáhat mamce."odeslala jsem svoji odpověď.
Jelikož Honza s Gejmrem stále hráli a mě to popravdě trochu nudilo, zapnula jsem si na mobilu hru pustila se do hraní.

"Díky, že jsem tu mohla zůstat,"usmála jsem se na Honzu, který mě doprovázel k nám domů.
Ano, ušli jsme asi tři metry, ale to nevadí, že.
"Jsem rád, že jsem tě viděl,"oplatil mi můj úsměv.
Zastavili jsme před naším domem a chvíli se na sebe jen koukali.
"Tak já půjdu. Ještě jednou děkuju a ahoj,"dala jsem mu pusu na tvář a zmizela za dveřmi domu.

"Jsem doma mami!"zakřičela jsem do domu, který se však zdál být prázdný.
Došla jsem tedy do kuchyně, kde na měl čekal lísteček se vzkazem.

"Jela jsem nakupovat zlato. Každou chvílí se určitě vrátím, takže s jídlem na mě počkej, prosimtě. -M"
Pousmála jsem se, lísteček hodila do koše a šla si sednout k televizi.