New town, new life. [POKRAČOVÁNÍ KLUK Z VLAKU]

14.kapitola

Další den ve škole probíhal stejně, jako ty předchozí. Právě máme poslední hodinu, francouzštinu, a učitelka se rozhodla, že dnes si uděláme akční hodinu.
"Tak pojďte, uděláme si kolečko tady ve předu třídy, vezměte si židličky,"řekla a my všichni si poslušně vzali židličku a udělali ve předu třídy kolečko.
Poté každému z nás dala jeden měsíc, který bude představovat a jednoho z nás poslala za dveře. Dva z nás si vyměnili místa a ten, který byl za dveřmi, musel po příchodu do třídy uhodnout, které dva měsíce se vyměnili.
A tohle jsme hráli celých 35 minut.

"Em?Počkáš na mě potom?Potřebuju ti něco říct,"zeptal se mě Karel, když jsme se vraceli zpět na svá místa.
Přikývla jsem a jelikož učitelka v předu třídy začala opět něco povídat, snažila jsem se ji alespoň trochu vnímat.
"Tak, to by bylo pro dnešek všechno, další hodinu si napíšeme písemku z měsíců. Au revoir,"řekla učitelka asi minutu před zvoněním a odešla ze třídy. My s Karlem jsme počkali, až se třída vyprázdní a teprve poté jsme se společně vydali směrem ke skříňkám.
"Tak co potřebuješ?"zeptala jsem se ho, když jsme vyšli před školu.
"Chtěl jsem se ti jen omluvit za ty včerejší komentáře od fanoušků. Moc mě to mrzí,"podíval se mi do očí a já se pokusila o úsměv.
"To je v pořádku, měla bych si na to začít zvykat."

"Nechceš někam zajít?Třeba do kavárny nebo tak?"opětoval mi můj úsměv Karel.
"Klidně,"přikývla jsem a společně jsme se tedy vydali do nejbližší kavárny.

*Pohled třetí osoby*
A tak se Emily v klidu bavila s Karlem, smáli se spolu a chovali se k sobě jako nejlepší kamarádi. To však netušila, že ji veškerá radost vydrží jen krátce. Na druhé straně města se totiž právě dělo něco, co se jí moc nelíbilo. Tedy Honza natáčel video s Ájou. Byli spolu sami a Emily, jelikož byla opravdu hodně žárlivá, rozhodla se svému příteli zavolat.

*Pohled Honzy*
"Tak fajn, video máme, takže se asi můžeme rozloučit,"usmál jsem se na Áju a doufal, že skutečně odejde.
"Ale když mě se nikam nechce,"zasmála se a zůstala sedět na sedačce.
V tu chvíli mi zazvonil mobil a na displeji se ukázalo jméno Emily.
"Děje se něco zlato?"řekl jsem hned, když jsem hovor přijal.
"Chtěla jsem jen vědět, že jsi v pořádku,"řekla a i přes mobil jsem poznal, že se právě usmívá, "a taky jsem se chtěla zeptat, jak jde natáčení?"
"Neboj, jsem v pořádku. A právě jsem dotočili, Ája už se chystá domů,"odpověděl jsem jí a podíval se směrem k Áji, která ovšem stále nevypadala, že by se někam chystala.

"Stavím se za tebou, tak kolem půl šesté bych mohl jít domů,"řekl jsem, než stihla cokoliv odpovědět.
"Dobře, budu na tebe čekat,"řekla a hovor típla.
"Mohla bys prosím odejít?Chci to video sestříhat a dát ho nahrávat,"pronesl jsem směrem k Áji a posadil se na židli k počítači.
"Znám lepší zábavu než je stříhání videa,"ucítil jsem její dech na svém krku a vůbec se mi nelíbilo, kam tohle směřuje.
"Ájo,prosím,"pokoušel jsem se jí vyprovodit po zlém, ale tohle očividně nebude ta správná cesta.

"Ale notak, Honzíčku, nebuď tak upjatej,"pohladila mě po krku, kolem kterého následně obmotala své ruce
Já se však z jejího sevření vyprostil a postavil se.
Mlčky jsem došel až ke dveřím a otevřel je.

"Prosím, měj se pěkně,"ukázal jsem ven a ona se na mě naštvaně podívala.

"Chtěla jsem jen, aby ses trochu uvolnil,"zašklebila se a bez dalších slov opustila studio.

Oddechl jsem si, v domnění, že jsem se jí konečně zbavil, jenže to jsem ještě netušil, že to vůbec nebyla pravda.

*Mezitím v kavárně, pohled Emily*
"Takže zítra teda píšeme z frájiny, jo?"povzdechla jsem si a Karel přikývl.
"Není to nic těžkýho, to zvládnem,"povzbudivě se usmál.

"Joo, nic jiného nám nezbývá,"opětovala jsem mu úsměv.

"Tak asi půjdeme ne?"zeptal se, když si všiml, že máme na stole jen dva prázdné šálky od kafe.

Přikývla jsem a Karel přivolal číšnici s tím, že zaplatíme.
"Bude to 87 korun,"přinesla nám účet a svoji veškerou pozornost směrovala ke Karlovi.
Ten jí podal peníze a postavil se. Já udělala totéž a společně jsme vyšli z kavárny a šli směrem k našemu domu, protože mě Karel chtěl doprovodit.
"Tak zítra ve škole?"usmála jsem se na něj, když jsem došli až k nám.
On přikývnul a obejmul mě na náznak loučení. Poté se otočil a odešel domů a já udělala totéž.

Ahooj všichni:)
Máme tu další díl, který se řadí do série nudných dílů. Ale jak vždycky říkám, tyto díly jsou potřeba.
Chci vám straně moc poděkovat za překročení hranice 6K reads!
Mám vás všechny neskutečně ráda<3
xx