#WHEN I FALL# /Sequel of Catch me/ [MUKE Cz AU]

1. kapitola

   Hi, guys!

   So here's the first chapter ^^
Doufám, že jste stejně nadšení jako já, protože váš ohlas u oznámení mě neskutečně dostal :33

   Takže tady je vaše odměna  a určitě mi dejte vědět, jak se vám to zatím zdá. Ano, vím, že je kraťučká, ale hned zítra bude další.

   "Tati! Tati! Třeba mají pejska!" Mabel poskakovala po boku svého otce, držíc ho pevně za ruku, když spolu přecházeli ulici směrem k nově obydlenému domu.

    "Možná," přitakal a vystoupal tři schody na verandu. Pohledem zkontroloval sušenky na talíři a pak si vzal Mabel do náruče, aby mohla zazvonit na zvonek, který stále ještě nesl jméno bývalých vlastníků domu. Chvíli to trvalo, než Michael zaslechl kroky zpoza hlavních dveří, které se následně pomalu otevřely.
   "Ahoj, jsem Michael Clifford a tohle je moje dcera Mabel, jsme vaši noví sou-"
    "Mikey," vydechl roztřeseně blonďák ve dveřích a jeho azurově modré oči se zaplnily slzami.

   Dlouhou chvíli na sebe jen strnule hleděli. Vyrušilo je až radostné vypísknutí malé holčičky ve chvíli, kdy se z chodby domu přihrnul velký vlčák, nadšeně vrtící huňatým ocasem.
    "Tati! Tati! Tati! Já říkala, že mají pejska!" smála se radostně malá Mabel a začala se dožadovat toho, aby ji Michael pustil na zem. S povzdechem tak udělal a sledoval, jak si jeho dcerka kleká k vlčákovi a nechává si od něj očichat obličej a později i olíznout tvář.
   "No tak, Sethe," syknul varovně blonďatý muž ke svému čtyřnohému příteli, který jen provinile zakňučel a posadil se po jeho levém boku.
   Michael však stále nebyl schopný odtrhnout pohled od tváře člověka, o kterém míval sny od chvíle, kdy opustil Arundel. Vídával jeho tvář v davu, vídal ho v povědomých lidech. A teď tady před ním stojí a může oči nechat na jeho malé holčičce, ke které nakomec podřepl.
    "Ahoj, zlatíčko. Já jsem Luke a tohle je Seth," poukázal na psa vedle sebe. "Sethe dej pac," poručil a sledoval, jak holčička vztahuje ručku k psovi, který jí do ní vložil svou velkou tlapu.
    "Ahoj Sethe a Luku. Já jsem Mabel," zahihňala se kouzelně malá blondýnka. "A tohle je můj tatínek," vzhlédla k Michaelovi, který celou tuhle situaci sledoval. Luke k němu též vzhlédl a pomalu se zase narovnal.
   "Ahoj, jsem Luke. Luke Hemmings," vztáhl k Michaelovi ruku, jakoby ho viděl poprvé. Blonďatý muž chvíli váhal, než jeho ruku jemně stiskl.
    Přejel mu z toho mráz po zádech. Jakoby se to v něm zase celé probudilo. Motýlci v břiše začali třepetat křídly a jeho srdce vynechalp pár úderů. Dýchaní se ztížilo, kvůli zvláštnímu tlaku na hrudi. Nikdy nevěřil, že by se ještě někdy mohl cítit takhle.
    Tak... naživu.
     "Michael," vyslovil své jméno, představujíc se člověku, díky kterému své jméno dřív zapomínal.