Temné Proroctví✔

28.Kapitola - Smrt

Když jsem se ráno probudila, cítila jsem se báječně. Včerejší návštěva Claire a Roberta mi zvedla náladu a přestala jsem myslet na to co se stane. Zvedla jsem ruce, abych se protáhla a shodila přitom obálku, kterou mi včera přinesla Claire. Úplně jsem na ní zapomněla. Nechtěla jsem vstát z postele, tak jsem natáhla ruku a po chvilce zvedla obálku ze země. Narovnala jsem se v posteli a obálku otevřela.

Začla jsem číst...

Milá Claire, jsem Christina, bývalá sousedka tvojí tetičky. Starala jsem se o tvou tetičku Nancy, když si tu nebyla. Její zdravotní stav se opravdu moc zhoršil. Už vůbec nemohla vstát a skoro nejedla. Bylo to s ní opravdu zlé. Dělala jsem co jsem mohla, ale musím ti něco říct. Tvoje tetička nemoc nezvládla. Je mi to moc líto. Pořád říkala, že ti věří. Prý to dokážeš. Nevím co, ale to nejspíš víš sama. Vždy říkala cituji..jestli umřu, tak vyřiď Adele, že jsem jí moc milovala, ať rozhodně nejezdí za mnou a naplno se věnuje výcviku. Já věřím že to dokáže. Je mi to moc líto Adele. Nancy tě milovala a nechtěla by, aby si za ní truchlila. Doufám, že ti tento dopis přijde. Měj se Adele. Upřímnou soustrast.

Dočetla jsem a zůstala zírat na dopis. Čekala bych pláč, slzy, vztek a nekontrolovatelné emoce, ale to se nedělo. Koukala jsem zaraženě na dopis a nepohla s žádnou částí těla.

„Dobré ráno Adele, jak ses vyspala?" řekla Ayra, která právě přišla do pokoje. Zaraženě na mě koukala. Viděla, jak nepohnutě ležím v posteli, křečovitě svírám dopis v ruce a mám skelný výraz v očích. Nevydala jsem ze sebe ani hlásku.

„Adele, co se děje?" ptala se.

Stále jsem nepohnutě ležela. Ruka mi klesla k zemi a já upustila dopis na zem. Pořád jsem se nepohnula. Koukala jsem do prázdna a nevnímala okolí. Ayra přešla k posteli a dopis zvedla ze země. To by nebyla ona, kdyby si to nepřečetla. Když dočetla přikryla si ústa pusou.

„Je mi to líto Adele, tak moc." řekla mi.

Jenže já o lítost nestála. Chtěla jsem zmizet někam hluboko do lesa a být tam alespoň 100 let. Zvedla jsem se a upravila se. Bez promluvení jsem se oblékla. Sešla jsem dolů do kuchyně a vzala si snídani, kterou mi Ayra připravila.

„Adele počkej, co to děláš?" Ayra seběhla ze schodů.

Já už jsem stála u dveří a jen jsem se na ní podívala. Ayra pochopila, že chci být sama a dveře mi otevřela.

„Buď opatrná ano?" řekla.

Vyšla jsem ven a rozběhla jsem se do lesů. Utíkala jsem co mi nohy stačily.. Nevěděla jsem, kde to jsem a ani kam vlastně utíkám. Věděla jsem jen, že potřebuju zmizet. Dopis jsem si vzala s sebou. Po chvilce jsem doběhla k jezeru. Bylo nádherné i okolí kolem něj, ale na to já jsem něměla náladu. Sedla jsem si do trávy a hlavu opřela o strom. Rozbrečela jsem se. Brečela jsem tím nejhorším pláčem, který kdo mohl slyšet. Brečela jsem tak moc, že bych mohla naplnit klidně 4 jezera.. Brečela jsem dlouho, opravdu dlouho. 

Když jsem se uklidnila, tak bylo tak popoledni. Poznala jsem to, protože jsem si často všímala, kde v kolik hodin prosvítá za stromama slunce. Vyndala jsem dopis z kapsy a podívala se na něj. Nancy, moje milovaná tetička.. Starala se o mě od malička, a teď je mrtvá. Roztrhala jsem dopis a hodila ho do jezera. Jednotlivé útržky dopadly na hladinu. Vodou jsem je poslala pryč, abych se na ně nemusela dívat. Znovu jsem si sedla a přemýšlela. Proč musím mít tolik problémů?

Nancy věděla, že tu jsem..! Věděla, že tu najdu Ayru a pomůžu jí.. Pomůžu lesu..

Les...

Ten temný les, který vytváří můj domov. Za něj musim bojovat. Zvedla jsem se a vykročila do lesa. Chaloupku jsem našla až k večeru. Ayra mi okamžitě otevřela.

„Adele, kde si cel..." nestačila to doříct, protože jsem jí skočila do řeči..

„Musíme se dát do výcviku, temný les zachráním, a pak se stanu jeho královnou!" řekla jsem.

Osmadvacátá kapitola je zatím nejsmutnější kapitolou příběhu.

 Náš příběh se navíc blíží ke konci, takže mě zajímá...jak asi dopadnou jednotlivé osudy všech hrdinů? Napište mi vaše návrhy a domněnky do zpráv nebo do komentáře ♥.

Ale nebojte se, ještě pár kapitol bude a pořádně se to v nich zvrtne.

Takže pokud se vám kapitola líbila, určitě hlasujte nebo napište komentář. Omlouvám se za vyskytnuté chyby a přeji příjemné čtení.