Temné Proroctví✔

16.Kapitola - 1.Výcvik

Na zprávu od Ayry jsem nečekala moc dlouho. Seděla jsem na posteli a rozhlížela se, jestli náhodou neuvidím nějakou magii. Po chvilce jsem uslyšela známý chraplavý hlas.

„Zavři oči Adele." ozvalo se v místnosti. Poznala jsem, že je to Ayra, tak jsem udělala to, co mi řekla. Zavřela jsem oči a cítila divné mravenčení u prstech na nohou. Nadechla jsem se a ucítila divnou vůni, která až štípala do nosu. Pak už nebylo nic..

Když jsem oči otevřela seděla jsem v malé chatce.. Byla jsem u stařenky doma a poznala jsem težký vzduch, který proudil z temného lesa otevřeným oknem do chatky.

„Vítej." pozdravila mě stařenka. Usmála jsem se a ona kývla hlavou na dveře. Pochopila jsem, že výcvik bude probíhat venku. Vyšly jsme před chaloupku a já jsem se zadívala do tmy, která byla v temném lese běžná..

„Tak Adele, nejdříve zjistíme, jak si na tom s ovládáním vody." usmála se Ayra. Zvedla velký kotlík, který byl naplněný vodou a postavila ho na pařez, kolem kterého jsme stály.

„Co mám tedy dělat?" zeptala jsem se opatrně.

„Nejprve nechej vodu jemně poletovat ve vzduchu." usmála se a pokynula rukou ke kotlíku.

Kývla jsem na souhlas a soustředila se na vodu.. Natáhla jsem ruku a pomalu s ní točila. Voda v kotlíku se začala hýbat. Většinou mi jde hned nechat vodu jen tak poletovat, ale tahle voda byla jiná. Jakoby byla z jiného materiálu. Byla o hodně těžší než normální. Nejspíš jsem ale musela manipulovat z těžší vodou, protože nikdy nemůžu spoléhat na to, že podmínky, které budu ovládat, nemusí být vždycky "lehké"..

Zpevnila jsem ruku a lehce ji natočila do nebe. Voda začala v malých housenkách stoupat nahoru. Jelikož byla celkem těžká, po chvilce mě začala bolet ruka. Nechala jsem vodu klesnou a podívala se na Ayru, která se usmívala.

„Výborně, hned napoprvé jsi dokázala zvednout i těžkou vodu.." pochválila mě.

„A co teď?" musím přiznat, že jsem byla z výcviku nadšená.

„Teď sleduj." řekla a vodu v kotlíku proměnila ve zlatou tekutinu, která po chvilce zhoustla.

„Teď udělej to samé jako před tím." řekla.

Zaměřila jsem se na tekutinu a snažila se vnímat její strukturu. Ucítila jsem, že to bude velmi tvrdý oříšek. Chtěla jsem se předvést, že dokážu zvednout cokoliv, ale poznala jsem, že tohle přesně Ayra nechce. Chce vidět, jak se soustředím a jak dokážu být trpělivá.. Natáhla jsem ruku před sebe a soustředila se.. Začátek byl stejný jako u vody. Tekutina se nejprve začala hýbat a bublat. Potom jsem se snažila zvednou alespoň maličkou část do vzduchu, ale nešlo to. Uvolnila jsem ruku a zkusila to znovu. Tentokrát se to povedlo... Podařilo se mi zvednou pár kapiček a vypadalo to, jakoby ve vzduchu poletovaly třpytky. Otočila jsem se na Ayru a ta kývla hlavou..

Myslím, že je na mě pyšná.

Šestnáctá kapitola je magická. Adele čeká její první výcvik. Pokud se vám kapitola líbila, hlasujte nebo napište komentář ♥. Omlouvám se za vyskytnuté chyby a přeji příjemné čtení.