Temné Proroctví✔

2.Kapitola - Dopis

 Je ráno a já vstávám.Vylezu z postele, i když nerada a mé kroky směřují k zrcadlu.Jako první si vždy po probuzení rozčešu dlouhé blonďaté vlasy.Převléknu se do pohodlných kalhot, trička a ještě dám na sebe vestu.Můžu vyrazit na snídani.Nancy už jako obvykle pracuje na zahradě.

„Dobré ráno." zavolám na ní ze dveří.

„Dobré Adele, dobré." odpoví mi.

Právě zasazuje nové květiny, které zdobí naši zahradu.Nancy už je celkem stará, je jí něco přes 60 let, ale pořád vypadá dobře a nenechává na sobě znát únavu.

Zavřu dveře a jdu si udělat snídani.Nic moc si dát nemůžu.Vyhraje to mléko a chleba s džemem.Když dosnídám, jdu se podívat za Lily.

„Ahoj kobylko, jak pak se dnes máš?" usměji se na ní a jdu si pro kartáč, abych ji mohla vyhřebelcovat.

Lily jen spokojeně odfrkává. Oknem zahlédnu Nancy, jak se blíží do stáje a nese balík sena.Přestanu Lily hřebelcovat a utíkám pomoct Nancy.Zastihnu ji akorát ve dveřích.

„Ale Adele, to je v pořádku." říká, když se jí snažím balík vzít z ruky.

„Ale tetičko, nesmíte se takhle namáhat."

Nancy vlastě neřeknu jinak než tetičko. Také jí vykám, protože prostě žijeme v takové době, kde se musí dospělím vykat.

„Jsem moc hodná Adele, i pracovitá." usměje se Nancy.

„Ty si ve světě poradíš." pokračuje.

„Ale tetičko, já do světa nechci, je mi dobře tady." odpovím.

„Jednou budeš muset odsud vytáhnout paty, a ať to bude dříve nebo později, jednou to přijde.

„Tak ať je to spíš později, přeci bych vás tu nenechala tetičko, co by jste si tady sama počala?"

„Adele je ti už 19 let, nemůžeš tu být schovaná navždy." pohladila mne po vlasech a odešla.

Já se rozhodla ještě zaplést Lily copánek z hřívy, abych nějak zahnala čas.Když jsem se vrátila do chaloupky, Nancy už chystala borůvkový koláč.Borůvkový koláč mám moc ráda, bohužel ho máme jen vyjímečně. V této části lesa, kde bydlíme, nerostou borůvky tak často.

„Adele, podej mi prosím misku."

Podala jsem jí misku a oznámila, že se půjdu projít k jezeru.

„Ale vrať se brzy ano?" řekla Nancy.

„Ano."

Sice jsem chtěla jít po svých, ale nakonec jsem stejně zamířila do stáje a k jezeru jsem klusala na Lily. Jezero je jedním z míst, které mi dodává sílu. Slezla jsem z Lily a sedla si na trávu. Okolo mě šuměla voda a z lesa se ozýval zpěv ptáků.Byla to nádhera.Zvedla jsem ruku a poručila jsem vodě, aby se zvedla.Voda v jezeře se zvedla a jen tak létala ve vzduchu.Po chvilce jsem jí opět nechala klesnout do normální podoby, a jen tak odpočívala.

Začalo se brzy stmívat, tak jsem nasedla na Lily a jela zpátky.Lily ulehla do boxu ve stáji a okamžitě usnula.Já jsem šla do chaloupky a tam na mne čekalo překvapení.

„Tetičko jsem zpátky." zavolala jsem z předsíně.

„Adele, pojď sem." ozvala se Nancy. Seděla v mém pokoji a v ruce držela dopis.

Druhá kapitola je na světě. Moc bych těla všech poděkovat za komentáře a hlasy. Pokud se vám kapitola líbila, hlasujte nebo napište komentář ♥. Omlouvám se za vyskytnuté chyby a přeji příjemné čtení.