Život jako noční můra

17 kapitola

(omlouvám se za pozdní díl)

Patrik
Ta husa hloupá kde je pípa mi ten přístroj že je blizko. Ale nehybe se. Sakra. Že by na to přišla? Ne to nejde to jí nemá jak dojít. Nikde jí nevidím a pry je blízko. Zda se mi to asi ji vidím. Konečně. ,, vstavej ty děvko jedna,, ,,ne pomoc,, to si odpyká čuza jedna. ,,Jdeme ,, ,,ale ja nemůžu vstát,,
,,super nebudeš moct ani utéct,,
Hodil jsem ji na ramena a šli jsme zpátky. Nemůžu přece nechat mučírnu jen tak nepoužitou.

Penny
Utíkám nevím kam hlavně pryč odsud. Bože jsem tak hloupá. Nechala jsem svoji jedinou kamarádku někde tam v lese tomu zvířeti. To si neodpustim. Musim se pro ní vratit. Třeba ji ještě nenašel. Otročím se jenže vůbec nevím kam mám jit. Do prde**. Já jsem tak hloupá. Sakra a kopnu do stromu trochu neúměrnou sílou a muj kotník je jak v ohni kur** kopla jsem do stejného kotniku který byl ještě nedávno rozdrcen. ,,,aaaa,,
Z té bolesti mi začnou tect slzy nemůžu na to pořádně stoupnout. ,,,sakra stratim kamarádku, samu sebe a ještě nemůžu ani chodit.,,rozbrečím se ještě víc jak jsem mohla. Plazilajsem se dál.
Jsem husa hloupá. Musím přece k cestě. A k čemu mám ten mobil ja pitomá. Vytahnu ho a neni signál. Nevadí na linku 112 se dovolám. Vytočím to a už to volá... ,,112 jak vám můžu pomoci? ,, pomcte mi jsem v lese a nevim kde mám něco s kotníkem a nemůžu chodit pomocte mi je tma a bojím se. ,, počkej všechno bude dobrý už tě zaměřujeme na gps. Jen par otázek jak se jmenuješ?,, Penn,, dobře Penn, kolik ti je?  ,, 15,, dobře už tě máme si v západní Korolii je to daleko od civilizace. Bude to trvat déle. Jak ses tam dostala?,, pomocte mi boli mě noha moje kamarádka moje kamarádka zůstala,, je vás tam víc?,, ano moje kamarádka je v nebezpečí pohněte si. Nechci aby umřela nesmí umřít,, ( spustim historický pláč). Nebreč v klidu pomůžem vám zachraníme vás nevíš zhruba kde si? ,, unesl nás jak to mám vědět a tam nás chtěl znasilnit utekli jsme je tma bojim se kde May? ( brečím nejde to zastavit),, no tak uklidni se hned jsme tam,,

Byla jsem zmatená totálně jsem se zbláznila. Lehla jsem si do klubíčka a brečela jsem nešlo přestat. Mobil jsem nechala zapnutý ale nebyla jsem schopna ji odpovědět vubec jsem jí neposlouchala jak kdyby ani nemluvila. Přemýšlela jsem kde je May co se jí děje jak na tom je. Bylo to hrozné výčitky svědomí byly nekonečné až jsem to nevydržela a navzdory strachu jsem se rozhodla vrátit. Byla jsem blázen ale bylo to ještě horší nemohla jsem stát. Kotník tak hrozně bolel až jsem to nevydržela padla na zem a uhodila se do hlavy. To je konec poslední moje myšlenka než jsem omdlela.

May

Hodil mě hnusně na ramena a šli jsme, nebo spíš on šel. Zvláštní na to že jsem věděla že mě čekají muka nevadilo mi to jen jsem doufala že ho zabiju. Už jsme byly blízko. Shodil mě a dal mi zas tu hnusnou látku přes obličej a hadejte co... Uspal mě, začínam se bát ještě než úplně usnu honí se mi všechno hlavou. Co máma a táta, co Penny. A najednou tma.
Co mě čeká?