Život jako noční můra

3 kapitola

Penny
Proberu se v nějaké mále místnosti. Ležím na zemi ještě moc nevidim mlží se mi před očima. Zaostřím a vid, že vedle mě na zemi leží May (Mavis). Chci k ni ale zjistím, že jsem svázána. Popadne mě panika. Panebože jak jsem se sem dostala a proč jsem svázána jediné co si pamatuju je že jsem šla zkratkou ze školy a najednou jsem měla na hlave pytel zařvala jsem. Ale nepomohlo to. Pak už si jen pamatuju jak mě někdo pokládá na zem a pichne mi injekci. Byla jsem ještě chvily vzhuru než to pořádně zabralo. Slyšela jsem ale už jsem nemohla ani mluvit. Mavis na mě promluvila. Nemohla jsem odpověďet a ještě jsem slyšela kousek jejich rozhovoru než jsem upadla do bez vědomí. Začala jsem plakat, protože jsem si uvědomila, že nás unesl od Mavis otec, a že se odsud živé nedostanem. Pamatuju si jeho větu zkusíte zdrhnout a ošukám vas k smrti. Začala jsem ještě vic brečet, protože jsem panna. May mi hodně krát říkala jak je jeji otec hrubý. Měla jsem strašný strach. Tak tam tak pláču.
Mavis
Probudím se v nějaké mistnosti jsou tam zatažené zavesy takze je tam tma. Pohnu se a ,,auvajs,,. Lana mi sthuji ruce a nohy, tak že s nimi jen těžko pohybuju. ,, May,, ozve se uplakaný hlas vedle mě. Je to penn jak jsem mohla zapomenout ten parchant patrik unes i moji nejlepší kamarádku. Nenáviděla jsem ho ještě vic. Ale k čemu mi to bylo. K ničemu. Ale přísahám, že se pomstím a doufam že se mi příležitost naskytne brzy a nebo spacham sebevraždu. Teď ale neni čas to řešit. Musime se dostat s tech provazu jinak mi odumřou ruce i nohy. ,, Penn moc mě to mrzí že tě můj otec unesl,, říkám se slzami v očích.
Při plazí se ke mně i když to hrozně bolelo a řekla ,, neplač ty za to nemůžeš,, zhlednu kni a řeknu ,, ja vím ale nechci aby si také trpěla,, najednou někdo vejde. No někdo kdo jiny by to mohl být než Patrik.
Patrik
Vejdu do pokoje a vidim jak brečí a to jsem jim ještě nic neudělal. Jsou hloupější než jsem si myslel. Doufam, že jim nedojde jak mě vzrušují když brečí a mají strach.
,, stavat děvčata čeká vás prace to tu skulturnit ať to tu máte trochu příjemnější, , .
,,a jak asi ty inbecile když jsme svázáné,, ozvala se May. Ta má kuráž a kopl jsem do ni tak že se posunula o 2 metry dozadu zaječela bolestí. To mi připomnělo jak křičela když jsme ji poprve znasilnil bylo ji 14 strašně brečela a to mi dělalo takovou rozkoš, že jsem ji málem ošukál k smrti. Trochu mi stvrdnul při vzpomince na to. ,, takhe si na mě nebudete dovolovat,, vlepil jsem penny. ,, jinak za to budete pykat obě dvě,,.
Rozvazal jsem je. A přitom je trochu osahal. Byli jim to nepříjemné a to mě ještě vic vzrušuje. Řeknu jim pravidla.
,, Upřímně, nemáte odsud kam utict. Na nohách máte čipy, s kterými když se vzdálíte od tohohle domu na 200 m, dostanete takovy elektrický šok do nohy, že to je na hranici ze smrtí. Pak vás podle toho čipu najdu a umučím vás obě. Udělá něco někdo špatně nebo neudělá tak jak chci uvidí trpět tu druhou. Doufam že je vám to jasné. A teď se pusťte do úklidu a jestli najdete klíč od vašeho dočasného pokoje což je tady ten tak se můžete zamknout. Ale když ho nenajdete, tek večer přijdu a znásilním vás. ,, Úsměv, který se mi vyskytl z toho jak se těším až ho budou hledat vypadal tak zákeřně, že si toho musely všimnout. Ten klíč mám totiž v kapse mikiny. Ta jejich naděje, která se jim vykouzlila na tváři bylo to k nezaplaceni. ,, a teď šup do práce než si to rozmyslim a ojedu vás hned,, v tu chvily staly a daly se do úklidu. May něco špitla a ja ji vrazil a i Penn aby věděly, že jsem nežertoval. Odešel jsem a šel jsem spát. Byl jsem docela unavený.
Už se těším na večer.
Takco najdou klíč, který má Patrik v kapse nebo dostanou lepší napad. :)
Omlouvam se předem za chyby.