10 kapitola

132 12 5
                                    

May
Probere mě nekonečný nářek. Podívám se vedle sebe, ještě takovým rozmazaným zrakem a co nevidím Penny je skoulena do klubíčka jak kdyby se něčeho strašně bála. Otočím se na ni pořádně. Pak si toho všimnu je celá fialová a modrá i zelená i když byla tma šlo vidět že hraje všemi barvami.
,, ježiši co se ti stalo?,, kouknu na ni tak že mi málem bulvy vypadly z důlků. ,,zbil mě. Zbil mě.,
Zašeptala tak že jsem jen s teží rozuměla.
,, kdo Patrik. Ten hajzl?,,
Hloupější otazku jsem ji fakt dát nemohla. Kdo jiný by ji asi zbil. Asi si myslim že dveře na ni zaútočili či co. Prostě blba otázka. ,,Patrik. Patrik mě zbil,, nečekaně. No co ja dala hloupou otazku tak jsem dostala hloupou odpověď.
(*May -Penny)
*a jak se sem sakra dostal?!
-víš jak jsme zkoušely ten klíč jestli patří do těch dveří. No tak toho využil a odnesl mě, ,
* a kam?
-do nějakého sklepa. Hrozné to tam bylo. Zapachalo to tam zatuchlinou ale i alkoholem. Měl to tam dost vybavene na sado maso. Hnus. Svázal mi ruce a nohy k nějakým provazům a já e nemohla skoro hnout. Probral mě fackou. Pak mě svlékl a já před nim stála celá nahá. Bylo mi to dost nepříjemné. Pak se svlekl i on. Má kolem 40 a taky na to vypadá. Začal mě ruzně osahavat a pak mě odvázal a řekl ať si kleknu.
*Panebože Penny to je mi tak lito,,
- neomlouvej se ty za to nemůžeš
*ale proč tě tak zbyl?
- no on se mi udělal do pusy a bylo to tak nechutný, že jsem to vypliva. To jsem neměla dělat. Zatahal mě za vlasy a pak už jsem moc nevnímala znovu mě zhodil na zem a kopal do mě ale nejhorší bylo jak mě chytl za kotnik a zvedl za něj to byla bolest. Pak to tam i zapraskalo že se to ozvalo po cele mistnosti a mě zabrnělo tělo nekonečnou bolesti. Auvajs
*(ukazala mi kotnik) Panebože máš ho nateklý. Vypadá to jak kdyby si měla 2 nohy. (Trochu se usměju ať už nebrečí)
- taky bych se ráda usmála ale hrozně to bolí. *ukaž vezmu polštář a namočím ho do studené vody a pak ti to dam na kotník jo ať to už nemáš tak opuchle
-dobře diky moc.
*(přikládám ji ten polštář na to) tak a už by to mělo být lepší.
-auvajs
* promiň. . A proč ses aspoň trochu nebránila?
-namohla jsem. Neposlechla bych nebo mu něco zkusila udělat tak tě bude mučit a já se budu muset dívat jak moje nej kámoška a teď něco jak sestra trpí
*prosimtě ja už jsem na to jeho týrání zvyklá. Zbije mě bičem na koně a tak dále jen si měla tu jeho ,,chloubu,, natrhnout.
- ale to si neviděla co tam dole ještě má. Mučírnu hnus pohledět a ještě si představit že kvuli mě by si tam bylq ty.
*cože mučírnu. Ale to je jedno bolí tě ještě něco.?
- jo ale to by jsme tu byli do rana malem mě zabil.
*(zase se rozbrečela chudák) pšššt to bude dobrý (obejmu ji ale opatrněji abych ji ještě vic neublížila) hlavní je že tě nezabil ne?
-nezavolat mu někdo tak jo.
* se divím že kvůli telefonu
-vypadal spíše vyděšeně než naštvaně že ho někdo ruší při jeho nočních hrátkách.
*(zasmála se ironicky)
No to se pak zjisti určitě to bude řešit a možná i odjede a mi budem mit čas vymyslet plán na útěk.
- ok už jsem unavená tak dobrou
*dobrou
-a May mužu tě o něco poprosit?
*ty cokoli kdykoli
- Prosím zamkni a obejmi mě. Co kdyby si to rozmyslel a chtěl by dokončit to co začal.
*v pořádku já tě chápu. Moc ráda.
-dik moc si opravdová kamaradka.
*jen pro tebe :*
May
Dám ji pusu na čelo a čekám dokud nebude oddychovat pomalu až mě to její pochrupovani uspí. Divila jsem se že po takovém šoku byla schopna mluvit skoro o všem co se právě před chvily odehrálo. Ach bože moje kamarádka si prožila tohle a já si tady spala. Ale teď už usinám opravdu a doufám že tvrdě. Ale ne tak moc abych neublížila nebo co kdyby se ten parchant vrátil. Bojím se ni. Musíme něco vymyslet a to hned.
Omlouvám se že jsem teď nic nedala dlouho ale napravím to. Uzijte si příběh a Prosím napište komentář moc potěší. Děkuji

Život jako noční můraWhere stories live. Discover now