Život jako noční můra

4 kapitola

Mavis
Začala další noční můra. Podívám se na Penny. Ještě vzlyka s toho jak dostala facku a co slyšela. Neříkám že mě to nevylekalo ale Penn byla citlivejsi. Jdu k ni a obejmu ji. ,, co s námi bude?,, zavzlyka mi do ucha a začnou mi slzet oči. Furt si to dávám za vinu. Kdyby se semnou nebavila, Patrik by ji nepotkal a neunesl ale teď už je pozdě. Na druhou stranu jak jsem mohla vědět že mu tak rupne v bedně a unese moji nejlepší kamarádku. Prý už mu nestačím nebo mě chce pořádně potrapit, protože už tak nebrečím. Počkat teď mi to došlo. ,, Penn popravdě řečeno nevim ale vim jak ho to brzy přestane bavit,, reknu trochu nervozně protože nevím jestli to co si myslim je pravda. Penn se na mě podívá s malou naději ve tváři. ,, co?,, rekne nedočkavě. ,, nevím jestli je to pravda ale vzrušuje ho když se vzdorujeme, prostě když se bojime,,. Podívá se na mě sklesle. ,, a k čemu nám to bude,,. Smutně odpoví. ,, třeba když si to no neříkám to ráda ale když si to nechame libit tak přestane,,. Penny zvlykla ,, ale já to nezladnu si to nechat líbit,,. ,, to plně chapu jak mě to mohlo napadnout. No nic jdem uklidit a hlavně hledat ten klíč. ,,
Přikývla a pak už jsme si moc ne popovídaly. Sem tam padl nějaký napad ale většinou byly k ničemu na jednu jsem ráda že je tu se mnou Penn i když je to hrozny pocit můj otec bude zneužívat i moji nejlepší kamarádku. Najednou jsem nadzvedla koberec, protože mi tam spadla sponka. Tam byl, byl tam.
(Penn#, May*)
*Penny mám ho. Mám ho.
# co máš?
*Ten klíč mám (hrdinsky se zatvářím až se citim trapně)
# opravdu? (Tváří se tak strašně šťastně).
*jdem ho zkusit.
# dobře seš fakt dobra May
Strčím ho do zámku. Ale kousek t klíče chybí.
* nefunguje to
# jakto?
* kousek tam chybí. Nejde to.
# ty tu máš sponku že?
* no a k čemu nám to teď bude? (Zeptam se nechapavě)
# uvidíme. Podej mi ji i s tím klíčem.
Penny
Ach May. Ty si asi prospala ty skvěle agentky. Řeknu si v duchu. Neváhám obmotam trochu klíč sponkou ať se nevyvlékne. Strčím klíč se sponkou do zámku trochu to tam zakřupe a nakonec se ozve ,,klap,,.
,,zvladla jsem to ,, zkusila jsem za kliku a nešlo to. Byla jsem tak šťastná. Obě dvě jsme šťastný jak blechy. Skáčem tam po posteli, která tam byla. Začala jsem se radovat. Dnes mě neznásilní, dnes určitě ne. Začneme polštářovou bitvu.
Aspoň v něčem byl ten den dobrý.