14 kapitola

139 11 0
                                    

May
Jakmile se proberu je ještě tma. Probere mě hlavně bolest v podbřišku. Vím že se to moc nehodi ale probudim Penn. Jakmile jsem se ji dotkla málem vyskočila z kuže. ,, promiň. ,, řeknu potichu ,, nechtěla jsem tě lehnout. Jen nemůžu usnout a bolí mě cele tělo Prosím můžu se tě držet za ruku? ,, a u toho brečím protože to nevydržím. Je toho na mě hodně moji rodiče umřely kvůli toho parchanta. Teď bych mohla byt doma ve svý posteli s nima. Ráno bych se probrala a všechno by bylo fajn. Ale není. Ja chci mámu i tátu. Chci je mít u sebe. Už nevím proč tu dal být chci za nimi. Ale nejdříve se postarám o to ať se Penn dostane do bezpečí. A pak můžu jít za světlem štěstí. Jo musíme utéct.
Po 5 minutách Penn rozespala střeba to že jsem mluvila na ni ja. ,, to je v pořádku. Jak ti je? Moc mě to mrzí. ,,
,, to je dobrý aspoň mi dá snad chvily pokoj když jsem tam bolavá. Ale dozvěděla jsem se pro mě důležitou ale i smutnou nebo spíš na jednu stranu dobrou na druhou špatnou zprávu. ,,
,, co May copak se stalo?,,
,,víš Penn ten slizoun není můj pravý táta. On zabil mého tátu, protože přišel na jeho obchod s drogami. Můj táta byl spravnej polda. A chtěl ho dostat za mříže. A to ho stálo život. A moje máma umřela kvůli mě abych netrpěla. A stejně trpím. Je to moje chyba. Ach jak ja bych mohla byt s nima. Ale nejsem. ,, objala jsem ji pořádně i když mě to bolelo furt to byla menší bolest než kterou jsem prožívala právě v mém srdci. Nikdy jsem ho neviděla. Nikdy mě nemohl obejmout. Nikdy mě nemohl pohladit po vlasech a říct ty si moje holčička ty to zvládneš. Nemohl prostě nemohl ani mě neviděl. Proč. A moje máma někdo kdo si prožil takové peklo umíral s pocitem že ochrání svoji holčičku. Já je chci zpátky. Proč komu jsem co udělala proč to tomu hajzlovi všechno prošlo pry boží mlýny melou pomalu ale jistě. A nic se nějak ty mlejny zastavily nebo co? Jediné co mě teď utišuje je hlas Penn která mě hladí po vlasech a říka pšššt to bude dobrý. Ale ja vím že nebude. Nikdo ani nic mi je nevrátí chci za nimi a co nejdřív. Pomůžu Penn utéct a zabiji se. Chci za nimi doufám že tam na mě ještě čekají a drží mi palce. Doufám že budou na mě pyšní že jsem to nevzdala hned. ,, Penn musíme utéct a to co nejdříve. ,,
,, a je ti dobře? ,,
,, to už lepší nebude Já chci odsud pryč. ,,
,, dobře mám všechno připravené. ,,
,, vyborně seš fakt dobra. Ale ještě bych se podívala jestli tu nenajdem někde mobil.,,
,, , dobře ještě jsme se nepodivaly do skříní. ,,
,, hej Penn není to nahodou tvůj batoh?,,
,, jo je. Tam mám i mobil bomba,,
,, no mě se to nějak nezdá?,,
,,ale prosimtě nepřemýšlej nad tím a pojď už. ,,
Nechce se mi tomu moc věřit aby tu ten kretén nechal aktovku od Penn. Třeba je jen hloupý a neví že v něm má mobil. Nebo je to past. Ale tak co můžeme stratit. Všechno jde hladce utečem zadním oknem v té tajné mistnosti aby si toho hnned nevšiml. Utíkáme lesem a listím vůbec nevíme kam ale jedno víme sto procentně jistě pryč od tohohle domu. Třeba když pobežíme k silnici tak nás někdo uvidí a zachrání ale ten někdo muže být taky Patrik. Radši bych běžela furt lesem a pak až bude svítat bych šla k cestě. Znám své štěstí. Brzi si toho ten psychpat všimne a bude nás hledat. Ale teď mám hlad a vůbec nejsem moc silná a když říkám že běžíme. Vůbec to není jak normální běh. Spíš jak kdyby zombie utíkaly a u toho jim padaly části těla. (Tím nemyslim doslova že nám upadavaj třeba ruce ale myslím to tim stylem že se nám podlamujou nohy padáme na zem zvedáme se a furt do kola). Na druhou stranu je fakt ten les strašidelný a nikdy nevíte z jaké tmy se co vynoří vždy jsem byla strašný strašpytel ale představa že by se mě kdy měl Patrik dotknout je horší. Všimnu si že Penn kulhá na ten zničeny kotník a tak ji nabydnu ať se na chvíli zastavíme a najime mám hlad. Sníme co Penn vzala ještě jsme trochu nechaly kdyby to trvalo dyl. Ale z ničeho nic slyším asi tak kilometr od nás kroky které se blíží. Myslíte si jak asi mužu slyšet tak daleko ale jelikož je noc a všechno jak kdyby spí ani vítr nefouká a všude je popadané listí tak to by jste nepřeslechly. Hlavně ať to není Patrik. Ale kdo jiný by to byl. Sakra jak nás mohl najít tak rychle já říkala že to nebide jen tak.
Patrik
Jen jsem začal usínat začal mi pípat můj navigátor. Koupil jsem tu blbost na internetu. Pry pro zlobivé kočky co neposlouchají. Da se to do vodítka a vy pak vidíte každý její krok. Samozřejmě že jsem ho nedal do vodítka pro kočku ale do těla té potvory May. Věděl jsem že brzo budou chtít utéct. Tak jsem byl pojištěn a je to tady teď si budu moci vyzkoušet tu svou mučírnu.
Děkuji všem co to čtou moc mě to potěšlo. Už mam 1 K zhnědnutí ja vim není to moc ale za měsíc mi to nepřijde až tak špatný. Takže jsem moc šťastna a proto tu máte za odměnu další díl. :3 ... . Ještě jednou děkuji moc za hvězdy a shlédnutí Děkuji moc. :3

Život jako noční můraHikayelerin yaşadığı yer. Şimdi keşfedin