Strach jménem láska

23. kapitola (69)

Upozornění: V téhle kapitole to nebude zrovna jemný sex, takže čtěte pouze na vlastní nebezpečí :D

Samuel

" Aahh!"
Opět jsem nedokázal zadržet svůj vzdech, když se Alexandrova ruka posouvala po zádech níž. Až teď jsem si uvědomil,  že mám na sobě stále ještě své oblečení. To se ale vzápětí změnilo. Mé kalhoty teď ležely někde na podlaze a pravděpodobně už je nebudu moct nikdy použít. Mé tričko bylo na hrudi roztrhané. Ani jsem nepostřehl, kdy se to stalo. Alexandr sjel rukou na můj zadeček a přes látku trenek přejel přes můj vstup. Christián si mezitím svlékl i své trenky a ano, měl jsem pravdu. Je zatraceně velký! Jednu moji ruku odvázal a položil ji na svého kamaráda.
"Chci, aby ses seznámil s tím,  co tě za chvíli navštíví koťátko."
S velkým strachem jsem se koukal na to monstrum, které jsem teď držel v ruce. Najednou se ke mně Christián naklonil a políbil mě. Bránil jsem se, ale nebylo mi to nic platné. Kousnul mě do spodního rtu, čímž se dožadoval vstupu do mých úst. Ještě chvíli jsem mu v tom bránil, ale nakonec jsem povolil. Jeho jazyk okamžitě vplul dovnitř a prozkoumával každičké místo.
"Ahh!"
Trošku bolestně jsem vzdychl, když Alexandr jedním prstem pronikl do mého zadečku a pomalinku s ním kroužil. Po chvíli přidal i druhý a třetí.
" Ahh!"
Unikl mi další vzdech, když Alexandrovi prsty narazily na ten bod, který mě dostával do kolen. Christián se odtáhl od mých úst a mapoval si cestičku přes moji bradu ke krku, kde se zastavil. Ztuhl jsem, když jsem ucítil, jak se nadechuje mé vůně a slastně nad ní vzdychá. Ještě párkrát přejel přes můj krk jazykem, a pak pokračoval dolů k mé hrudi. Úlevně jsem si oddychl, protože jsem se zatím úspěšně vyhýbal kousnutí. To se však hned změnilo,  když jsem ucítil Christiánovi ostré zuby na mých bradavkách a Alexandrovi na vnitřní straně mého stehna. Celý jsem se rozstřásl, čímž jsem si vysloužil posměšné uchechtnutí. Christián však "naštěstí" zuby schoval a věnoval se mým bradavkám pouze jazykem. Alexandr však své zuby neschoval a přejížděl s nimi po mé noze. Vypískl jsem jako malá holka, když se do mě nekompromisně zakousl a nasál první doušky mé krve. Pokoušel jsem se ho kopnout, ale jaksi se mi to kvůli jeho síle nedařilo. Chvíli na to přišla i druhá bolest. Christián se mi zakousl těsně pod bradavku tak surově, že jsem začal potichu vzlykat.
"Bolí koťátko?"
Výsměšně se mě "zeptal" Christián,  když se ode mě odtáhl, aby se mohl podívat na můj obličej zkroucený do bolestné grimasy.
"Co myslíš ty idi...!"
Nestihl jsem to doříct, protože mi vecpal do úst svůj jazyk, na kterém stále byla má krev. Měl jsem neuvěřitelnou chuť mu ho ukousnout. Najednou se však Christián a zvedl a vyměnil se s Alexandrem. Ucítil jsem prázdnotu v oblasti mého pozadí,  když ze mě Alexandr vytáhl své prsty, kterou však  okamžitě zaplnil Christiánův vztyčený úd. Prudce do mě najel až po kořen. Byla to neuvěřitelná bolest. Nic mě na tohle prostě nemohlo připravit. Zařval jsem a zakousl se do polštáře, který ležel vedle mě. Od bolesti se mi zamlžoval pohled. Nevnímal jsem absolutně nic, jenom ten nepříjemný tlak, který se mi rozléval do celého těla. Christián chvíli setrval, a pak začal prudce přirážet. Své bolestné výkřiky jsem tlumil do polštáře a ruku zatínal do prostěradla. Alexandr se ujal mého kamaráda. Velice krátkými a pomalými tahy přes něj přejížděl a občas s ním zajel do své pusy. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na polohu 69. Jakoby mi četl myšlenky, jakože mi je četl, si Alexandr navedl svůj úd do mé pusy. Strašně jsem ho chtěl do něj kousnout, ale věděl jsem, že kdybych to udělal, nepřežije to ani moje mužství, takže jsem poslušně přes něj přejížděl svým jazykem. Za chvilku jsem ucítil, jak mu v něm začíná škubat a vzápětí se mi vystříkal do pusy.
*Opovaž se to nespolknout.*
Výhružně mi Alexandr zavrčel do hlavy. Poslušně jsem všechno spolykal a sám se připravoval na své vyvrcholení. Alexandr mě však silně chytil u kořene, abych se nemohl udělat a zlomyslně se na mě usmál. Neměl jsem ale čas se tím zabývat, protože jsem cítil, že se i Christián blíží ke svému vrcholu, který přirážel stále rychleji a tvrději a mě to čím dál tím víc bolelo. Alexandr se do mě opět zakousl a sál mi krev. Z posledních sil jsem se pokusil vyškubnout z jejich sevření, než jsem upadl do sladkého bezvědomí.

Alexandr

Jeho krev je úžasná. Hladově jsem ji sál a nemohl přestat. Až když jsem ucítil, že tělo pode mnou ochablo, přestal jsem. Naštěstí jenom omdlel. Můj bratr se do něj udělal a hlasitým výkřikem a dopadl vedle něj na postel.
" Unavený? "
Zeptal jsem se s úšklebkem a zvedl se z postele.
"Já? Kdyby neomdlel, mohli jsme si dát druhé kolo."
Mrkl na mě a usmál se tím svým úchylným úsměvem.
"Ty jsi vážně hroznej úchyl."
" To jsem se naučil od tebe."
Zasmáli jsme se. Christián se zvedl z postele a se spokojeným výrazem odešel pryč. Ještě chvíli jsem stál v pokoji a sledoval Samiho, jak si spokojeně spinká.
"Jen spi dokud můžeš, protože až se probudíš..."
Větu jsem nechal vyznít do ztracena a odešel.

A je to tu! KONEC! No konec... chystám 2. díl,  který bude o Samuelovi  a Chrůďovi po tom co... ale víte co? Nechte se překvapit ;) Mmch, když tuhle kapitolu přidávám, tak mám momentálně 569 votů... náhoda? Nemyslím si :D
Každopádně děkuji, že jste tu se mnou vydrželi a četli jste a hlasovali pro tuhle storku. Těším se na vás u 2. dílu :)
Vaše Vinin5