Nekonečná cesta/ Petr Lexa

Část 70- Nákupy

S Lidkou jsme čekali před obchodem, když jsem uviděla naše auto.
"Už jedou," řekla jsem jí.
"Ahooj," řekli kluci když jsme otevřeli auto.
"Ahoj, my si to dáme do kufru," řekl Lidka.
"Ahojda," řekla jsem.
"Jojo, ještě že máme velký kufr co?" zeptal se Petr, který nám kufr otevíral.
"Jo, to máš pravdu," řekla jsem.
Naložili jsme věci a šli si sednout.
Já s Petrem jsme seděli vepředu a kluci s Lidkou vzadu.
"Jedeme do toho supermarketu?" zeptala jsem se Petra.
"Jojo, my si potřebujeme nakoupit, ještě, ehm... něco do ochutnávky," řekl Honza.
Otočila jsem se na něj a on se přiblble zazubil.
"Jo, je mi to jasný," řekla jsem se smíchem.

Zastavili jsme u supermarketu a my s Petrem jsme jeli nakoupit potraviny potřebný k přežití a kluci s Lidkou šli pro nějaký ty sladkosti a hnusy.
"Počítám, že sladkostí poveze Honza domů nejméně kufr," řekla jsem Petrovi.
"Jojo, tím si mě přivedla na téma, že budu muset už 5. v sobotu odletět, abych všechno zařídil a tak, poletíš taky?" zeptal se.
"Já asi přiletím až se Zoe, nevadí ti to?" zeptala jsem se.
"Vůbec ne," odpověděl s úsměvem.
"Dobře, a ne budeš potřebovat pomoc se zařizováním?" zeptala jsem se.
"Ne, to zvládnu, akorát mi musíš sepsat koho mám pozvat," řekl.
"Jojo, budeš alespoň někdy na skype?" zeptala jsem se.
"Samozřejmě," řekl a dal mi pusu do vlasů.
"Zeptám se ostatních jestli poletí s tebou nebi tu zůstanou," řekla jsem a vydala se za ostatními, protože byli asi 3 metry od nás.
"Hele lidičky, Petr bude 5. v sobotu odlétat a já až někdy 12. nebo 13. tak kdy budete chtít letět?" zeptala jsem se.
"No já bych asi letěl 5.," řekl Honza.
"Já taky," řekla Lidka.
"Mě je to jedno," řekl Denis a rozhodil rukama.
"No tak vy teda poletíte s Petrem? A ty Denisi tady zůstaneš s námi a pomůžeš nám sbalit a tak, ok?" zeptala jsem se.
"Ok," řekl Denis, Honza i Lidka.
S těmito informacemi jsme se vydala zpět za Petrem.
"Tak Lidka s Honzou poletí s tebou a Denis tu zůstane, tak když tak potom zařiď letenky," řekla jsme a chytla ho za ruku.

Už jdeme s taškami do auta a neseme nákup.
Máme toho opravdu dost.
Je něco kolem 18:00.
Já půjdu spát až někdy v 1:00, protože budu muset zavolat tomu Markusovi a je tu rozdíl 9 hodin, tak abych ho nevzbudila.

"Nepůjdeme dneska někam?" zeptal se Denis.
"Mohli bychom, představila bych Vám svoje kamarády odsud, dlouho jsem je neviděla," řekla jsem.
(Anooo, vím, o těch jsem Vám neřekla :D)
"Ty tu máš i přátele?" zeptala se Lidka.
"No jasně, kormě Zoe a Joeyho tu je ještě Dave, Christin a Luke," řekla jsem se smíchem.
"Já asi budu muset začít žárlit," řekl Petr se smíchem.
"Neboj se, nemusíš," řekla jsem a mrkla na něj.
"Já vím," řekl a ovinul ruce kolem mého pasu.

Zavolala jsem Davovi, Lukovi a Christine (nejsem si jistá skloňováním) ať přijdou k nám.
Nakonec jsme se dohodli, že doma toho máme dost, tak, že přijdou.
Přijde i Zoe a Joe.

"Zvonek, jdu tam," řekla jsem když jsem uslyšela zazvonení.
Poslala jsem jim adresu, aby sem přišli.
Otevřela jsem dveře a tam stála celá trojice.
"Ahoooj," řekla jsem a postupně je objala.
"Ahoj Alexo, tebe jsme dlouho neviděli," řekli.
Pozvala jsem je dál.
"Mám tu pár přátel a přítele z Česka tak Váš představím," řekla jsem.
"Počkat, co Petr?" zeptala se tiše Christin, ona to věděla, věřila jsem jí.
Neodpověděla jsem jí a šla dál.
"Ahoj," pozdravili se všichni navzájem.
"Takže tohle je Dave, Luke a Christin," ukázala jsem na ně popořadě.
"A tohle je Denis, Honza, Lidka a můj přítel Petr," řekla jsem a došla k němu.
"Těší mě," řekl Petr a ostatní to tak nějak zopakovali.
"Tak co? Dáme něco ostřejšího?" zeptala jsem se.
"Jasně, rádi," řekl kluci.
Nechala jsem je tam ať se seznámí.
Šla jsem do kuchyně s Christin v patách.
Chtěla vědět podrobnosti.
Tak nějak jsem jí vše řekla a vydala se s ní do obýváku, kde už se usadila.
V kuchyni jsem vzala nějaké jídlo (brambůrky,...) a pití a donesla jim to..
Bavili se spolu a smáli se, byla jsem ráda, že se i za tu chvilku začali bavit.

Byla jsem unavená tak jsem šla nahoru.
Chtěla jsem být chvíli sama.
To jsem Vám asi taky neřekla,  ale pořídila jsem si klávesy, Petr o nich ani neví.
Umím hrát, což asi taky nevíte. (už fakt po těch 70 dílech nevím :D)
Vyndala jsem si je a zasedla k nim, dala jsem si je před postel.
Dala jsem je trošku tišeji a přemítala si v hlavě songy.
Umím jích pár nazpaměť.
Rozhodla jsem se zavzpomínat si a tak jsem začala hrát Katarzi.

Vydávala jsem celkem příjemný tóny, jak hlas tak na klávesy.
Dlouho jsem nehrála.

"Pod prachem a rzí,
najdu klíč ke katarzím.

Najdu klíč ke katarzím
Najdu klíč ke katarzím
Najdu klíč ke katarzím
Najdu klíč ke katarzím"

Když jsem tohle dozpívala a nechala dohrát tóńy, ozval se potlesk.
Stáli tam úplně všichni.
"Prosím, přeložíte nám to, je to super," zeptal se Luke.
"Petře? Co kdyby jsme to přeložili a zazpívali?" zeptala jsem se.
"Můžeme to zkusit improvizovat, nedokážu si představit jak to bude vypadat," řekl a uchechtl se.
Poslali jsme je tedy dolů a začali překládat text, většinou z hlavy, ale i trošku pomocí slovníku nebo nějakého překladače.
...
"Myslím, že to máme," řekl Petr.
"Jo," řekla jsem.
"Budu hrát a budeme se to snažit vezpívat do toho, jako originál" řekl.
"Ok," řekla jsem.

Zavolali jsme ostatní nahoru.
"Je to trošku improvizace, takže..." řekla jsem a zasmála se.
"Prooosím, už nám to zahrajte," řekl Dave nedočkavě.
Začalo jsme zpívat.
Musím uznat, že se nám to do tónů krásně vešlo, nebylo to nejlepší, ale na to, že je to premiéra úplně super.
Tóny do ztracena.
"To bylo skvělý," řekla Christin.
"Jo, přesně tak," řekl Luke a Dave.
Všichni tleskali, my jsme vstali a uklonili se jako nějaké hvězdy.

"Čí je to text?" zeptala se Christin.
Ukázala jsem na Petra, a ten řekl:
"No, ehm... Já jsem zpěvák, jsem docela v populární skupině v ČR. Jmenujeme se Slza v překladu Tear (je víc překladů ;) )" řekl.
"Wooow, tak to je super," řekl Luke.
Petr se usmál.
"Tak lidi, jdeme to dolů rozjeeet," řekl Joe
Všichni jsme se vydali dolů.

Uteklo to docela rychle, už je půlnoc.

Zapla jsem na youtube Just Dance a začala jsem s Christin tancovat.
Byla to zábava.
Už jsem byla vcelku unavená, ale stejně jsem tancovala dál.
...
Už je 1:30.
Dave, Luke, Christin, Joe a Zoe odcházejí.
Já jsem vzala telefon a šla nahoru.
Musím zavolat tomu Markusovi.
...
"Tuuut...Tuuuut...Tuuuut..."
"Ahoj Alexo? Nejsi náhodou v Americe?"
"No ahoooj Marku, volám kvůli tomu CineTube. Zúčastním se v těch dnech jak jsme se domlouvali, ale chtěla jsem se zeptat, jestli bych mohla s sebou někoho vzít," řekla jsem a uchechtla se.
"No jasně, a kdo to bude? Smím li se zeptat," řekl.
"No víš, bude to hodně vzácná návštěva," řekla jsem.
"No povídej, jsem jedno ucho," řekl.
"Co takhle kdyby na akci CineTube zavítala třeba Zoe? Hm?" zeptala jsem se.
"Zoe? Kdo to je?" zeptal se.
Jasně, on jí zná spíš pod Zoella.
"No přeco Zoe Sugg aka Zoella," řekla jsem se smíchem.
"Nekecej, děláš si srandu? To bude určitě super," řekl.
"Ona se taky strašně těší, ale mám ještě jednu prosbičku," řekla jsem.
"Ano, poslouchám," řekl.
"Noo, vlastně 2," řekla jsem a dodala:
"Jestli bych se s tebou jeden den před CineTube mohla sejít kvůli videím. Zoe by to chtěla vidět, ale nerozumí tomu, takže bych jí je pustila a přeložila jí to, udělala bych jí zvlášť s titulky, jooo a ještě aby si to neříkal fanouškům ani youtuberům, bude to překvapení," řekla jsem.
"Jasně, ani s jedním nemám problém," řekl.

Potom jsme si ještě chvíli povídali a rozloučili se.
Myslím, že to bude super...


Ahooj!
Dneska je tady díl, který má přesně 2000 slov!
Je to jako poděkování za 10K přečtení :)
Je to bomba, nečekala jsem to!
Díky, moc!
Snad se Vám díl alespoň trochu líbil :)

Budu ráda za votes a komenty :)
Mějte se, smějte se a čau :)