30.kapitola/Konec

334 30 22
                                    

O přesnejch šest měsíců později/Lyn-z porodila
Gerard
,,Vy jste Frank Iero a Gerard Way?" Přeměří si nás doktor. Oba kývneme a Frankovi se na tváři usadí roztomilý úsměv. ,,Slečna Ballato je v pokoji. Porod proběhl bez problémů ale- No vše vám řekne ona sama. Hodně štěstí." Smutně na nás koukne. Vymněníme si s Frankem nechápavé pohledy a pak se vydáme do pokoje číslo 13. Otevřem dveře a pohled mi spočine na dítěti v náruči Lyn-z. Dělá na něj různé obličeje a něco mu říká. Frank pustí mojí ruku za kterou mě celou dobu držel a rozběhl se k Lyn-z a dítěti. Obejme jí. ,,Holka nebo kluk?" Zeptám se pohotově a posadím se na druhou stranu. ,,Holka." Zazubí se na nás oba. ,,Chcete si jí pochovat?" Podívá se a mě. Začnu pohotově kývat hlavou. Frank se začne hihňat. Lyn-z se na mě jen usměje a podá mi jí. Okamžitě začnu zkoumat její obličej. Ona na mě kouká zelenýma očima a snaží se ke mě natáhnout ručičku. Zaculím se na tu malou tvářičku která pomalu zavírá očka. ,,Jak se jmenuje?" Zeptám se a fascinovaně koukám na miminko které právě zavřelo očka a začalo oddychovat. ,,Bandit." Ozve se Frank. Zvednu svůj pohled od Bandit a kouknu na Franka. ,,Bandit? To jméno je moje oblíbené." Zadívám se divně na Franka a na Lyn-z oba mají takový úšklebek typu. Jsme jasnovědci. ,,No to je tajemství." Zaculí se na mě a natáhne se pro Bandit. Předám mu jí i když né moc nadšenej. ,,Za pět minut mi jí vrať." Našpulim rty. Frank přikývne a uchechtne se. Vzpomenu si na proslov doktora a pohled přesunu na Lyn-z. Smutně se usmívá. ,,Lyn-z doktor říkal že sice porod proběhl bez problémů ale něco ještě. To nám ale neřekl." Lyn-z se na mě podívá a její smutný úsměv se vypaří. Místo toho se jí na tváři objevil zkroušený výraz. ,,Vysvětlím to šetrně..Nechci aby o mě Bandit vůbec věděla..nebo tak..Takže jsem tě Gerarde napsala jako otce a Franka jako matku." Zachichotá se když zmíní Franka jako matku. ,,No a já pro ní budu buď mrtvá a nebo vůbec neexistuji dobře?" Zasměje se nenuceně a z oka jí vyteče neposlušná slza. Zaraženě se na ní podívám. ,,Eh..Co? Dyť je to tvoje dítě máš právo ho vídat." Zaskočený Frank ztuhne a kouká na ní nechápavým pohledem. ,,Odjedu tady odsud a nevrátím se. Už to mám vše zařízené. Promiň Franku ale budeme si třeba volat." Pohladí ho po rameni. Usměje se na ní nenuceným úsměvem. Bandit mezitím začne brečet. Frank se jí snaží uklidnit. ,,Že by si se bála těch tetování?" Zaculí se na ní Frank a ukáže na svoji potetovanou ruku. Bandit ho rychlím pohybem chytne za prst a okouzleně si prohlíží tetování. ,,Takže se ti líbí! Bandit neboj ty tu budeš taky." Dá jí malinkatý polibek na čelo a utře jí zbytky po slzách. ,,Bude z tebe skvělej rodič Franku." Zachechtá se Lyn-z a natáhne se pro Bandit. ,,Už za dva dny si jí budete moct vzít." Frank šťastně vypískne a obejme jí. ,,Děkuju ti tak moc!" Odtáhne se od ní. Lyn-z položí Bandit do postýlky a podá nám obálku. ,,Pokud jí řeknete že jsem umřela tak jí dejte tenhle dopis." Oba přikývnem a rozločíme se s ní. Oba vycházíme z nemocnice s napůl šťastným a napůl nešťastným obličejem. tři dny a Bandit bude naše. Nastoupíme do auta před nemocnicí a vyjedeme k domu. Frank sedí a kouká dozadu na dětskou auto sedačku a usmívá se. ,,Tam bude sedět naše dítě." Položí mi ruku na ruku. Dojedeme před dům a vystoupíme. Dojdeme do domu a Frank se rozběhne za Daisy která nás na přivítanou začne olizovat. ,,Daisy budeme tu mít miminko." Zacukruje na ní Frank. Jo budeme povzdychnu si a prhrábnu vlasy. Jak to ale budeme zvládat to nevim. 
O 3 dny později
Znova jsme v tom pokoji. Lyn-z nikde. Jen vzkaz a malá Bandit v postýlce. Přečtu si vzkaz který je promáčený slzami. Promiňte ale já už tu nemohla být. Hodně štěstí-Lyn-z.  Smutně papír roztrhám a hodím do koše. Frank mezitím zvedá malou Bandit. Otevřou se dveře a do nich vyjde doktor. ,,Jak jistě víte slečna Ballato odešla a řekla aby jsme se na chvilku postarali tady o Bandit než přijdete. Takže když už jste tady tak tady máte její rodný list, kartičku pojišťovny a očkovací průkaz. Abych nezapoměl s Bandit budete muset dojít dvakrát do měsíce k doktoru. To je vše. Naschledanou." Potřese si s námi doktor po té co mi do rukou vrazí tyhle ty sračičky. Pak odchází. Bandit se vzbudí a začne brečet. Frank jí dá flašku s mlíkem. Bandit to začne chlemtat a mi mezitím vycházím z pokoje. Všichni na nás divně koukají. Já se jim nedivim. Dva chlapy odvážející si dítě které si právě ukrklo. Vyjdeme z nemocnice s veselými tvářemi. Bandit začne vesele pištět. ,,Budu vzádu s Banidt." Zakření se na mě. Přikývnu a otevřu zadní dveře nechám Franka s Bandit nastoupit a zavřu za nima. Sám si nastoupím na místo řidiče. Nastartuju a vyjedeme. Frank si povídá s Bandit. Teda spíš on mluví a ona ho tahá za vlasy které si odmítá ostříhat. ,,Bandit ty budeš jednou jako maminka." Pohladí jí Frank po tvářičce. Vidím to protože koukám do zpětného zrcátka. ,,Tohle je tvůj nový domov Bandit." Začne Frank a přitom ťuká do skla. Jsme před barákem. Vypnu motor a celým tělem se otočím do zádu. Bandit se kouká na dům. ,,Líbí se ti?" Usměju se. Bandit otočí svoji hlavičku na mě a začne natahovat ručičky. Zaculím se na ní, odepnu si pás a vyjdu z auta. Zabouchnu svoje dveře a v zápětí otevřu ty zadní. a odpásám Bandit. Kouknu na Franka který spí. ,,Vidíš Bandit. Během pěti minut usnul." Zacukruju na ní. Začne jí téct slina a dopadne na moje triko kde se začne tvořit flek. ,,Fuj." Zkřivým obličej. Frank sebou trhne. Koukne na mě jak držím Bandit a pak na flek na triku. ,,Musíš vždycky slintat když mě vidíš jak spim?" Zeptá se se smíchem a vystoupí z auta. Zavře dveře a čorkne mi Bandit. ,,Já slintal nad vzpomínkou na náš včerejší sex." Zkousnu si ret. Frank se na mě podívá s úšklebkem. Si můžem zase zopakovat ne?"  Otevře dveře a nadzvedne Bandit. ,,Je tu dítě." Seberu mu Bandit a odcházím s ní do jejího pokojíku. Frank do ruky chňapne Daisy a jde za náma. ,,Táta ti ukáže pejska." Usměju se na ní. Bandit steče zase slina kterou otřu. Vjdeme do pokojíku ve kterém jsem já nebyl. Je růžovo modrý. Jsou tu všude vylepení motýlci a na stěně vysí jedna velká fotka kde jsem já jak si chovám Bandit poprvé. ,,Kdes to vyfotil a jak si to zvládnul tak rychle zarámovat?" Podívám se na Franka který se přibližuje víc ke mě. ,,Tajemství." Zaculí se a políbí mě. Vezme od demě spící Bandit a položí jí do postýlky. Pak přejde ke mě a odtáhne mě do ložnice. ,,Miluju tě." Políbí mě. ,,Já tě taky miluju ani nevíš jak moc." políbím ho na zpátek. ,,Ani né rok jsme spolu a já už s tebou mam dítě, dům a psa." Zasměju se. ,,No počkej za dva roky to spolu budeme mít hrad." Usměje se na mě. Bože děkuju ti za něho. Bez něj bych tu asi vážně nebyl.
Ahojte lidi tohle je konec!
Takovej spíš víc otevřenej.
Udělám ještě Epilog a takový hromadný poděkování které jestli nebudete chtít tak ho nečtěte. 
No tak doufám že se vám příběh líbil, zasmáli jste se třeba u něj a tak dále.
Tak pic
Váš Satan



You make my heart smile/Frerard//DokončenoWhere stories live. Discover now