26.kapitola

371 31 12
                                    

Gerard

Celý týden se za mnou Frank nezastavil. Nechápal jsem. Neodpovídal ani na moje zprávy a hovory vytípával. Měl jsem strach a tak jsem se rozhodl za ním dnes zajet. Byl deštivý pátek. Déšť byl dost nepříjemný a snižoval viditelnost i přes to že jsem měl stěrače zapnutý. Cestu k Frankovi jsem za půl hodiny dal sice s komplikacemi ale dal. Teď stojím před domem a zvoním. Moknu ale neřeším to. Hlavní bod jsou dveře které se právě otevřeli. ,,Přejete si?" Ve dveřích se oběvil postarší muž který měl stejný obličej jako můj Frank. ,,Ehm..Je doma Frank?" Zeptám se nejistě a prohrábnu si své už mokré vlasy. Muž najednou jako by mu něco blesklo hlavou se na mě pousmál. ,,Vy jste Gerard že?" Jen kývnu muž mě pozve dál. ,,Jsem Bob. Frankovo otec. Frankie je na hoře." Ukáže na dveře u konce schodiště. ,,Rád vás poznávám a děkuju." Potřesu si s ním rukou a vycházím schody. Zaklepu na dveře. ,,Tati jdi pryč." Vzlykne moje štěstí. Na nic nečekám a otevřu dveře. Frank leží zachumlaný v peřinách a po tvářich mu tečou slzy. Setře si je a podívá se mím směrem. Moc dlouho jeho tváře suché nezůstanou protože když se podívá na mě začnou mu slzy téct na novo. Rozběhnu se k němu. ,,Co se děje Frankie?" Zeptám se a snažím se ho vtáhnout do obětí. On mě ale odstrčí. ,,N-n-nech..m-mě.. být!" Zavzlyká a odtáhne se ode mě na druhou stranu. Povzdychnu si a sednu na jeho postel. Ruku mu položím na rameno. Franka moje gesto rozplakalo asi víc. ,,Frankie..Řekni mi co se stalo.." Zakňučím zoufale. Frank se na mě otočí a taky si sedne. ,,Já..Byla tady ta tvoje sekretářka..ta Lyn-z a-a prý jste spolu spali a ona s-s tebou jako je či co..Vyhrožovala mi že když ti budu volat, psát a nebo za tebou přijdu..tak zařídí to aby si mě nenáviděl..poslech jsem jí! Já tě kurva miluju a-.!" Hystericky pláče a tiskne k sobě deku. ,,Píča!" Ulevím si. ,,Ser na ní! Jenom si to vymyslela! Frankie já tě miluju a nespali jsme spolu! Dyť je to holka! Fuj!" Zaječel jsem. Frank se i přes závoj slz usmál. ,,Takže-" nestačí se ani zeptat. ,,Ne nespali." Usměju se na něj. Frankovi ale jeho úsměv spadne. Místo něj ho nahradí zničující pohled se slzami. ,,Mám strach." Zafňuká a sklopí pohled. ,,Z čeho? Nemáš proč." Frank se poušklíbne. Vezmu do dlaní jeho zápěstí. I přes jeho tričko s dlouhým rukávem cítím jizvy. ,,Jsem tu s tebou." Zašeptám mu. ,,Ale nebudeš tu pořád." S touhle větou si povytáhne rukávy. Po jeho zápěstí se táhne cestička jizev. Všimnu si i zaschlé krve na některých z nich. ,,Franku! Už nikdy tohle nedělej." Po tváři mi steče slza a dopadne na Frankovo zápěstí. Frank mě obejme. ,,Nemůžu ti tohle slíbit." Zašeptá mi do ucha a otře se nosem o můj krk. ,,Už asi pojedu." Zamumlám sklesle z nadějí že Frank pojede se mnou. ,,Dobře.." povzdychne si. Kouknu na něj smutným pohledem. ,,Nechceš jet se mnou Frankie?" S nadějí v očích se zeptám. Frank se ušklíbne. ,,Běž se zeptat mího táty. Bude asi v obýváku." Zachichotá se. Polekaně se na něj podívám ale zvednu se. Kývnu na něj a odcházím. Seběhnu schody a zajdu do jejich obýváku kde sedí Frankovo táta. ,,Ehm..pane Iero." Upozorním na sebe. Frankovo táta přesměruje pozornost na mě. Kývnutím mě vyzve abych mluvil když na něm zůstanu vyset nervozním pohledem. ,,Eh..No..mohl by..Frank jet se mnou?" Poškrábu se na zátylku. On se usměje. ,,Pokud bude chtít tak s tím nemám problém." Jeho úsměv je čím dál větší. ,,Děkuju pane Iero." Pousměju se na něj. ,,Jsem Bob.." připomene mi. Jen kývnu a pak vybíhám rychle schody nahorů. ,,Zabal si na výkend." Skočím k němu do postele a obejmu ho. ,,Chtěl bych ale držíš mě." Zabručí Frank. Pustím ho a skopnu z postele. On zamumlá nějaké nadávky a zvedne se. Já se mezitím zachumlám do jeho přikrývek. Je z nich cítit Frankovo vůně. ,,Už mám zbaleno." Zatřese se mnou. Vyskočím rychle z jeho postele. ,,Jedem?" Zeptám se. ,,Jasně že jo." Usměje se a odchází. Já ho jen následuju. Frank rychle zaběhne do jejich obýváku a ja si mezitím nazuju boty v chodbě. Po chvilce přijde i Frank. Nazuje si boty a oba vycházíme ven. Už neprší takže můj strach z jízdy není zak velký. Hodíme Frankovo tašku do kufru a vyjíždíme k bytu. Jsme tam celkem rychle. Vytáhnem tašku a vykonáme rutinu chození a jízda výtahem. Když se ocitnem v bytě tak Franka přitisknu na dveře. ,,Minule si mi slíbil víc kol a já chci právě teď to druhý." Nadrženě se ušklíbnu a vysadím Franka. Ten mi obmotá nohy kolem boků. ,,Sliby se maj plnit že?" Ušklíbne se. ,,Jo maj a proto si tě vezmu ať chceš nebo ne." A stímhle ho políbím.
Ahoj lidi!
Dneska jsem měla špatnej den a podepsalo se to na příběhu.
A rozhodla jsem se..Tenhle příběh skončí 30.kapitolou.. Už to nemá děj a já začnu rozepisovat ten novej příběh..
A zejtra napíšu páření a vydam ho až v neděli protože bagr.
Doufám že se díl líbil
Tak pic
Váš Satan
P.S. neni někdo kdo by zlepšil náladu?

You make my heart smile/Frerard//DokončenoWhere stories live. Discover now