You make my heart smile/Frerard//Dokončeno

18.kapitola

Gerard

Frank se brzo ráno probudil s tím že musí jít. Nechtěl jsem aby šel ale nemělo cenu ho přemlouvat. Když teda Frank odešel moje nálada se zhoršila a já začal myslet na Mikeyho. Při pomyšlení na jeho pohřeb jsem se svezl po zdi a začal vzlykat. Najednou jsem slyšel kolem sebe hlas. Říkal: Postav se na nohy a žij nemůžeš jen tak brečet nad rozlitým mlíkem. Utřel jsem svoje slzy a kouknul se před sebe. Asi jsem se zbláznil! Nikdo tu není! ,,Jsou to jenom halucinace,Jen zkurvené halucinace." opakoval jsem si. Mezitím jsem došel do pracovny a vytáhnul ze skříně jednu Skotskou. Neřešil jsem skleničky a napil se přímo z láhve. Najednou se předemnou objevil Mikey a sputně zakroutil hlavou. Asi mi vypadli oči z důlků. Chtěl jsem jít k němu a obejmout ho ale zmizel. Skotskou jsem do poloviny vypil a pak jí odložil. Kolem mě jsem slyšel tiché hlasy. Nebylo rozpoznatelné co říkali. Došel jsem do ložnice. Složil jsem se na postel a snažil se zaposlouchat do hlasů ale nešlo to. Jejich mumlání bylo tak tiché že bylo sotva rozpoznatelné jedno slovo. Chňapl jsem po mobil. Vytočil jsem číslo na jedinou záchranu. Na Franka. Držel jsem mobil křečovitě a poslouchal vyzvánění. Po chvilce jsem to chtěl vzdát. Jenže Frank to zvednul. ,,Gee? Co se děje?" Zeptal se pohotově. Já neodpověděl. Co jsem měl říct? A tak jsem se zmohl jen na trhaný nádech a vzlyknutí. ,,Gerarde?" Ozvalo se znova z telefonu. ,,Franku. Já-" Nedopověděl jsem to a začal brečet. ,,Sakra! Gee co se děje?" Zněl vystrašeně a smutně. ,,Slyším hlasy a-a-a já to nezvládam! Zejtra je ten pohřeb. Já-á prostě nedávám to." Vydechl jsem a rozbrečel se na novo. ,,Gee. Uklidni se. Vše bude v pohodě. Na pohřeb půjdu s tebou dobře? Hlavně nic nedělej. Víš co? Já jdu zachvilku na terapii. Takže se pak po terapii za tebou zajdu okay?" Řekl vystresovaně. ,,Jdi si nachvilku lehnout já musim jít tak zatím." Trhaně jsem se nadechl ,,Zatím ahoj." Už jsem chtěl vypnout hovor ale uslyšel jsem Frankovo hlas. ,,Mam tě rád." a pak zavěsil. Musel jsem se pousmát. Mám tě rád. Větu jsem si opakoval do kola a stím jsem se dokolébal ke spánku.

Večer

Nakonec jsem se vzbudil během dvou hodin. Zůstal jsem u televize. Kde jsem do teď. Čekám na Franka. Nejednou někdo začal zvonit. Kulhavým krokem jsem došel ke dveřím které jsem otevřel. Na prahu stál Frank a když mě viděl tak se ke mě přitiskl a začal pofňukávat ,,Byl jsem z tebe upně v hajzl! Bál jsem se o tebe! Sakra tohle už nikdy nedělej!" Řekl přidušeně. Objal jsem ho taky a nasál jeho osobní vůni. ,,Promiň Frankie ale já to opravdu nezvládam. Když si odešel složil jsem se a-" Nedořekl jsem to protože Frank mě popostrčil,nohou zavřel dveře a vrhl se na mé rty. V polibku byla cítit slaná chuť protože jsme oba brečeli ale byl to nejkrásnější polibek za náš takzvaný 'Vztah'.
Ahoj Nový díl jééé!
Zejtra má Frank narozeniny!!:33
No nic doufám že se díl líbil a zase příště!
Vaš Satan!
P.S. Zná někdo Adele?
P.P. Jediná dobrá popová zpěvačka