You make my heart smile/Frerard//Dokončeno

19.kapitola

Gerard

V noci jsem se probudil vedle Franka na gauči. Museli jsme usnout při filmu protože televize běžela. Vypnul jsem jí a posadil se. Dnes je ten den kdy budu muset nechat zahrabat jediného bratra a kamaráda v jednom pod zem. Je to nespravedliví. Život je kurva nespravidlevej! Měl jsem to být já! Problémový Gerard a né nevinný Mikey. Rozbrečel jsem se. Zase. Ukazuju tak tím svoji slabost. Mikey to vždy bral jako vypouštědlo emocí a tak se vždy jedenkrát za týden rozbrečel. Pak se do toho smál a nakonec se vždycky tak nasral že lítal i mámin oblíbený porcelán. ,,Mmm..Ja mam hlad." Ozvalo se vedle mě. Pootočil jsem hlavu a všiml si Franka jak oddechuje a do toho mumlá že by si dal čokoládu. Se slzamy jsem pozoroval jeho bezstarostný spánek. Nechybělo mu nic. Poušklíbl jsem se a chtěl vstát. Frank mě ale nohama chytnul a strhnul mě zpátky. ,,Nikam nejdeš!" Poručil a natáhl ruce. Objal jsem ho tedy a pak se znovu rozvzlykal. Frank nic neříkal a jen mě hladil po lopatkách. ,,Já to nezvládám. Nejde to." Zašeptám. Frank zvedne moje tváře a setře mi z nich slzy. ,,Ten pocit znám." Zašklebí se. Trhaně se nadechnu a podívám se na hodiny. Je půl šestý ráno. Za skoro čtyři hodiny. ,,Půjdu se osprchovat." Řeknu bez hlasně a postavím se na rozklepané nohy. Frank se postaví taky a chytne mě okolo pasu. Zaboří svojí hlavu do mého krku kde mi věnuje jeden z polibků. Moje oči se plní zase slzamy když koukám na stěnu kde mám fotky s Mikeym. Frank si toho všimne a tak se odtáhne, chytí mě za ruku a táhne do koupelny. Jeho pohyby mě omámily na tolik že jsem si ani nevšimnul že napouští vanu. ,,Gerarde?" Zatřese se mnou. ,,No? Promiň zamyslel jsem se." Vydechnu. ,,Ehm..Já pudu a ty se mezití teda umyj." A s touhle větou odchází. ,,Nikam nejdeš." Dupnu si a svým tělem mu zaterasým dveře. ,,Do vany jdeš semnou. Já mám strach že si něco udělám." Zamumlám se značným smutkem v hlase. Frank jen kývne a přetáhne si triko přes hlavu. Nechápu jak jsem se během ani né měsíce zamiloval do kluka se kterým mám naději začìt novou kapitolu života. Jak furt přemýšlím tak si ani nevšimnu toho že Frank už je ve vaně. Proberu se a vysleču ze sebe triko a boxerky. Jediný oděv. Vlezu si k němu ze zádu a opřu si bradu o jeho rameno. Zavřu oči. Nervozita odpadla a já se cítím líp. Ve vaně strávýme docela dost času protože voda začala být studená, mě se objevily varhánky na prstech a z okna začali prosvítat paprsky podzimního slunce. ,,Už by jsme měli vylézt pokud to chcem stihnout." Zamumlám zklesel. Frank sebou trhne a pak se mi podívá do očí. Jemně mě pohladí po tváři na které mám strniště a políbí mě. Opětuju mu polibek. Pak se ode mě odtáhne a vstává z vany. Celou dobu hypnotizuju jeho zadek. Když má na sobě boxerky tak přestanu a vylezu taky. Okolo pasu si obmotám ručník a jdu do ložnice. Vytáhnu si čisté boxerky a můj úhlově černý oblek. Obléknu se. Mezitím co zápasím s kravatou přijde Frank. ,,Chceš jí uvázat?" Jen pokývám hlavou. Frank ke mě přijde blíž. Vezme do ruky kravatu a chvilku jí žmoulá v ruce a po chvilce jí začne uvazovat. Významě se podívá na své dílo. ,,Děkuju" a podívám se na sebe do zrcadla. Hodiny ukazují devět hodin ráno. Frank nemá oblek a tak mu navrhnu zajet k němu domů. Jen přikývne. Vydáme se tedy ke dveřím. Nasadím si černé lakýry a vezmu si kabát s černou šálou. Vyjdeme a já zamknu. Poté se opakuje stejný proces jako vždy s vyjímkou toho že po tom co vyjdem ven nasedáme do auta. Frank mi nadiktuje adresu. Přikývnu, zapnu se a nastartuju. Vyjedem směrem na nemicnici kterou přejedem. Když se na nemocnici podívám mísí se ve mě radost a smutek. Frank pozná co se děje proto položí svoji ruku na tu mou která drží řadicí páku. ,,Tady zaboč do prava." Řekne mi když se za nemocnicí objeví křižovatka. Jemně přikývnu a zatočím. Vjíždíme do poměrně klidné ulice. Je tu spoustu barevných domů. ,,Který je ten tvůj?" Zeptám se. Frank ukáže na dům pár metrů od nás. Zkoumavě se na něj podívám. Zaparkuju těsně před barákem. Vystupuju a společně s Frankem se vydáme do domu. Koukám kolem sebe. Frank mě ale chytne a rychle zatáhne do jednoho z pokojů. ,,Moje království vydechne. Porozhlédnu se a musím se pousmát. Frank má pokoj polepený plakáty a fotkami, na stole má spoustu časopisů a tužel s papíry. Jeho postel je u okna a je na ní moje triko. ,,Jakto že máš moje triko?" Zeptám se Franka který si ze skříně vtáhl černé kalhoty s černou košilí. Podívá se na mě a zčervená. ,,No já- jak si mi pučoval to oblečení tak jsem si to triko nechal." Otočí se zády ke mě a začne se převlíkat. ,,Aha." Řeknu dosti zaraženě a sleduju ho jak si zapíná poslední knoflíčky, pak přes sebe přehodí křivák a otočí se na mě. Já jen sedím a jako debil na něj koukám. ,,Tak už pujdem." Odkašlá si a vychází z pokoje. Nasleduju ho až do auta. ,,V pohodě?" Zeptá se. Ne Franku není to v pohodě! ,,Jo v pohodě."
Ahoj!
Dneska jsou to teda ty tři roky co svět opustila hvězda. Mitch Lucker. A zároveň je to dneska měsíc co se snažím psát tuhle kravinu. Neuvěřitelný! Jo a chci vám poděkovat za 1K zhlédnutí!
Tak pic.
Váš Satan
P.S. napište mi váš názor na tuhle povídku. :D