You make my heart smile/Frerard//Dokončeno

12.Kapitola

Gerard

Ráno začal vřískat můj budík. Chtěl jsem po něm hmátnout a rozbít ho ale bránilo mi v tom tělo osoby vedle mě. Tiskl se na mojí hruď a spokojeně oddychoval. Byl k sežrání. Musel jsem se usmát. Chvilku ho pozoroval a pak si vzpoměl na to že du do práce. Hmátl jsem po mobilu, který se válel pod polštářem. Vytočil jsem číslo a chvilku do něj huhlal to že dneska si beru volno. Pak jsem položil mobil zpátky a zachumlal se vedle Franka, který se za tu dobu vůbec nevzbudil. Zavřel oči a obejmul jsem ho tak jako při usínání. Nachvilku se mi podařilo usnout poté mě vzbudilo vrtění osoby vedle mě. Otevřel jsem oči a koukal na něj jak na nuttelu. (Geeho asi honí mlsná:D) Zachvilku začal třepotat řasami. Otevřel oči a na jeho tváři se začal rýsovat úsměv. ,,Dobré ráno Gee." Zachraptěl. Musel jsem se uchehnout. Vlasy měl všude kolem hlavy a měl zarudlé oči. ,,No..Dobré ráno. Tak co vyspal si se dobře?" Zazubil jsem se. ,,No..Popravdě vyspal jsem se líp než kdy jindy." Zamumlal a projel si rukou vkasy. ,,To mě těší. No nic budem muset vstávat. Teda nemusíme jestli nechceš." Začervenal jsem se. Frank se jen zasmál. Koukal mi do očí a střídavě na rty a já jak okouzlený pozoroval jeho oči. Najednou se začal Frank přibližovat. Zavřel jsem oči a cítil jeho dech na mích rtech ale najednou mi zazvonil mobil. Otevřel jsem oči a viděl nad sebou Franka který měl na rtech smutný úšklebek. Vzal jsem mobil a dal si ho k uchu. Ani jsem nevěděl kdo volá. ,,Gerard Way. Prosím?" Řekl jsem neutrálním hlasem. V telefonu jsem uslyšel vzlyky a následné spadnutí. ,,Gerarde?" Zavzlykal do telefonu táta. Vyděsil jsem se. Táta nikdy nevolal. Uslyšel jsem v telefonu i mámu která nesrozumitelně mluvila. ,,Tati? Co se děje?" Vydechl jsem. Frank se překulil vedle mě a chitil mojí ruku. ,,Mikey.On...on je-" znovu se rozzvlykal. Měl jse slzy v očích. Věděl jsem že se můžu připravit na nejhorší. ,,Umřel?" Vydechl jsem ztěžka. V krku jsem měl knedlík a bylo mi na zvracení. ,,J-jo. Je mi to tak líto. Neprobudil se." Po zaznění téhle věty mi po tvářich začaly téct slzy. ,,Tati ještě vám zavolam. Ahoj" ukončil jsem hovor a třísknul jsem s mobilem proti zdi. ,,Kurva! PROČ?!" Zařval jsem hystericky. Pak se otočil na Franka. V jeho očích byl značný smutek a strach. Přitulil jsem se k němu a začal mu brečet do trička. ,,Shh..Gee..Vše bude dobrý." Šeptal mi konejšivje do ucha a mačkal mě v obětí. ,,Ne-nebude Franku. Můj mladší brácha je mrtvej. Sakra! Zkurvená rakovina!" Zařval jsem mu do jeho nahé hrudi. On vzal mojí bradu. A podíval se mi do mích uplakaných očí. Jeho oči se taky leskly. ,,Gee. Prosím už nebreč nutíš mě brečet taky." Z oka mu vytekla slza. Pousmál jsem se a utřel jí. ,,Promiň. Ale kdyby ti umřel brácha co bys dělal?" Utřel jsem si ty svoje slzy. ,,No jelikož mi umřela máma na rakovinu. Tak ti řeknu že jsem se šel opít pak se ze mě stal alkoholik po té jsem se začal jsem se řezat. Jednou jsem se chtěl podřezat. Jako zkončit to. Nakonec mě našel táta a já zkončil v psychárně. Před 2 měsícema mě pustily a já teď chodim na terapie. Takže to jsem udělal ale ty to prosim nedělej. Co bych bez tebe tady dělal?" Koukal jsem na něj a pak udělal to co by udělal každý. Obejmul jsem ho pevně a znova začal brečet. On mi obmotal paže kolem boků a rozbrečel se taky. A tak jsem jen tak oba seděli na postely a btečely si do hrudí.
Cítim se hodně špatně za to co jsem jim udělala. No nic doufam že ste se nerozbrečely..:D
Doufam taky že se díl líbil..
Tak ahoj jednorožci!
Váš Satan..