Lost [H.S.] CZ

-47-

„To nemyslíš vážně" zoufale se zasmál.

„Není to daleko" řekla jsem.

„Jako malí jsme tam byli skoro pořád, když jsem byla v Cambridge. Mám na to místo jen samé krásné vzpomínky" usmála jsem se, když jsem si nějakou vzpomínku vybavila.

Šli jsme spolu ruku v ruce stále se přibližujíce ke kopci, zatímco jsem mu vyprávěla vzpomínky, které jsem si pamatovala, a které se týkaly toho kopce.

*

Po tom, co jsem Harrymu ukázala všechny místa a objekty, které jsem mu ukázat chtěla, jsme se znovu objevili na párty. Už se tu začalo hodně zalidňovat. A měla jsem takový dojem, že to ještě nebylo konečné číslo hostů.

Z auta jsem si vytáhla věci, do kterých jsem se chtěla převléknout, a šla do Mattova pokoje. Tak nějak jsem doufala, že není obsazený.

Oblékla jsem si černé úzké rifle do pasu s protrženými koleny na obou stranách a k tomu černý krátký svetýrek, který mi byl po pupík, tak, že v oblast pupíku byla odhalená. Jako náhrdelník jsem zvolila stříbrný větší klíč, který mi sahal pod prsa. K tomu vyšší černé boty bez zavazování. Jelikož jsem byla celá v černé, oživila jsem pusu červenou rtěnkou.

Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné. S líčením jsem se nijak nezdržovala, měla jsem řasenku, se kterou jsem už přijela, slabou vrstvu make-upu a rtěnku.

Oblečení, ve kterém jsem sem přijela, jsem hodila do Mattova šatníku s nadějí, že ho tady nezapomenu. Naposledy jsem se prohlédla v zrcadle a odešla z pokoje.

Sešla jsem schody a uviděla Harryho s Mattem, jak se o něčem baví. Tenhle pohled se mi vážně líbil. V tuhle chvíli jsem si byla téměř jistá, že se z nich stanou kamarádi a to byla pro mě velmi dobrá a důležitá zpráva. Potřebovala jsem, aby Harry vycházel s členy mé rodiny.

Přibližovala jsem se k nim, načež mě Harry uviděl. Několikrát si mě přeměřil pohledem.

„Děje se něco?" zeptala jsem se s pobavením na tváři, když jsem k nim došla.

„Jsi strašně krásná" řekl Harry, který ze mě nespustil oči.

Nesměle jsem se usmála, naklonila se k němu a svůdně mu do ucha zašeptala:

„A jsem jenom tvoje"

Harryho ruka sklouzla na můj zadek, kde se usídlila, zatímco v té druhé držel kelímek s nějakým alkoholem.

„Ani si nedokážeš představit, jak po tobě toužím" zašeptal.

„Hej, přestaňte, ještě pořád tady jsem" řekl Matt a já se od Harryho odtáhla.

Vážně jsem na něj zapomněla. Nějak jsem si neuvědomovala, že tam pořád stojí a musí nás sledovat, ačkoliv náš rozhovor nemohl slyšet.

„Ještě něž jsi přišla, jsme se s Harrym bavili o prvním sexu. Oba jsme se shodli, že ani jeden z nás neví, jak jsi na tom ty" promluvil Matt.

„Jak jste přišli k tomuhle tématu?" zasmála jsem se.

„Na tom nezáleží" odpověděl Harry.

„Proč to chcete vědět?" záměrně jsem se tomuto tématu vyhýbala. Trochu jsem znejistila.

„Zasloužím si to vědět" řekl Harry s hlubokým pohledem do mých očí.

Měl pravdu. I já bych si zasloužila vědět o Harryho prvním sexu, jenže já to vědět nechtěla. Chodíme spolu, je to naprosto normální.

Ale byla jsem připravená jim to říct? Tahle vzpomínka byla jednou z mých nejhorších vůbec. Schovávala jsem ji v koutku své mysli a nechtěla ji znovu vytahovat. Byl v tom určitý záměr, proč nechci, aby to někdo věděl. Ale přeci jen, jedna osoba o tom věděla, a tou byla Jess. Nikomu jinému jsem to neplánovala říct. Jenže co jsem měla dělat, když se mě na to přímo zeptali?

Tahle vzpomínka ukazuje jen to, jak slabá a naivní jsem byla. Tehdy jsem si slíbila, že taková už nikdy nebudu.

Pokaždé, když jsem si na ni vzpomněla, objevila se tupá bolest v hrudníku. I teď byla patrná. Navíc k tomu se mi vytvořil knedlík v krku a já nevěděla, co odpovědět.

Byla jsem připravená vypustit tohle svoje tajemství? Byla jsem připravená na tu bolest, která se objeví, když to vyslovím? Byla jsem připravená si to všechno znovu připomenout?

„Na poprvé to bylo zdařilé" vybrala jsem si lež. Harry uspokojivě přikývl a usmál se.

Věděla jsem, že to vůči Harrymu nebylo vůbec fér, ale bylo by správné mu to říct? Nebylo by lepší ponechat si to pro sebe a netrápit tím další lidi?

Kdybych mu to řekla, způsobilo by mi to obrovskou bolest. Když se Harry dozví, že jsem mu o tomhle lhala, způsobí to obrovskou bolest jemu.

V té chvíli jednoduše zvítězilo moje sobecké já, a proto se musím postarat o to, aby se o té lži nedozvěděl.