16. část

11.2K 598 22
                                    

Anna

Pořád tomu nemůžu uvěřit.
Lukas nahmatal mojí ruku pod Samovyma nohama.
Takže tu teď sedíme a držíme se za ruky a ještě k tomu mi palcem hladí hřbet ruky. Neřekla bych to jak do něho , tak do mě.
V tu chvíli jsem chtěla , aby ta pohádka nikdy neskončila.

Ale jak všichni víme , tak všechno jednou končí a stejně tak ona.
Rychle jsem mu ruku pustila , aby si toho Sam nevšiml. 

Po skončení nastal zmatek , každý uklízel deky a spacáky , že jsem se s Lukasem ani neviděla.

Rozloučila jsem se se Samem a řekla mu , že pokud bude něco potřebovat , tak ať příjde.
Pak už jsem jen zamířila do chatky a vlivem velké únavy hned usla.

Lukas

"Chčije a Chčije." vzbudil mě Thomasův vědecký poznatek.

"Coje?" ptal se Alex.

"Leje jako z konve." uvedl Thomas na pravou míru. 

" Jsem zvědavý , co budeme celý den dělat." řekl jsem ještě ospale.

"Nápodobně." řekli kluci dvojhlasně.

Když jsme šli do koupelen , tak jsme si museli dávat sakra velký pozor. Všude po táboře bylo bláto a hrozně mokrá tráva a to šíleně klouzalo. Děcka padaly jako švestky. Několikrát jsem se smíchu prostě neubránil.

Než jsme vlezli do koupelny pro kluky tak z vedlejších dveří z kouplny pro holky vyšla Anna. Letmo jsme se na sebe usmáli a nejistě se pozdravili. Nic víc.

"Léto jak má být s tebou je léto jak má být , ó." bože , jakoby nestačilo , to hnusné počasí. Ještě k tomu tu musí hrát ta hnusná písnička.

"Děcka , vzhledem k hnusnému počasí se rozdělíme různě po budovách. Někdo se bude dívat na film v klubovně , někdo bude hrát stolní hry v jídelně u stolů. A někdo půjde do podkroví nad jídelnou , kde se taly bude promítat film. Vedoucí vás obejdou v chatkách a řeknou vám , kde budete. A teď rychle utíkejte , ať moc nezmoknete." vysvětloval nám co nejrychleji James.

Všichni jsme se vrátili do chatek a čekali na příchod vedoucích.

" Náš oddíl půjde nad jídelnu , kde se bude něco promítat, tak tam buďte tak za 10 minut." řekla nám naše vedoucí Marika.

Anna

Dnešní den bude vážně super no. Venku prší a je všude bahno. Všem to klouzalo a padali na zadek. Sice jsem se smála , když jsem někoho viděla spadnout , ale kdybych spadla já , tak bych asi brečela.
Usmála jsem se pro sebe.

Když jsme šli ráno na záchod , tak jsem potkala Lukase.
Jen jsme se pozdravili a pak si každý hleděl svého.

Řekli nám , že náš oddíl půjde nad jídelnu se dívat na film.
To bude fajn , alespoň si odpočinem od všech těch běhacích her.

Měli jsme tam být za 10 minut , tak jsem si vytáhla čistou mikinu , legíny a začala se chystat.

"Emmo? Jdeš? Chci obsadit dobré místo." tlačila jsem na Emmu.

"Jo jen si dám mikinu a můžeme vyrazit."

Když jsme tam došli tak to byl velký prostor , kde byly pohozené deky a různě velké polštáře. S Emmou jsme obsadily místa úplně vzadu u rohu na velké modré dece.

Ve dveřích se objevil Lukas a jeho pohled mapoval celou místnost. Nakonec se střetl s mým pohledem a zamířil k nám. A za ním hned Thomas.

Nechápu to. Proč zrovna zamnou? Vždyť on může být s každou holkou , na kterou si ukáže.

"Čaute holky , můžeme k vám?" zeptal se nás.

Obě jsme s úsměvem přikývl.
Bylo vtipné , jak byla Emma zmatená. Vůbec nevěděla , že se s Lukasem bavím.

Jakmile se obsadila celá místnost tak pustili babovřesky. Vzhledem k tomu , že jsem to už  viděla a zároveň mě brala únava , tak jsem se zády opřela o zeď a natáhla nohy před sebe. Lukas si vzal polštář, položil na něho hlavu a sledoval film. Ani se nezeptal , ale ani nemusel , stejně bych mu to povolila.

Když film skončil , tak mě to vážně mrzelo. V téhle pozici bych byla klidně celý den. Pochybuju , že se ještě najde příležitost , kdy bude ode mě tak blízko.

"Přesuňte se o patro níže , sedněte si ke stolům a vemte si nějaké hry." plánovali dál vedoucí.

Musela jsem chvíli počkat , protože děti z menších oddílů se hnaly ke dveřím a všichni si rozebíraly své boty. Takže by se tam nedalo ani hnout.

"Nezahrajeme aktivity?" navrhoval nám Thomas.

Emma z něho byla očividně úplně hotová . Nebyla schopná žádné odpovědi.

"Jo , to by bylo fajn." odpověděla jsem mu za nás obě.

I Lukas souhlasil.
Konečně jsme se dostali na řadu a mohli si vzít své boty.

"Tak já budu s Lukasem a vy dvě spolu. Kluci proto holkám. Berete?" navrhoval zase Thomas.

" Ale aby jste pak nebrečeli...až vyhrajeme." rozpovídala se Emma.

Páni. I ona se už začína lepšit. Mluví čím dál víc.

Hra běžela v plném proudu a my vyhrávaly s docela velkým náskokem.
Jako by to Emma neříkala , že.

Když jsem byla zrovna na řadě jak tak jsem cítila něčí nohu na mém holenní kosti. Jakmile jsem viděla šibalský úsměv Lukase , který seděl naproti mě , tak mi hned došlo , že je to on.

Anno , ovládej se! Soustřeď se a házej!

Hodila jsem kostku asi až moc silně , jelikož spadla pod stůl k Thomasové židli. Hned se aktivně ohl , aby mi kostku podal. Naštěstí byl pohotový i Lukas a nohu vrátil na své místo , aby si nikdo ničeho nevšiml.

"Děkuju." poděkovala jsem mu s úsměvem.

"V pohodě." ujistil mě.

Koulela jsem znova a tentokrát na stole.
Jakmile se všichni urovnali a vnímali zase jen hru , tak jsem opět cítila Lukasovou nohu na té mé. Jezdil nahoru a dolů.

Nechápu co tím sleduje. Pokud mě chce dostat do postele , tak to se mu nepovede!
....nebo jo?



Omlouvám se , že to vydávám tak pozde , ale vážně jsem neměla čas.
Doufám , že se vám to alespoň trochu líbilo.
Už tak zhruba vím , co bude v další části a myslím , že se máte na co těšit:3

Děkuju za každé přečtení , hlas nebo komentář;)

Dobrou noc :3

Osudový TáborKde žijí příběhy. Začni objevovat