Anna
"Au.." sykla jsme bolestí , když mi zdravotnice jménem Klára ošetřovala mé odření na líčku.
Ucítila jsem jak Thomas dal svou ruku na mé záda , za jiných okolností by mě to znervozňovalo , ale v tuhle chvíli mě to uklidňovalo. Někdo přišel a ten někdo byl Lukas. Ptal se Thomase co se mi stalo , on mu to řekl. Já se na něho ani nepodívala , ne , že bych něchtěla , spíše proto , že mě Klára ošetřovala.Podíval se mi do očí a usmál se. Ach , proč má tak pěkný úsměv ?
Ale pak bez dalšího slova prostě odešel.Když mi to ošetřila tak jsem dál ve hře nepokračovala , odnesla jsme jich hodně. Doufám , že nikdo nebyl lepší než já. Nevím , proč mi o to tak šlo , někdo si řekne , že je to jen pitomá hra , ale já ne. Chci vyhrát , protože sport je něco , co mi jde. Výhrou , nebo jakýmkoliv jiných úspěchem si dokazuju , že alespoň něco umím. Tak proto to pro mě bylo důležité.
Všichni jsme společně došli zpátky do Tábora já s Emmou zamířila do koupelen , abych se podívala , jak moc to mám odřené. Ale jo , jde to.
"Tak co holky , kolik jste jich přenesli?" zeptala se nás Sabča po příchodu na chatku.
"Asi 3 . Víc nešlo , pořád mě chytali." Řekla Natka a Emma řekla , že taky tři.
"já jich přenesla něco kolem 6. Ani jednou mě nechytli." řekla jsem holkám.
"teda.. to je dost." řekla s úsměvem Sabča.Usmála jsem se a šla jsem dolů k chatkám za Maxem. Tentokrát nehráli fotbal ale jen si házeli s létajicím talířem. Pochopitelně , když teď běhali při hře.
"Jdeš taky?" zeptal se mě Thomas a ukázal krabičku cigratem.
Kouřila jsem za celý život asi dvakrát , když jsem byla mladší.
"Asi ne , dlouho jsem nekouřila." Odpověděla jsme mu.
"Tak vidíš. Pojď" Řekl a ukázal rukou gesto jakože 'pojď tady'
Tak jsem se zvedla a podívala se , jestli na mě náhodou nedívá Max. Nechci , aby mě viděl.
Zašli jsme za chatku a Thomas mi jednu podal. Vzala jsem si jí a zapálila.
Docela mi to chybělo. Kdo by to do mě řekl , že? taková slušňačka! ale to já nejsem..a ani být nechci.Když už jsem měla asi jen půlku cigarety tak z poza chatky vyšel Lukas. Překvapeně se na mě podíval a pak si zapálil.
"Ty kouříš?" zeptal se udiveně.
"Jak vidíš..." odpověděla jsme s úsměvem.
"Neřekl bych to do tebe." řekl a potáhl jsi cigarety.
"Myslím , že by jsi do mě neřekl více věcí.."
Bože , kde se to ve mě bere?Pozvedl jedno obočí a na jeho rtech se ukázal jemný úsměv.
LukasKdyž jsem si šel zakouřit , tak jsem tam viděl Thomase a Annu. Docela mě zaskočilo , že kouří , ale trochu více mě zaskočilo , že je tam s Thomasem.
Možná je jiná , než jsem si myslel. Určitě není taková nevinná , jak jsem si doteďka myslel.Prohodili jsme pár vět a jinak se pak bavila s Thomasem. Docela mi to vadilo . Proč?
Sotva jsme dokouřili a už jsem slyšel tu trapnou písničku , která nás svolávala na nástup. BOŽE.
Jestli z toho nezmagořím , tak si budu asi po zbytek života tleskat.
"Tak děcka , dneska jsme hráli hru Pašeráky a jak se tak dívám , asi jsme měli být trošku tvrdší , protože přenesených fazolek bylo fakt hodně. Máme tady vyhodnocení. Přečteme umístěné prvních tří , kteří jich přenesli nejvíce." řekl."Na třetím místě se umísti Thomas." řekl.
Všichni zatleskali a Thomas si šel pro odměnu.
"Na druhém místě je..... Lukas."
Cože? Jak na 2.místě ?! kdo je lepší než já sakra?!
Šel jsme si pro odměnu a jen čekal, až řeknou , kdo je první. To mě fakt zajímá." A na prvním místě je .... Anna."
Co ?! Ona ?! Mě porazila holka ?! Tak to nerozdýchám.
Všichni začali pískat a tleskat , jako by se nám smáli , že nás porazila holka.
Dementi , my jsme se alespoň umístili . Sráči.Anna se tak přiblble usmívala a tvářila se jako by to tušila.
Podívala se na mě , a pohled mi jakoby ukazovala 'Já jsem tady nejlepší' kdo by to byl do ní řekl. Já jí ještě ukážu. Náně.
AnnaKdyž na nástupu vedoucí řekl , že na 3. místě je Thomas a na 2.Lukas tak jsme jen doufala , ať jsme první , abych jim ukázala , že nejsem žádná neschopná pipinka.
Jakmile řekl moje jméno umístěné na prvním místě , tak jsem měla upřímnou radost. Ukážu tady všem , že jsem schopná něčeho dosáhnou ikdyž třeba půjde o úplnou blbost.
Vítězně jsem se podívala na Lukase , kterého očividně má výhra zaskočila. Asi si myslel , že neumím chytit ani balon. Omyl. Thomas mi to naopak očividně přál. Je milý.
Na oběd bylo vepřové maso , a to já nejím , takže jak rychle jsem na oběd přišla , tak stejně rychle jsem odešla.
Není tady nic zajímavého , já vím , ale tím , že mezi sebou sebou budou soutěžit se knížka více rozjede:3
doufám , že se vám část alespoň trochu líbila:3
Pokud máte nápad , jak bych mohla příběh nějak zpestřit , tak napište třeba do komentářů:)
Měj se pěkně.
pá::)