Brother's best friends

Nový kamarád a další hádka?

Ještě než začnu, tak bych vám chtěla strašně poděkovat. Moje první story (Divergence) má už 1.7K jako vážně??? :o Jste úžasní. A tato bude mít za chvíli už 100 reads...... JSTE NAPROSTO Ú-ŽA-SNÍ!!!! ♥♥♥

Jess

Po týdnu jdu opět do školy. Strašně moc se těším na Elizabeth. Autobus už parkuje u školy. Beth už čeká u zastávky. "Ahóóój, sem tak ráda, že už jsi konečně ve škole." Objala mě a šli jsem do třídy. "Jo a máme nového spolužáka. Jmenuje se Alex, ráda Tě s ním seznámím." Řekla a chytla mě za ruku a vedla mě k něčí lavici. Já jsem se pořád dívala na své boty. Hmm, jsou opravdu zajímavé. "Ahoj Alexi, tak tohle je ta Jess." Já jsem poprvé zvedla hlavu. Měl krásné modré oči a blond vlasy. Vypadal skvěle (viz media). Avšak na jednoho nejmenovaného krasavce nemá. "Ahoj, já jsem Alex." Řekl a podal mi ruku. Zdvořile jsem mu ji stiskla. "Těší mě, já jsem Jess." Usmáli jsme se na sebe. Začalo zvonit. Šli jsem s Beth na naše místo. Během asi 10 minut Beth zazvonil telefon. Něco do něj naťukala a položila ho na lavici. Za chvíli zabrněl i ten můj. Podívala jsem se, kdo mi napsal. Bylo to nějaké číslo. Otevřela jsem zprávu. 
Číslo: Máš po škole čas? A.
Podívala jsem se na Alexe. Přikývl a usmál se.
Me: Mám, kde si sakra vzal mé číslo?
Alex: Nezlob se na ní. Beth.
Podívala jsem se na Beth. "Promiň" Kňukla.
Me: Nezlobím. Proč ses ptal, jestli mám čas?
Alex: Chtěl bych Tě poznat. Zajít se třeba projít.

Me: Jasně.
Už nic neodepisoval. Celý den utekl jako voda. Calum mi nenapsal. Nevím, jestli mám být smutná, nebo ne. "Jdeme?" Zeptal se mě Alex. "Jasně, jen napíšu mamce." Napsala jsem ji, že jdu k Beth, aby mi vysvětlila učivo, na které jsem nebyla. "Můžeme jít třeba do parku." Navrhl. Jen jsem přikývla. Když jsem došli do parku, sedli jsme si na lavičku a povídali si. Dozvěděla jsem se o ním spoustu věcí. Jako například, že mu je 17, že nemá přítelkyni, má staršího bratra a mladší sestru, bydlí u otce, ale jednou týdně je u mamky, kraje fotbal a miluje Pizzu. Já jsem se mu taky svěřila, ale nezmínila jsem, že se znám osobně s 5SOS. Dlouho jsme si povídali. Najednou jsme se začali líbat. Bylo to něco nového. Nechala jsem se. Jen by mě zajímalo, proč posledních 14 dní mají všichni tendenci mě líbat. Najednou jsem si vzpomněla na Cala. Tohle nemůžu děla. Proto jsem se odtáhla. Vždyť miluji Caluma. "Už bych měla jít." Přikývl a vstal z lavičky. Taky jsem se postavila a vyšli jsme směrem k našemu domu. "Tak, tady bydlím. Tak zatím. Ahoj." Usmála jsem se. "Ahoj." Usmál se a odešel. "Mami? Jsem doma." Zavolala jsem, když jsem vešla dovnitř. " kde si byla tak dlouho a s kým si byla?" Bylo prví, co řekla. "Byla jsem u Beth, vždyť jsem Ti to napsala." Řekla jsem. "Takže mladá dámo. Tohle je naposledy, kdy jsi mi lhala. Je ti 16, nebudeš se ocucávat s nějakým klukem." Vykulila jsem na ní oči. "Cože?" Zeptala jsem se. "Máš zaracha. Po škole půjdeš rovnou domů!" Dělá sis randu? Utekla jsem do pokoje. Sbalila jsem si pár věcí a utekla jsem ven z pokoje. Z kuchyně se ozvala rána. "Kam si myslíš, že jdeš?" Zařvala na mě mamka. "Pryč!" Zařvala jsem na ní a vyběhla z domů. Vytáhla jsem telefon a napsala Alexovi.
Me: Můžu u Tebe přespat?
Odpověď mi přišla za chvíli.
Alex: Jasně, přijdu pro Tebe.
Čekala jsem asi 10 minut. "Stalo se něco?" Zeptal se. "Pohádala jsem se s matkou, tak jsem utekla." Přikývl. Došli jsem k domu. Nebyl moc velký. "Pojď dál, chovej se tu jako doma. Nikdo není doma celý týden." Odemkl dveře a nechal mě vstoupit. Vevnitř to bylo strašně útulné. Vyšli jsem do patra. "Tady budeš spát ty, já mám pokoj vedle. Kdyby něco, tak zaklepej nebo zavolej." Usmál se a chystal se odejít. "Alexi?" Otočil se. "Děkuji." Usmála jsem se. Alex jen přikývl. "Dobrou noc." Usmála jsem se. Alex ke mě přišel, chtěl mi dát pusu, ale odstoupila jsem "Dobrou." Vyšel ze dveří. Zamkla jsem se a šla se převléknout do pyžama, které se skládalo z kalhotek a tílka.
    Ráno jsem se vzbudila, převlékla se a šla do koupelny. Tam jsem se nalíčila a učesala. Šla jsem si sbalit batoh a vyšla jsem z pokoje. "Půjdeme spolu, ne?"  Zeptal se tichým hlasem  Alex. Přikývla jsem. Sešli jsem schody a rovnou zamířili ke dveřím. Ráno moc nesnídám. Většinou si něco koupím u nás v bufetu a nasnídám se ve škole. "Dneska ještě budeš u mě, nebo už půjdeš domů?" Zeptal se po chvíli cesty na zastávku. "Nepůjdu domů a ani Tě už nebudu otravovat." Podíval se na mě. "Ty mě neotravuješ. Můžeš být u mě jak dlouho budeš potřebovat." Přikývla jsem.

Po týdnu

Už ho týden otravuji. Calum mi párkrát volal, ale já ho ignorovala. Dneska už půjdu jinde. Tady už jsem moc dlouho. "Alexi?" Zavolala jsem na něho. "Ano Jess?" Přišel ke mě. "Dneska už půjdu domů, tak ahoj. A děkuji Ti." Řekla jsem a objala ho. "Dobře. A není zač. Rád jsem to pro Tebe udělal." Vyšla jsem z jeho domu a vytáhla mobil. "Ahoj Mikey, mohla bych u tebe dneska přespat? Ale hlavně ať se to nedoví kluci." Zeptala jsem se. "Ahoj Jess, uhm jasně. Tak přijď hned. Nikdo zatím není doma." Položila jsem to. Asi za  minut jsem došla ke dveřím, kde bydleli kluci. Zazvonila jsem. "Tak to sis tedy pohla." Usmál se. "No já jsem s tím tak trochu počítala." Usmála jsem se. "Tak pojď." Otevřel dveře a já šla k němu do pokoje. "Budu spát na zemi, nechám Ti postel." "V žádném případě. Budeme spát v posteli oba." Usmál se. "Dobře, už je pozdě, nepůjdeme už spát?" Zeptal se. Přikývla. Vzala jsem si moje 'pyžamo' a šla se převlíknout. "Wow, to budou ale hezké sny." Usmál se. "Dobrou Mikey a děkuji."
Ráno mě vzbudila ráno. Podívala jsem se na hodinky. Bylo osm. Ještěže je dnes sobota. Rána se ozvala z kuchyně. Potichu jsem šla dolů, abych náhodou někoho neprobudila. I když ten rámus musel probudit snad celé Sydney. "Calume?" Zašeptala jsem. Protože kluci zřejmě spali. "Jess? Co tu děláš? Já jsem se o Tebe bál. Byl jsem u vás doma, ale tvoje mamka mi řekla, že jste se pohádaly a ty jsi utekla. Ani telefon jsi mi nebrala." Zeptal se. Ucítila jsem štiplavou vůni. "Ty jsi opilý?" Zeptala jsem se ho. Přikývl. "Kde jsi byla?" Zeptal se. "Um no u spolužáka. Nechal mě u něj přespávat." Podívala jsem se na něho. Byl celý rudý od vzteku. Vzpomněla jsem si, že mi Max jednou říkal, že když je Caum opilý, tak je prý surový. Začínala jsem se ho bát. "Hm, tak mladá dáma spala týden u svého "kamaráda" a pak si šla za Mikey." Slovo kamarád dal do uvozovek. "Tak co, kolikrát ti dali? A jaké to bylo? Jsi jen děv*a, která dá každému. Až budu chtít, ak Ti taky zavolám. Ale teď vypadni!" Zařval. Začala jsem brečet. Běžela jsem k Mikeymu do pokoje. "Co se stalo?" Zeptal se mě. "Nic, jen je Calum hodně opilý." Smutně se na mě podíval. "Nadával Ti?" Zeptal se. Přikývla jsem. "Co ti říkal?" Zeptal se. Ale já mlčela. "Bylo to hnusný?" Zeptal se. Přikývla jsem a začala brečet. Jsi jen děv*a, která dá každému. Tyhle slova mi běželi v hlavě. "Říkal, že jsem děv*a, co dá každému, protože jsem spala u spolužáka. A ještě mi říkal, že až bude chtít, tak mi zavolá, když dám každému. A vyhodil mě. Takže já odcházím. Už mě tu nikdy neuvidíte." Vzala jsem si tašku z věcmi a šla jsem pryč. Mikey za mnou ještě něco volal, ale ignorovala jsem ho. Vyběhal jsem z jejich domu a šla k nám. 

    "Maxi, jsi doma?" Zavolala jsem hned u dveří. "Jess, no konečně" Omlouvám se, nechtěl jsem. Co se ti proboha stalo?" Nic jsem neříkala a jen jsem ho objala. "Dobře, řekneš mi to potom. Kde si celý ten týden byla?" Zeptal se. Asi mu došlo, že mu to nechci říct, alespoň ne teď. "U spolužáka a ze včerejška na dnešek u Mikeyho." Podíval se na mě. "On tam byl Calum?" Zeptal se po chvíli. Jen jsem přikývla. "Takže proto jsi tak smutná. Včera se Calum hodně opil. Udělal Ti něco?" Zeptal se zděšeně. "Bože ne. Neudělal. Nechci o tom teď mluvit. Půjdu už spát. Dobrou Maxi." Usmál se. "Dobře, pak si o tom promluvíme, dobrou." Odpověděl. Šla jsem k sobě do pokoje. "Konečně doma." Lehla jsem si do postele a usnula.