Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola I. - Hůlka

,,Děkuju, pane," pronesla chladně a zalitovala toho. Nechtěla takhle mluvit se svým zachráncem, ale zvyk bral navrch. Muž ale jakoby to nebral ani v ohled. Díval se střídavě na černovlasou dívku a na její světélkující sovu.

,,Chápu to tak, že jste Cadenc Jameová," Muž to řekl jistě a Cadenc to překvapilo.

,,Odkud znáte moje jméno?" zeptala se Cadenc a nedůvěřivě se na něj zadívala. Možná jí taky chtěl někam unést, jako před tím ta čarodějka.

,,Vašeho Patrona znají v kouzelnickém světě všichni," pronesl klidně a chladně.

,,Mého koho?" Cadenc nechápala o čem je vůbec řeč dokud černovlasý muž nekývl směrem k její sově.

,,Tato sova je váš Patron," Cadenc pohlédla na Buba, který jen zamával křídly.

,,Bylo brzy o tom mluvit," pronesl Bubo, ale spíš se obracel k tomu muži než ke Cadenc. Dívka se na něj naštvala, ale Bubo jí lehce klovl do tvářičky, takže mu to ihned odpustila.

,,Jak tak odhaduji, jdete na nákupy?" Cadenc jen přikývla. Věřila, že když toho muže Bubo neodhání, tak není tak špatný.

Muž bez dalších slov přistoupil k cihlové zdi a hůlkou poklepal na několik cihel, které se začaly odsunovat jedna po druhé stranou, dokud nebyla vidět klikatá ulice. Cadenc projela vlna radosti a vzrušení z nadcházejících nákupů - hábity, učebnice, brky, pergamen, inkoust, kotlíky, bylinky a přísady, ale hlavně - hůlka. Na tu se Cadenc těšila nejvíc.

Jakmile spolu s tím záhadným mužem vykročila Příčnou ulicí vpřed, některé rozhovory utichly a lidi na ně neskrývaně zírali. Cadenc jejich pohledy ignorovala a hrdě s Bubem vykračovala ke Gringottově bance, kde si potřebovala rozměnit peníze. Muž jí ale zastavil a Cadenc se otočila.

,,Držte se mi na blízku," řekl a vykročil před ní. Cadenc se tázavě dívala na jeho záda, nechápala, proč by ho měla následovat a tak se kradmo zeptala svého sovího přítele:,,Můžu mu věřit?" A Bubo zapáleně přikývl.

,,Jemu můžeš věřit určitě," a tak se Cadenc nebála. Když to řekl Bubo, tak všechno bude v pořádku. Muž jakoby věděl, kam potřebuje Cadenc jít - nejprve zašli ke Gringottům, kde překvapením málem vyhrkla, protože nečekala, že tam uvidí skřety. Tam jí pak v klidu a bez problémů vydali galeony místo liber a mohlo se zamířit na nákupy. Muž s ní obcházel každý obchod, než se nakonec dostali do obchodů k Ollivanderům.

,,Profesore Snape a...Cadenc Jameová?!" vyhrkl překvapeně snad stoletý stařík. Cadenc byla překvapená, že jí stařík zná, ale pak si vzpomněla, co jí muž po jejím boku říkal - že jejího Patrona znají všichni. Cadenc se rozhodla, že se na to později Buba zeptá. Teď se ale chtěla co nejrychleji dostat ke své hůlce.

,,Jak vidíte, pane Ollivandere," pronesl muž vedle Cadenc, které hned naskočila husí kůže. Jeho hlas se jí líbil, zároveň ale dokázal nahnat strach, pokud to byl ten účel.

,,Můžeme se prosím dostat k hůlkám?" pobídl staříka, který zíral na Patrona Cadenc. Mužova slova ho ale donutila se vzpamatovat a tak jen na probrání zavrtěl hlavou.

,,Ach, ano, jistě, hůlka," a hned se přesunul k nekonečným regálům s krabičkami, kde v jedné z nich právě ležela budoucí hůlka Cadenc.

,,Tisové dřevo... ne, moc slabé... A co borovice s jádrem...ne, to vůbec... Ach! Už vím!" Cadenc hned zbystřila a Bubo se jí na rameni natěšeně zachvěl. Pan Ollivander vylovil jakousi krabičku s horní police a čím víc se pak blížil ke Cadenc, tím víc zpomaloval, jak zíral na krabici s hůlkou.

,,Pane Ollivandere, nehodláme tu strávit celý den," ozval se chladným hlasem muž, ale pan Ollivander jen dál zíral na hůlku, dokud jí nevytáhl a nepodal Cadenc, skoro jako ve zpomaleném filmu.

,,Cesmínové dřevo, jádro pero Fénixe, 11 palců dlouhá," Cadenc si všimla, jak se dokonce i muž vedle ní jaksi napjal, což ona absolutně nechápala. Další pozdější otázka pro Buba.

Cadenc se stačilo jen dotknout hůlky a cítila jak se v ní probouzí síla a cítila se tak... dobře. Jakoby mohla dokázat absolutně všechno! A právě že mohla - byla to čarodějka!

,,Téměř stejná hůlka jako u Harryho Pottera..." zašeptal šokovaný Ollivander a Cadenc ihned zbystřila.

,,Chlapce, který přežil a zvítězil?" oči muže a starce se upřeli na ní a ona přelétala pohledem z jednoho na druhého.

,,Vy víte o koho jde?" zeptal se muž vedle ní svým neobvyklým hlasem. Cadenc na něj pohlédla a zelené oči se setkaly s těmi černými.

,,Bubo mi o něm vyprávěl. Prý před dvěma roky porazil Voldemorta," Pan Ollivander lehce nadskočil při vyslovení jména známého černokněžníka, ovšem muž vedle Cadenc zůstal klidný, jakoby na něj byl zcela zvyklý.

,,Je to tak," přikývl Ollivander a pohledem se vrátil zpátky k hůlce.,,Harry Potter stejně jako vy, má hůlku z cesmínového dřeva, jádro pero Fénixe. Vy ale máte pero jiného Fénixe. Řekl bych bájného. Tuto hůlku vyrobil ještě můj prapradědeček a to už je co říct," vypravoval pan Ollivander a pohledem se vracel k dívce a muži po jejím boku.

,,Jste velice nadaná mladá čarodějka, slečno Jameová," Cadenc pak s dobrým, dokonce radostným pohledem odcházela z Příčné ulice. Strašně se jí ale nechtělo vracet domů, ale stejně jí muž, který ji celý den provázel, zastavil, když se za nimi vchod do Příčné ulice uzavřel.

,,Hůlku nesmíte používat, jinak se dopustíte porušení zákona o kouzlení nezletilých. Co se týká vašeho Patrona," významně pohlédl na sovu, sedící na rameni své čarodějky.,,Radši bych ho pro jistotu zatím nechal zmizet," Cadenc se ten nápad ihned nezamlouval a tak začala protestovat:,,Ne! Buba nenechám zmizet!" Muž viděl odhodlání v zelených očích, které mu tak moc připomínaly ty, které tolik miloval.

,,Bude to váš problém, pokud si vás předvolají před Starostolec, slečno Jameová. Každopádně, doufám, že vám váš Patron poslouží místo doprovodu na nádraží King's Cross dne 1.září," na rozloučenou pak jen přikývl a chtěl odejít. Cadenc ho ale zastavila tím, že ho chytla za lem hábitu.

,,Kdo jste?" zeptala se konečně po celém dlouhém dni.

,,Ptáte se tak, jako byste mé jméno neslyšela za den vůbec," poznamenal ironicky muž a odfrkl si. Cadenc to mírně naštvalo a už si myslela, že jí muž neodpoví, ale nakonec se k ní otočil čelem a představil se:,,Profesor Severus Snape, učitel lektarů a ředitel Zmijozelské koleje," znovu mírně přikývl a zmizel ve dveřích Děravého kotle.

,,Ani nevím jestli se mi líbil nebo ne," poznamená Cadenc a dívá se na dveře, za kterými její budoucí profesor zmizel.

,,Však budeš mít času dost ho poznat líp," houkl Bubo a zamával křídly. Bylo na čase jít domů.